Ve středu začíná sněmovní boj kolem zavedení korespondenční volby pro krajany žijící v zahraničí. Česko to dosud neumožňuje, což je v Evropské unii velmi neobvyklé. Přesto existují obavy, že zavedení tohoto opatření by bylo v rozporu s Ústavou. Podívejte se na zásadní argumenty debaty o této změně volebního systému.
Argumenty pro zavedení
- Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel.
- Pokud například žije Čech ve Skotsku, musí k volební urně až do Londýna, což může pro cestu tam i zpět zabrat i více než 15 hodin.
ČTĚTE TAKÉ: Paušální daň už se nemusí živnostníkům příští rok vyplatit. O kolik se navýší?
- Podle vládních stran mají také lidé žijící v zahraničí právo rozhodovat o dění v rodné zemi. Mají zde svou rodinu či majetek, z něhož odvádějí daně.
- Podle Pirátů bude korespondenční volba bezpečná.
- Češi, kteří by chtěli možnost využít, o to ve stanovené lhůtě před volbami požádají a nahlásí adresu, kam jim stát pošle hlasovací obálky. Volební lístky by pak mohli posílat poštou ve speciálních obálkách na české zastupitelské úřady. Kandidátku by vložili do menší obálky a tuto obálku se svým identifikačním lístkem do větší obálky.
Proč je třeba obezřetnost
- Kritici z opozice naopak mluví o možném ohrožení demokracie a kolizi s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
- „To největší úskalí vidím v požadavcích, které Ústava a Listina základních práv a svobod klade na volby a samotné hlasování. Ústavní dokumenty vyžadují, aby zaprvé byla volba osobní, zadruhé má být zaručena tajnost hlasování a volba má být svobodná,“ sdělil pro irozhlas.cz ústavní právník Jan Kudrna.
- U korespondenční volby nemůže jít člověk za plentu. „Nutíme voliče, aby šel za plentu, což u korespondenčního hlasování samozřejmě nepůjde. Ale mohou tam být i jiné možnosti ovlivňování, například korupce,“ varoval Kudrna.
Jakou má podporu
- Korespondenční volba je jednou z programových priorit současné vládní koalice. Podle hnutí STAN je rozumným instrumentem, který nám chybí a volební právo v České republice narovnává, nikoli deformuje.
- SPD řadí předlohu k těm, jejichž schvalování hodlá důsledně brzdit. Zavedením korespondenční chce vládní pětikoalice podle SPD nedemokraticky zvrátit výsledky budoucích voleb.
- Proti je také hnutí ANO, které přitom v minulosti korespondenční volbu prosazovalo. Nyní boj o zavedení považuje za zbytečný. ČR má podle hnutí závažnější problémy.
- Opoziční hnutí ANO a SPD mají u Čechů v zahraničí minimální podporu, což koaliční zástupci uvádějí mezi důvody, proč opozice zavedení korespondenční volby nechce.
- Důvod podpory, či naopak nepodpory proto lze hledat u volebních výsledků jednotlivých stran v zahraničí.
- Pro Piráty se Starosty hlasovalo 50,47 % těch, kdo volili na ambasádách v cizině. Koalice Spolu dostala 34,26 % hlasů. ANO obdrželo pouze 4,99 % hlasů, hnutí SPD 2,19 %.
Kolika lidí by se to týkalo
- Poštu by podle nich mohlo využít k hlasování 600 000 Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem.
- U posledních sněmovních voleb přitom na ambasádách či generálních konzulátech odvolilo jen 13 236 z 18 808 zapsaných voličů.
- Podle odhadů například TOP 09 by tak mohlo tímto způsobem volit až 300 tisíc Čechů.
Jak to mají ostatní země
- Česká republika je jednou z mála zemí Evropské unie, kde hlasování korespondenčně ze zahraničí není možné.
- Stejné nastavení jako Česko má pouze Chorvatsko a Island.
- Velmi omezenou možnost volby ze zahraničí má také Francie.
Vliv na volby
- Korespondenční volby mohou výrazně ovlinit těsné výsledky voleb.
- Díky korespondenčním hlasům ze zahraničí zvítězil v roce 2016 rakouský prezident Alexander van der Bellen. Zahraniční voliči mu přinesli o přibližně 200 tisíc hlasů více.
- Kvůli chybám při sčítání korespondenčních hlasů však soud nařídil opakování druhého kola voleb, v němž původní vítěz triumfoval znovu.
