K VĚCI, Miroslav Korecký - 5.9. v 12:30
To, že prezident Petr Pavel váhal s podpisem penzijní novely, může ukazovat na konflikt mezi ním a vládou, řekl v pořadu K věci komentátor MF Dnes Miroslav Korecký. Nastínil také několik možných variant, které mohly za opožděným podpisem zákona stát. Odmítl, že by to bylo kvůli nedostatku času na prostudování příslušného opatření.
„V rozhodování pana prezidenta hrála roli řada motivů. Je možné, že se Petr Pavel chtěl ukázat jako zastánce penzistů, zdravotně postižených a podobně, kteří budou v každém případě tou novelou nějakým způsobem poškozeni,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Korecký. Dalším důvodem podle něj mohl být hluboký zásah do státních financí.
ČTĚTE TAKÉ: Od ledna vzrostou starobní, pozůstalostní i invalidní penze. Jurečka prozradil podrobnosti
„Mohlo to být také výrazem vymezení se vůči vládě Petra Fialy (ODS), vůči níž byl zatím velmi vstřícný, protože jí byl do značné míry zavázaný za své zvolení prezidentem. Je také možné, že si pan prezident kolíkuje větší prostor, nebo se dokonce schyluje ke konfliktu mezi ním a vládou,“ uvedl komentátor.
Hnutí ANO napadne vládní penzijní novelu před Ústavním soudem. Argumentuje hned dvěma důvody
Sněmovní klub opozičního ANO se v pondělí dohodl, že poslanci hnutí napadnou u Ústavního soudu vládní penzijní novelu o zpřísnění podmínek pro předčasné důchody a o zpomalení řádných lednových valorizací. Po skončení schůze frakce to řekla její předsedkyně Alena Schillerová. Podání k soudu by mohlo být podle ní zpracováno do konce října.
Jedním z problémů, kvůli kterému mohl vzniknout rozkol mezi Hradem a Strakovou akademií, podle něj mohla být kupříkladu jména budoucích velvyslanců. Ty navrhuje vládě ministr zahraničních věcí. Po jejich schválení kabinetem je jmenuje hlava státu na základě kontrasignace předsedy vlády.
„Je také možné, že Petr Pavel chtěl vyslat nějaký signál vládě, že s ním nebudou jenom tak zametat a že on má také nějaký potenciál svých kroků, které může využít,“ doplnil Korecký.
Pokud by chtěl, mohl podepsat dřív
Podle komentátora však většinu společnosti nepřesvědčil o logice svých kroků. „Nejdříve napínal, jestli podepíše, nebo nepodepíše, pak mluvčí informovala o tom, že možná použije veto. A nakonec podepsal, ale den poté, kdy se s tím počítalo. Myslím si, že běžný člověk vůbec netuší, co prezidentova klička měla znamenat,“ míní Korecký.
Zároveň odmítl, že by prezidentovo váhání mělo něco společného s krátkou dobou na prostudování. Prezident totiž naznačil, že na podpis měl málo času. Na posouzení každého zákona má prezident 15 dnů, přičemž v tomto případě mu byl předložen 24. srpna a podpis po něm byl vyžadován do konce měsíce. Podle komentátora ale bylo znění zákona veřejně známé, navíc se dlouhou dobu rozebíralo v médiích. „Pokud se se zákonem chtěl seznámit, určitě mohl i dřív,“ doplnil Korecký.
