Koronavirus v Česku: Jaký je černý scénář vývoje a kdy se začít bát?

Jak se v číslech kolem koronaviru, která se denně mění, vyznat a proč se nebát vysokého denního přírůstku? Připravili jsme pro vás přehledné shrnutí a také tři scénáře, podle nichž by se pandemie mohla v Česku vyvíjet.

Ač počty nakažených každý den rapidně rostou, čísla vypadají dramaticky a hranici 10 tisíc nakažených denně se nevyhneme už ani podle oficiálních dat ministerstva zdravotnictví, není ještě nutné panikařit, nakupovat zásoby na měsíce, brát děti ze školy a stěhovat se na chalupy. Mnohem důležitější než denní přírůstky jsou totiž počty těžce nemocných a kapacity v nemocnicích.

Vyjděme z předpokladu, na kterém se většina odborníků shodne. Do nemocnic musí tři procenta ze všech nakažených. Z těchto tří procent následně zamíří čtvrtina na jednotky intenzivní péče (JIP).

Počet lůžek v nemocnicích

Nabízí se tak nejdůležitější otázka: Kolik míst na JIP a obecně pro těžké případy v nemocnicích v současné době je a jak dlouho bude trvat, než se naplní?

Data ministerstva zdravotnictví z 16. září shrnujeme v přehledné tabulce. Z nich je patrné, že podíl pacientů s nákazou COVID-19 je na příslušných odděleních do pěti procent a méně a zároveň je ještě kapacita na zaplnění, ale není příliš veliká.

celková kapacita COVID pacienti volná lůžka %
ARO + JIP 3 895 71 998 25
Lůžka s kyslíkem 23 154 údaj chybí 7 305 31
Lužka s plicním ventilátorem 1 864 46 1 068 57
Lůžka s mimotělním oběhem 72 2 64 88

Pokud bychom tedy vycházeli z výše uvedeného předpokladu a počtu volných míst například na JIP, může na ně zamířit 998 pacientů. Kdyby to byla čtvrtina ze všech hospitalizovaných, celkem by tak v nemocnicích bylo umístěno na čtyři tisíce pacientů. Takového čísla by se dosáhlo při celkovém počtu 134 tisíc nakažených v jednu chvíli. Pro srovnání: podle údajů ministerstva zdravotnictví z pátečního odpoledne bylo v Česku 20 289 aktivních případů a 413 hospitalizovaných.

A právě s těmito počty kalkuluje i ministerstvo zdravotnictví ve svých výpočtech s tím, že pro hospitalizaci počítají 7 dní a pro umístění na JIP až 14 dnů. V takovém případě jsou podle nich kapacity dostatečné a v podstatě vyčerpané jen z poloviny. V maximální variantě by podle údajů resortu mělo české zdravotnictví být schopno zvládnout celkově i 260 tisíc nakažených. Nutné je ale říct, že se jedná o nejoptimističtější scénář, se kterým resort pracuje.

Další důležitou otázkou je, kdy se k číslu 134 tisíc a více nakažených dostaneme. Resort zpracoval tři scénáře vývoje.

Tři scénáře vývoje

1. Černý scénář

Ten nejhorší počítá se selháním opatření, která nyní ministerstvo zavedlo. V říjnu by tak mohlo být až 269 tisíc nakažených s tím, že celkový měsíční přírůstek od září by byl 217 tisíc infikovaných. Tempo nárůstu by bylo kolem 20 tisíc denně (ve čtvrtek toto číslo poprvé překonalo hranici 3 000). Tyto údaje na základě předchozích výpočtů ukazují, že už na konci října by byl zdravotnický systém na své maximální kapacitě.

V listopadu by pak celkový počet nakažených dosáhl až na 1,5 milionu a v prosinci 3,5 milionu infikovaných. Pokud by stále platil předpoklad o třech procentech hospitalizovaných a z toho čtvrtině vážných případů, zdravotnický systém by byl zcela přehlcen a zřejmě by zkolaboval.

2. Zvládnutelný scénář

K tomu, aby černý scénář nenastal, je potřeba, aby zdravotnictvím nastavená opatření zafungovala. V případě, že se to podaří, jsou podle odborníků možné dvě varianty. První model, který počítal se zavedením opatření až od 1. října, uvádí, že za říjen přibude něco mezi 200 až 289 tisíci nových případů. Což je podle nastaveného výpočtu samo o sobě za hranicí zdravotnického systému, ale měl by to být maximální strop a od té doby už by čísla měla klesat.

„Namodelovali jsme to na velmi šeredném scénáři. I přes kritický vývoj v září bychom se dostali do čísel, která by šla jednoznačně zvládnout,“ komentoval grafy na čtvrteční tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Celkově varianta předpokládá 386 tisíc nakažených. V prosinci by tak podle prognóz bylo promořeno půl milionu obyvatel. Scénář počítá s denním nárůstem dokonce nad 10 tisíc obyvatel, kterého by mělo být dosaženo začátkem října.

Již před týdnem taková čísla v nedělní Partii na CNN Prima NEWS predikoval český parazitolog a evoluční biolog Jaroslav Flegr a sklidil za to kritiku, že lidi straší.

A tak právě počet 10 tisíc nakažených denně a doba, po kterou tento nárůst vydrží, je zřejmě klíčový údaj, který bude třeba hlídat. Zdravotnické kapacity budou na maximu. Podle autora této predikce profesora Vladimíra Černého, který vede klinickou skupinu na ministerstvu zdravotnictví, by to znamenalo omezení plánované a preventivní péče, ale JIP by fungovaly bez omezení.

3. Pozitivní scénář

Poslední scénář, který počítá se zavedením opatření už od 24. září a počítá s velkou disciplínou všech občanů, se dá označit za nejoptimističtější. Ani sami odborníci z ministerstva s ním ale příliš nepočítají. Za říjen by podle tohoto scénáře přibylo pouze 89 tisíc nových případů a celkově by tak v Česku bylo 182 tisíc nakažených. Maximální denní přírůstek by byl mezi 5 až 6 tisíci.

V tabulce je jako varianta A pozitivní scénář a jako varianta C zvládnutelný scénář. Varianta B je mezi oběma scénáři a resort doufá, že právě v těchto číslech se bude české zdravotnictví začátkem října pohybovat nejhůře.

Všechny zmíněné scénáře vychází z výsledků pozitivně testovaných, kterých bylo k pátečnímu večeru 45 228. Podle řady odborníků se mezi populací pohybuje i mnoho těch, kteří už virus prodělali, ale testováni nebyli. Z velké části jde o bezpříznakové pacienty, kterými jsou z velké části děti a mladiství. Proto se objevují i názory, že čísla jsou ve skutečnosti už nyní mnohem vyšší.

Tagy: