Německou opoziční konzervativní unii CDU/CSU povede do parlamentních voleb v příštím roce Friedrich Merz. Na tiskové konferenci v Berlíně to v úterý oznámil předseda sesterské bavorské CSU Markus Söder, který byl považován za Merzova největšího rivala. CDU/CSU by podle současných průzkumů volby s více než 30 procenty hlasů vyhrála, Merz by se poté mohl stát příštím německým kancléřem. Volby do Spolkového sněmu se v Německu uskuteční příští září.
„Otázka K je rozhodnutá. Bude to Friedrich Merz. Souhlasím s tím a výslovně ho podporuji,“ řekl bavorský premiér Söder na tiskové konferenci. Výraz „otázka K“ se v německé politice používá při rozhodování o tom, kdo bude kancléřem. Předseda bavorské Křesťansko-sociální unie dodal, že má s Merzem společný cíl – a to porazit současnou vládu sociálních demokratů (SPD), zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). „Tomu se podřídí vše ostatní,“ dodal. Merz uvedl, že jde o společné rozhodnutí obou stran, které podle něj mají zodpovědnost za Německo, protože v některých jeho částech jsou „poslední zbývající velkou stranou demokratického středu“, obzvláště ve východním Německu.
ČTĚTE TAKÉ: Výbuch bomby v hospodě v Kolíně nad Rýnem. Jeden člověk skončil v nemocnici
V posledních týdnech se hojně spekulovalo o tom, kdo bude za opoziční konzervativce kandidovat na kancléře. Podle německých médií Merzovu pozici oslabily zářijové volby do zemských sněmů v Sasku a Durynsku, v nichž sice CDU dosáhla dobrých výsledků, složitá koaliční jednání ale zřejmě stranu donutí k bolestivým kompromisům. Předpokládalo se proto, že by Merzova oslabení mohl využít Söder. Bavorský premiér sám naznačoval, že by se nebránil stát se kandidátem na kancléře.
Spekulace ovšem už v pondělí večer ukončil vlivný premiér nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst, který oznámil, že on sám o nominaci usilovat nehodlá, a výslovně podpořil Merze. O Wüstovi se v tisku psalo jako o politikovi, který by mohl představovat alternativu k dvojici Merz-Söder. Po jeho úterním oznámení německá média psala, že Merz má kandidaturu prakticky jistou. Její schválení stranickými grémii už bude podle nich jen formalitou.
Osmašedesátiletý politik, právník a manažer Merz je představitelem konzervativního křídla CDU a do jejího čela byl poprvé zvolen v lednu 2022. Předtím dvakrát neuspěl v souboji o předsednické křeslo s představiteli středové linie, která navazovala na politiku kancléřky Angely Merkelové. Merz je mimo jiné považován za velkého zastánce pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi. V květnu 2022 se stal prvním německým vysoce postaveným politikem, který se do Kyjeva vypravil od začátku ruské invaze v únoru téhož roku. Po teroristickém útoku hnutí Hamás na Izrael z loňského října také brání právo Izraele na existenci a bezpečnost. V posledních týdnech ostře vystupuje proti migrační a azylové politice současné vlády a žádá její zpřísnění.
Sesterské strany CDU a CSU vždy staví do voleb společného kandidáta. Předsedové bavorské CSU od založení spolkové republiky v roce 1949 kandidovali na kancléře zatím jen dvakrát. V roce 1980 se o funkci ucházel Franz Josef Strauss a v roce 2002 Edmund Stoiber. Oba byli neúspěšní. CDU měla od vzniku spolkové republiky pět kancléřů: Konrada Adenauera, Ludwiga Erharda, Kurta Georga Kiesingera, Helmuta Kohla a naposledy Angelu Merkelovou.
Kdo bude kandidovat na kancléře za nyní nejsilnější vládní stranu, sociální demokracii, není zcela jasné. O nominaci usiluje současný kancléř Olaf Scholz, řada jeho spolustraníků ho ale po slabém výkonu SPD v zemských volbách v Sasku a Durynsku kritizuje. V médiích se často spekuluje, že by jej mohl jako kancléřský kandidát nahradit ministr obrany Boris Pistorius, který je v současnosti podle průzkumů nejoblíbenějším německým politikem.
Volby do Spolkového sněmu se uskuteční příští rok 28. září. Kdyby se konaly nyní, vyhrála by je podle posledního průzkumu agentury INSA unie CDU/CSU s 33 procenty hlasů. Scholzova SPD by získala jen 14 procent hlasů a porazila by ji i Alternativa pro Německo (AfD) s 19,5 procenty. Zelení by si připsali deset procent, třetí člen současné vládní koalice – svobodní demokraté (FDP) – by získal jen 4,5 procenta a do parlamentu by se tak vůbec nedostal. Poprvé by v historické budově Říšského sněmu naopak usedla nová levicová formace Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) s deseti procenty hlasů.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Německu došla trpělivost. Vyráží do boje s kriminalitou i migrací. Inspiruje se na severu
