Britové zvažují elektronické náramky pro uprchlíky
Uprchlíci budou dostávat sledovací elektronické náramky, aby se během azylového procesu nepokoušeli zmizet a museli se pravidelně hlásit úřadům. Toto kontroverzní opatření chce na zkoušku zavést Velká Británie. Vláda premiéra Borise Johnsona chce dát náramky všem, kteří zvolili „nebezpečný nebo zbytečný“ způsob cesty do Spojeného království. Proti tomuto kroku se vyrojila nemalá vlna nevole. Odpůrci upozorňují, že britský kabinet staví migranty na úroveň zločinců.
Pilotní program by měl platit po dobu 12 měsíců. Sledováním elektronických náramků si chce vláda ověřit, nakolik bude monitorování pohybu žadatelů o azyl efektivní a zda pomůže ke zrychlení celého řízení. Někteří migranti se totiž úmyslně snaží vyhnout kontaktu s úřady a případné deportaci, pokud by se svou žádostí neuspěli.
Nápor uprchlíků na české školy může zmírnit i on-line výuka z Ukrajiny. Možností je více
Ukrajinské školy by mohly českému vzdělávacímu systému pomoci se zvládnutím náporu nových žáků přicházejících kvůli válce na východě Evropy. V úvahu připadá například otevírání zahraničních poboček ukrajinských škol nebo on-line vzdělávání. Konkrétní možnosti spolupráce zjišťoval přímo na Ukrajině štáb CNN Prima NEWS.
Podle ministerstva vnitra už byl program zahájen v Anglii a Walesu. Lidem s náramky může být nařízen zákaz vycházení. Ti, kdo to nedodrží, se mohou ocitnout v záchytných centrech nebo před soudem. Opatření se nicméně setkalo s vlnou nevole ze strany veřejnosti či lidskoprávních organizací – argumentují, že sledovacími náramky vláda degraduje migranty na prosté zločince.
Zatím není zcela jasné, podle jaké metodiky se budou vybírat „kandidáti“ na sledovací náramek. Vládní materiál mluví neurčitě o osobách, které si zvolily „nebezpečný nebo zbytečný“ způsob cesty do Velké Británie.
Veřejnoprávní stanice BBC uvedla, že by se dané opatření mohlo týkat části migrantů, kteří přicestují na člunech či nákladních autech. První náramky zřejmě dostanou například lidé, kteří se ubránili rozhodnutí o deportaci do Rwandy. Program by se naopak měl vyhnout těhotným ženám a dětem.
Blokování deportace? Skandální, zuří britská vláda
Právě kolem migrantů z Rwandy na britské půdě se točí série kontroverzí, která dělá kabinetu Borise Johnsona vrásky. Část běženců měli Britové deportovat zpět do africké země v úterý, stopku jim ale dal Evropský soud pro lidská práva (ESLP).
Johnson řekl, že nepochybuje o legálnosti britského plánu deportovat uprchlíky do Rwandy. Soudní blokaci označil za „podivný zádrhel“. „Všechny soudy v této zemi došly k závěru, že nevidí žádnou překážku, žádný zdejší soud nerozhodl, že jde o nelegální krok, což je velmi, velmi povzbuzující. Jsme si naprosto jisti legálností, zákonností toho, co děláme, a budeme v této politice pokračovat,“ prohlásil Johnson.
We won't be deterred from delivering on our plans to do the right thing and deliver a fairer system 👇🏽
— Priti Patel MP (@pritipatel) June 15, 2022
We won't stand idly by while evil gangs put lives at risk.
We won't accept that we have no right to control our borders.
We will continue to progress our 🇬🇧🇷🇼 partnership. pic.twitter.com/adYFOOaBaF
Vicepremiér a ministr spravedlnosti Dominic Raab se domnívá, že evropský soud překročil své pravomoce, ministryně vnitra Priti Patelová zablokování deportací označila za skandální.
Britská média připomněla, že ve Rwandě začíná příští týden summit Společenství, na nějž pojedou Johnson i princ Charles, který s deportacemi nesouhlasí. Podle listu The Times následník trůnu označil v soukromí tento záměr za šokující.
Média budou podle BBC na summitu ostře sledovat komunikaci mezi premiérem a Charlesem a zdokumentují jakékoli náznaky sporu. Charlesovi zástupci oznámili, že princ zůstává politicky neutrální a nebude komentovat žádné zprávy o soukromé konverzaci. „Rozhodování je na vládě,“ oznámili zástupci Charlesova sídla Clarence House.
