Končící prezident Miloš Zeman Zdroj: CNN Prima NEWS
Kabinet Petra Fialy (ODS) zrušil na středečním jednání územní rezervy pro vodní koridor Dunaj–Odra–Labe. V tiskové zprávě o tom informovali vládní Piráti. Zrušení územní ochrany budoucí trasy kanálu fakticky znamená konec vysněného projektu končícího prezidenta Miloše Zemana, který koridor dlouhé roky prosazoval. Vládní koalice se ke zrušení kanálu zavázala v programovém prohlášení.
„Teď jsme schválili vyjmutí územní rezervy pro celé spojení Dunaj–Odra–Labe a zrušili řadu souvisejících historických usnesení vlád,“ napsal ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Uvedl, že současná vláda nedala na přípravu kanálu ani korunu, celý projekt označil za nesmyslný.
Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, kdy jeho ochranu zavedla tehdejší vláda Jana Fischera. Podle studie proveditelnosti měl celý projekt „Zemanova kanálu“ vyjít na téměř 586 miliard korun. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) se chtěla zaměřit na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že kanál je po rozhodnutí vlády mrtvý projekt. „Projekt není ekonomicky smysluplný a představuje obrovské riziko pro krajinu a její ekosystémy. Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím,“ uvedl. Zdůraznil, že uvolněné pozemky bude možné využít pro smysluplný rozvoj obcí.
„Je ale potřeba brzdit nadšení všech, že v tom koridoru budou hned stavět, protože stát změnil rezervu u sebe ve státním územním plánu, ta se musí přepsat do krajských zásad územního rozvoje a to se potom musí přepsat do územního plánu jednotlivých obcí, což je proces zhruba na pět až sedm let,“ řekl k tomu náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS).
Napojení labské části za více než 300 miliard korun Fischerův kabinet vyhodnotil jako nevýhodné a technicky nejnáročnější. Představitelé současné vlády ovšem jako nehospodárný dlouhodobě kritizovali celý projekt.
Kanál by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
Středeční rozhodnutí vlády se netýká možných úprav toku Labe v úseku od Pardubic po státní hranici ČR/Německo a toku Vltavy v úseku Mělník– Praha – České Budějovice.
