Konec Putina není v této fázi dobrý scénář. Po něm přijde ještě něco horšího, varuje expert

Vladimir Putin se v novém roce zřejmě dostane pod ještě větší tlak svého okolí. To si myslí britský bezpečnostní expert Ed Arnold z britského think-tanku Královský institut pro obranné a bezpečnostní služby. Odborník v souvislosti s tím varoval před další eskalací konfliktu. Zároveň je ale toho názoru, že konec Putina v čele Ruska by v současné době nebylo tím nejlepším řešením.

Válka na Ukrajině tvá už téměř rok a rozhodně se nevyvíjí podle ruských představ. Ukrajinci po počátečních územních ztrátách postupně přešli do protiútoku a okupanty na mnoha místech vytlačili pryč. V poslední době se mluví i o případném útoku na Krym. Podle Arnolda by se ale Kyjev měl vyvarovat příliš brzkého tlaku na znovuzískání poloostrova, který od roku 2014 Rusové okupují, protože by tím riskovali další eskalaci konfliktu. Putin se totiž dostává pod stále větší tlak ultranacionalistů i lidí ve svém nejbližším okolí.

„Pokud se situace na bojišti pro Rusy ještě zhorší, bude mnohem víc lidí říkat: ,Tady to musíte urychlit, musíte do toho dát všechno, musíte použít tvrdší metody, musíte zlomit vůli Ukrajinců bojovat,‘“ uvedl Arnold pro britský web Express s tím, že všechny tyto aspekty bude Putin muset brát v potaz.

Krvavý začátek roku pro Rusy. Za jediný den přišli okupanti o 720 vojáků, tvrdí Ukrajinci

Ruská armáda v první den nového roku podle Ukrajiny přišla o dalších 720 vojáků a 44 dronů. Moskva však potvrdila jen 63 mrtvých vojáků. Celkové ruské ztráty od začátku útoku na Ukrajinu loni na konci února dosáhly 107 440 vojáků, 3 031 tanků, 6 093 obrněných vozidel a 1 836 dronů, tvrdí ukrajinský generální štáb ve výčtu ruských ztrát, který aktualizuje každý den. Ukrajinci zároveň informovali o zásahu ruských kasáren, při němž měli zabít 400 rekrutů. Toto tvrzení není v současné době možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Arnold není sám, kdo se v souvislosti s případným ukrajinským útokem na Krym obává katastrofické reakce Rusů. Podobné scénáře nedávno naznačil také americký generál ve výslužbě Ben Hodges. Podle něj by sice Ukrajinci mohli osvobodit Krym už do konce léta, zároveň ale nepřímo tlumočil obavy části americké administrativy. „Někde hluboko ve svém srdci věří, že je to nemožné a že takový pokus povede k eskalaci konfliktu s použitím atomové bomby,“ řekl s tím, že to je jeden z důvodů, proč Američané zatím odmítají Ukrajincům poskytnout raketové systémy ATACMS s dostřelem až 300 kilometrů.

Arnold také zdůraznil, že veškeré naděje na to, že bude Putin nahrazen demokratickým lídrem se vstřícnějším postojem vůči Západu, jsou zcela nerealistické. „Myslím si, že to, co by přišlo po Putinovi, by bylo ještě mnohem horší. Postupem času by to teoreticky mohlo být jiné, ale zatím tam není ten typ liberální levice, která by říkala, že ,tohle je špatné, neměli jsme to dělat a musíme to napravit‘,“ míní Arnold.

Putin jako menší zlo?

Expert dále uvedl, že nyní v Putinově okolí vidí lidi, kteří tyto podmínky rozhodně nesplňují. Jmenovitě jsou to Igor Girkin, který řídil operace proruských separatistů na Donbase v roce 2014, čečenský lídr Ramzan Kadyrov a šéf Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. „To jsou přesně ti lidé, kteří hlásají, že toho Rusko musí udělat mnohem více,“ vysvětlil.

Podle Arnolda by se Západ měl zamyslet především nad tím, co v mezidobí od konce studené války a ranou érou Putinovy vlády udělal špatně. „Rusko bude pro evropskou bezpečnost vždy představovat problém, který ale s odchodem Putina nezmizí. Vlastně to není něco, co bychom v této fázi chtěli. Putin je totiž méně nepředvídatelný než ti ostatní,“ uzavřel Arnold.

Tagy:
válka Vladimir Putin Ukrajina experti Krym odchod Rusko konec eskalace Ramzan Achmatovič Kadyrov Igor Girkin Jevgenij Prigožin Ed Arnold