Japonští úředníci během první vlny urgovali lidi v centru Tokia, aby se nezdržovali příliš dlouho venku. Zdroj: AP
Tchaj-wan, Jižní Korea, Vietnam a do jisté míry i Japonsko. Zmíněné asijské země patřily během loňské vlny pandemie k premiantům. Na rozdíl od Evropy či USA se vyhnuly obrovským počtům nákaz a přeplněným nemocnicím. I přes razantní opatření se jim ale letos nepodařilo udržet šíření koronaviru na uzdě. Co stojí za strmým růstem počtu nakažených? Dle odborníků se Asie nechala ukolébat svou vlastní úspěšností.
Asijské země – i díky zkušenostem s virem SARS-CoV před necelými 20 lety – přistoupily k razantním opatřením na samotném začátku pandemie. Pohotová a brzká reakce je tak ušetřila přeplněných nemocnic. Nejeden asijský stát má dodnes zavřené hranice pro zahraniční turisty a na domácí půdu pouští jen vybrané skupiny lidí, jako jsou obchodníci, úředníci, vlastní občané či osoby s trvalým nebo dlouhodobým vízem.
Pandemii dle expertů částečně zbrzdily i vysoké hygienické standardy – v Asii je už dlouhé roky běžné nosit roušky, především na jaře kvůli pylu a na podzim a v zimě kvůli chřipkové sezoně. V některých zemích je nosí i kvůli prachu. V kombinaci s dalšími přísnými opatřeními, rychlým odhalováním ohnisek i disciplínou asijského obyvatelstva tak Tchaj-wan či Vietnam zpočátku počítaly jen jednotky, maximálně desítky denních přírůstků nakažených. V tomto ohledu zaspalo Japonsko, které k důraznějším restrikcím přikročilo až po loňském odložení letní olympiády.
„Určitě je to i tím, že máme s Čínou poněkud složité a nepříliš dobré vztahy. Hodně lidí se koronaviru bálo. Kolovaly i zvěsti, že nakažení Číňané chodí do zalidněných oblastí, aby ještě více rozšířili ‚svou nemoc‘. Proto Vietnamci bez protestu přistoupili na řadu omezení, se kterými přišla vláda. Nikdo nechtěl dopustit, aby čínský virus vyhrál,“ popsala pro redakci CNN Prima NEWS loňskou situaci Pham Van L. z vietnamského hlavního města Hanoj. Po prvotním lockdownu se tak život v Asii vrátil rychle do normálu, byť se zavřenými hranicemi a bez přítomnosti zahraničních turistů.
Po roce klidu přišel strmý nárůst počtu nákaz
I přes veškerou snahu ale letos na jaře nedokázaly asijské země zabránit šíření koronaviru, třebaže v porovnání s březnovými počty nakažených v ČR, kdy úřady hlásily přes deset tisíc infekcí, jde o řádově nižší čísla. Vietnam, Tchaj-wan a Jižní Korea měly na vrcholku vlny pod tisíc nakažených denně, Japonsko pak nižší tisíce pozitivit – s přihlédnutím k počtu obyvatel v daných zemích by se tak mohlo zdát, že mají pandemii „pod kontrolou“. I to ovšem stačilo k tomu, aby dané země přišly o titul covidových premiantů. Došlo tak na omezení zábavy, shromažďování a domácí turistiky.
„Teď už se situace zase lepší, ale trošku nás náhlá vlna nákaz překvapila. Více než rok jsme žili, jako kdyby žádná pandemie nebyla. Pak úřady hlásily stovky případů denně, což je pro nás jako malý ostrovní stát hodně. Na konci května nám moc do smíchu nebylo, někteří lidé zpanikařili a rychle nakupovali zásoby, jako se to dělo před rokem v Evropě,“ přiblížila tchajwanskou vlnu nákaz Alice Wu z města Kao-siung pro CNN Prima NEWS.
To protect against the global spread of the COVID-19 Delta variant, #Taiwan is strengthening quarantine measures for those entering our borders. We must stay alert & adapt to the challenges posed by a changing pandemic.
