Ilustrační foto Zdroj: pixbay.com
Na přelomu roku 2019 a 2020 vypukla pandemie koronaviru, jejíž konec je zatím v nedohledu. Mnoho odborníků již zmínilo možnost, že se naše společnost možná nikdy nevrátí zpět do „normálu“.
Slovenský premiér Igor Matovič chtěl na začátku dubna na tři týdny zastavit celé Slovensko, a to bez ohledu na katastrofální materiální a ekonomické dopady. Nebyl však sám, kdo si naivně myslel, že koronavirus bude pouze krátkodobou záležitostí, která nás brzy opustí.
Mnoho lidí po celém světě vykupovalo obchody. Společnost zkrátka doufala, že se uzavře doma, bude se pár týdnů chovat obezřetně a koronavirus zamává bílou vlajkou. Nyní se ale noční můra vrací s plnou razancí a v řadě zemí opět platí tvrdý lockdown. Mnozí lidé si tak začínají zvykat na to, že nová dekáda proběhne pravděpodobně odlišněji, než by kdokoliv v minulosti předpovídal.
Otázkou zůstává, kdy přijde nějaká vakcína, která by společnost vrátila do předkoronavirových časů. To ale může být během na dlouhou trať.
Budeme si muset zvyknout
Mnoho psychologů by poznamenalo, že nepříjemné věci jsou špatné jen do té doby, dokud se s nimi člověk nedokáže opravdu vyrovnat. Zkusme toto ale vysvětlit rizikovým skupinám či podnikatelům, kterým nutná opatření ničí jejich byznys každý den.
„Politici, kteří předstírají, že je návrat do normálu za rohem, klamou celou společnost i sami sebe,“ poznamenal profesor informačních technologií a managementu na Babson College Thomas Davenport, který předpokládá, že si lidé na nenávratné změny ve společnosti nakonec budou muset zvyknout.
Lidé podle něj ale stále očekávají, že pandemie brzy skončí, a tak se nemusí nijak přizpůsobovat a ani měnit své postoje. Mezi nimi mohou být například odmítači roušek.
Například profesorka psychologie na kalifornské univerzitě Sonja Lyubomirská se snaží situaci alespoň trochu zlehčit. „Aspoň si teď umýváme ruce častěji, aniž bychom o tom nějak více přemýšleli. To by s námi rozhodně mohlo zůstat,“ řekla s tím, že je pro lidi lehčí si ponechat nějaký každodenní zvyk. Tím mytí rukou nebo nošení roušek nyní rozhodně je.
I přesto většina návyků, které nejsou celoživotní, mizí, jakmile máme pocit, že je vše v normálu. Příkladem může být uvolnění společnosti po zrušení některých opatření v létě. Psycholožka jako příklad uvedla vlastní zkušenost – na konferenci, kde bylo povinné absolvovat test na COVID-19, nikdo z akademiků nedodržoval rozestupy ani nenosil roušky.
„Vrátili jsme se k tomu, co bylo, jako kdyby ani žádná pandemie neexistovala. Všichni byli tak přátelští. Já jsem si nejdřív ani nevšimla změny ve svém chování, až později,“ přiznala Lyubomiská.
