Ústavní právník Jan Kudrna o korespondenční volbě
Korespondenční hlasování s sebou v současné podobě Ústavy ČR nese řadu právních problémů, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS ústavní právník Jan Kudrna. Některé okolnosti by totiž podle něj mohly narušit princip svobodných voleb. Zároveň by podle jeho slov bylo potřeba ústavu změnit.
„Pokud má takové hlasování existovat, ať se do ústavy doplní, že následující zásady volebního práva se pro korespondenční volbu ze zahraničí použijí pouze přiměřeně,“ tvrdí Kudrna. „Je tam otázka tajnosti voleb. Je povinnost státu vytvořit podmínky pro to, aby hlas nebyl propojitelný s konkrétní osobou. Za druhé, volba má být osobní. S jistotou, že jsem skutečně hlasoval já a neudělal to někdo jiný. Za třetí, má být svobodná, tedy s podmínkami, že nebude vyvíjen nátlak v rodině, kolektivu, na pracovišti a podobně,“ shrnul právník.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vláda si chce tvořit nové občany, říká Okamura. Čtvrtá generace potomků Čechů by podle něj neměla volit
Tyto principy podle něj současný zákon reflektuje. „Byl to jeden z požadavků listopadu: ‚Chceme svobodné volby.‘ Myslelo se nejenom že budou pluralitní, ale že budou skutečně tajné a bez nátlaku. Zákon to realizuje za tu cenu, že bez vytvoření příslušných podmínek pro svobodnou volbu nebudete moci hlasovat,“ popsal.
Budoucnost „ve hvězdách“
Jak by se k případnému napadení korespondenční volby postavil Ústavní soud, zůstává podle Kudrny „ve hvězdách“. „Nikdo nedokáže říct, jak to dopadne, zejména z hlediska odložené vykonatelnosti,“ uvedl.
PŘEHLEDNĚ: Boj o korespondenční volbu. Česko jde v Evropě proti proudu, jaká jsou pro a proti?
Se schválením a následným napadáním zákona se podle právníka kvůli parlamentním volbám na podzim příštího roku již krátí čas. „Jak se bude blížit začátek příštího roku, vlády již zvládají prohlasovat jenom ty nejposlednější a současně pro ně nejdůležitější věci. Času už je relativně málo. Myslím, že by se mohla případně opakovat dost nepříjemná situace z roku 2021, kdy Ústavní soud po třech a půl letech prodlev zrušil podstatnou část volebního zákona. Potom se během asi tří měsíců musela Sněmovna se Senátem shodnout, jak má zákon vypadat, aby se v říjnu mohlo volit. Kdyby to ale soud znovu promýšlel tři a půl roku, tenhle problém by vůbec nenastal. V tom případě by soud rozhodl třeba v roce 2028, takže bezpečně po volbách,“ vysvětlil.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Korespondenční volba je fér, říká Benda. Uděláme vše, aby neprošla, odvětil Fiala z SPD