— 蔡英文 Tsai Ing-wen (@iingwen) June 29, 2021
Důvodů, proč se situace tak rychle změnila, je podle odborníků několik. Téměř neprodyšné uzavření hranic v úvodu pandemie sice zafungovalo dobře, zdaleka ale nemohlo jít o dlouhodobé řešení – i proto, že asijské země jsou více či méně závislé na zahraničních turistech. Tamější vlády také příliš nespěchaly s hledáním řešení. Ukolébala je vlastní úspěšnost a podcenily, jak dlouho bude pandemie ještě trvat. Nepopohnaly tak start očkování, které by zajistilo aspoň nějakou úroveň imunity.
Asijští premianti se tak dostali do situace, v níž stačilo pár přešlapů v jinak poměrně precizním trasování, aby se u nich rozjela nová vlna nákaz. Jelikož většina obyvatel ještě neprodělala covid ani nebyla očkována, mohl se virus šířit o něco rychleji. Ve světle nových a nakažlivějších variant, které doposud nemusely v Asii příliš řešit, pak stačila chvilka nepozornosti, aby mutace rychle proklouzla do populace.
Příliš hrdý Tchaj-wan
Tchaj-wanu se stali osudným nakažení čínští piloti, kteří v dubnu v letištním hotelu rozšířili virus mezi dalšími ubytovanými. Tehdy platila rozvolněná karanténní pravidla, kdy stačilo v izolaci setrvat jen tři dny místo dvou týdnů. V kombinaci s omezeným testováním, od kterého úřady na chvíli upustily, se tak covid začal znovu šířit.
„Tchaj-wan byl příliš hrdý na to, aby přiznal komunitní šíření. To nastartoval hotelový cluster a následně setkání v rámci rodin,“ řekl pro web The Washington Post epidemiolog a infektolog Wang Renxian.
I v souvislosti s posledními vlnami vzrostl zájem o očkování. Zde ale asijské země narazily na to, že k objednávkám u západních výrobců přistoupily příliš pozdě – v tomhle Spojené státy a Evropa porazily asijské protějšky. Vietnam i Jižní Korea se již vloni pustily do výroby vlastní očkovací látky, s omezenými zdroji ale nemohly v nejbližší době očekávat hotový preparát.
Některé asijské země se nakonec dočkaly pomoci v podobě statisíců dávek od AstraZenecy i jiných vakcín přes iniciativu COVAX od Světové zdravotnické organizace (WHO). Na proočkování nejrizikovějších ale ani taková injekce zdaleka nestačí.
Obavy z olympiády v Tokiu
Japonsko se do vakcinace obyvatel pustilo jako poslední ze skupiny nejvyspělejších států G7. Ačkoliv v posledních měsících naskočilo na úctyhodné tempo, stále má proočkováno jen malou část rizikové populace, což v souvislosti s blížící se letní olympiádou dělá japonským zdravotníkům vrásky.
„Dělali jsme si klinické studie sami nad rámec těch, které provedl výrobce. Proto se s očkováním začalo tak pozdě. K vakcínám se Japonci navíc staví historicky trošku skepticky, i když se situace částečně mění. Očkují se hlavně zdravotníci a starší zranitelní lidé, nově ještě sportovci a pracovníci okolo olympiády. Kdy se dostane na normální obyvatele v mém věku, netuším,“ vyjádřil se pro CNN Prima NEWS 26letý student mezinárodních vztahů Jósuke Šinoda z prefekturního města Niigata.
Odborníci se obávají, že se letní olympijské hry v Tokiu stanou ohniskem pro šíření koronaviru. Zdroj: Viet Tran
Přestože ostrovní stát několikrát vyhlásil stav nouze, kvůli ústavě nemohl fakticky trestat neuposlechnutí protiepidemických opatření, v praxi proto fungovala spíše jako doporučení. Přesto se jimi valná většina Japonců snažila řídit, doplnil pro redakci Šinoda.
Je to právě Japonsko, které se potřebuje s pandemií koronaviru poprat rychle a efektivně. Pro potřeby olympijských her v Tokiu se vláda snaží naočkovat sportovce i pracovníky stadionů vakcínami od Pfizeru, které obdržela v průběhu června. Nadále ale panují obavy, zda je setkání tisíců lidí na mezinárodní sportovní události bezpečné, když se nákaze nevyhnuli ani členové přijíždějících sportovních delegací.
