Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek představil novou zahraniční politiku své země. Mimo jiné zmínil, že se Spojené státy již nebudou podrobovat Rusku a že se zasadí o ukončení války v Jemenu tím, že přestane podporovat operace Saúdské Arábie. Biden chce také přijmou více než sto tisíc uprchlíků.
„Amerika je zpět,“ řekl Biden s odkazem na to, že se chystá změnit diplomacii, kterou mu přenechal Donald Trump. Na první velký projev o zahraniční politice dorazil s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Za největšího soupeře Spojených států označil Čínu, ale dodal, že s ní bude spolupracovat, pokud to bude v zájmech země.
Prezident také oznámil, že USA ukončí podporu všech ofenzivních operací Saúdské Arábie směrem k Jemenu a přestane zemi také prodávat zbraně. Chce tak přispět k ukončení války, Spojené státy však i nadále zůstanou spojencem Saudské Arábie. Biden vysvětlil, že chce nadále pomáhat s ochranou jejího území a svrchovanosti. „Tato válka způsobila humanitární a strategickou katastrofu,“ řekl k mezinárodní intervenci, která trvá již od roku 2015.
Biden dále sdělil, že zastaví stahování amerických vojáků z Německa, které započal Donald Trump. Podle Trumpa Německo neplnilo svůj závazek vůči NATO, aby každoročně přispívalo alespoň dvěma procenty HDP. Bývalý prezident také tvrdil, že Německo dostatečně neinvestuje do své armády a že dluží alianci miliardy dolarů.
Ve svém prvním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem měl Biden říct, že mu Spojené státy nebudou ustupovat. Před americkým publikem také zkritizoval kauzu okolo Alexeje Navalného. USA s Ruskem však nedávno prodloužily smlouvu o kontrole jaderných zbraní Nový START. Kontrakt omezuje počet jaderných hlavic na každé straně na 1 550.
Podpora pro LGBT komunitu i uprchlíky
Hlava státu také ubezpečila, že Spojené státy budou podporovat LGBT komunitu po celém světě. Má se jednat o součást nápravy pozice „morálního vůdce“, která byla podle Bidena minulou administrativou značně poškozena. Prezident přislíbil také celosvětovou ochranu LGBT komunity před kriminalizací stejně jako přijímání a ochranu uprchlíků, kteří opustili svou vlast právě kvůli své sexuální identitě či orientaci.
Nový prezident se chystá změnit také přístup k uprchlíkům. Za Trumpovy vlády totiž byla kvóta na jejich přijímání na historickém minimu. Podle Bidena se na uprchlické problematice shodly obě hlavní americké strany po celé dekády, kdy působil v politice. K rozkolu došlo až v posledních letech.
„Bude trvat, než znovu vybudujeme to, co bylo tak zásadně poničeno. Ale přesně to uděláme,“ řekl při svém vystoupení. Trumpova administrativa původně nastavila kvótu pro přijímání uprchlíků na 15 tisíc, nejméně od roku 1980. Biden plánuje horní hranici pozvednout na 125 tisíc.
Podle jeho slov je také nezbytné postavit se sílícímu vlivu autoritářů na celém světě, a je nutné, aby na tom pracovalo co nejvíce národů společně. „Sami to nedokážeme, musíme pěstovat diplomacii, která patří mezi nejváženější demokratické hodnoty Spojených států,“ řekl.
Zmínil například současnou situaci v Myanmaru po vojenském puči. Prohlásil, že se vojenská junta musí vzdát moci a že zadržovaní představitelé státu a aktivisté musí být propuštěni. „V demokracii bezpochyby nelze usilovat o zvrácení vůle lidu silou ani se snažit zneplatnit věrohodné volby,“ řekl.
Celkově Biden apeloval zejména na znovunabytí mezinárodní morální autority. Ubezpečoval občany také o tom, že veškeré kroky v zahraniční politice budou směřovat hlavně k tomu, aby z nich profitovala americká střední třída. Někteří kritici uvádějí, že se tím příliš neodlišil od trumpovského „America first“ (Amerika především).