Koronavirus se v Evropě poprvé objevil ve Francii.
Během prvních tří měsíců letošního roku se koronavirová nákaza rozšířila do všech evropských států. Epidemiologická opatření na území jednotlivých zemí se výrazně liší. Zatímco v Itálii a Španělsku platí úplný zákaz vycházení, v Rakousku už chystají první zmírnění restrikcí. Jak bojují s koronavirem další státy?
Koronavirus se v Evropě poprvé objevil ve Francii. Stalo se tak 24. ledna, kdy úřady v zemi evidovaly první tři nakažené. V době, kdy v Číně už propukla silná epidemie, se tak Evropa začala s virem teprve zvolna seznamovat.
Francouzská vláda se během ledna snažila repatriovat občany ze zamořeného čínského Wu-chanu. Ačkoli počty nakažených v zemi i během února narůstaly a 14. února zemřel na koronavirus ve Francii první člověk, vláda přistoupila k razantnějším restrikcím až v polovině března.
Tehdy se v zemi uzavřely školy a od 17. března se Francie uzamkla do celostátní karantény. Omezení pohybu má trvat nejméně do 15. dubna. Podle francouzského ministra zdravotnictví Oliviera Vérana vrchol epidemie Francii teprve čeká. Virem se v zemi nakazilo více než 98 tisíc lidí.
Německo
V Německu se s koronavirem setkali poprvé 27. ledna. Tamní vláda v čele kancléřkou Angelou Merkelovou od začátku spoléhala na důsledné trasování a izolaci nakažených.
Školy se v Německu zavřely 13. března, během následujících dní dostala visačku „zavřeno“ i většina obchodů, restaurací, klubů nebo divadel. Německo také zapečetilo hranice s pěti sousedními státy (ne s Českem).
V zemi dodnes platí zákaz shromažďování více než dvou lidí. Merkelová 6. dubna sdělila, že je příliš brzy na to, aby se v Německu hovořilo o zmírňování opatření. Naopak nevyloučila, že v zemi, kde je přes 104 tisíc nakažených, zavede povinné nošení roušek.
Itálie
Poslední lednový den koronavirus odhalili v Itálii. Tehdy svět ještě netušil, že právě v této zemi propukne za několik dní epidemie naplno. V druhé půlce února se totiž koronavirus na severu země záhadně rozšířil. Sedmého března se proto premiér Giuseppe Conte rozhodl, že uvalí karanténu na Lombardii a dalších 14 provincií na severu země.
O dva dny později už byla v karanténě celá země. Lidé smí dosud vycházet jen v nejnutnějších případech. Opatření má být v platnosti minimálně do 13. dubna.
Růst počtu nakažených se ale navzdory přísným opatřením nezastavil. V Itálii trpí nedostatkem nemocničních lůžek, řada lékařů je na pokraji zhroucení nebo se sama koronavirem nakazila.
Nemoc postihla v Itálii už přes 132 tisíc lidí. Více než 16 a půl tisíce lidí na virus zemřelo.
Velká Británie
Postup Velké Británie v boji s koronavirem byl v porovnání s postupem okolních států v mnohém unikátní, a to díky premiérovi Borisi Johnsonovi, který razil cestu kolektivní imunity. To znamená, že předpokládal, že se virem stejně nakazí většina populace, a proto zpočátku nechtěl brzdit ekonomiku země příliš radikálními opatřeními.
Britská vláda tak do izolace poslala jen seniory nad 70 let a ostatním spíše radila, než nařizovala. Doporučila lidem, aby se neshlukovali a pracovali z domova. Nakonec se ale i ve Velké Británii, kde je momentálně přes 52 tisíc nakažených, zavřely školy – a to 20. března.
O týden později premiér Johnson na Twitteru sdělil, že se koronavirem nakazil. Zemi tak začal řídit z domácí karantény. Po deseti dnech nemoci se jeho stav zhoršil a Johnson skončil na jednotce intenzivní péče. Ačkoli se premiér snažil i přes nemoc zemi vést, podstatnou část každodenní administrativy převzal britský ministr zahraniční Dominic Raab.
Španělsko
Ve Španělsku je v současnosti nejvíce nakažených ze všech zemí Evropy, už přes 140 tisíc. O prvním nakaženém tamní média informovala 31. ledna.
Stejně jako v ostatních zemích, i ve Španělsku přistoupili k nejzásadnějším opatřením v polovině března. Čtrnáctého března kabinet Pedra Sáncheze uvalil na Španělsko celostátní karanténu, v tom samém týdnu se uzavřely školy i většina obchodů.
Ne všichni Španělé ale brali epidemii vážně a parky byly i nadále plné lidí. Sánchez proto 28. vyhlásil zákaz vycházení. Lidé smí opustit domov pouze v nejnutnějších případech.
Rakousko
V Rakousku se první dva případy nákazy objevily až 25. února. K razantnějším opatřením tamní vláda nicméně přistupovala v podobný čas jako výše zmiňované státy. V polovině března se uzavřely školy, restaurace a vláda zakázala shromažďování více než pěti lidí.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz vyhlásil 18. března karanténu ve spolkové zemi Tyrolsko, která byla nákazou postižena nejvíce. Karanténa v Tyrolsku skončila 7. dubna. Rakouský kancléř plánuje brzy rušit i další opatření. První zmírnění omezení by podle něj mohlo vejít v platnost již po Velikonocích. Podle Kurtze bude dost záležet na tom, jak se Rakušané budou o svátcích chovat. V zemi je nyní přes 12 tisíc nakažených.
Slovensko
U východních sousedů se koronavirus objevil poprvé 6. března, v ten samý den vláda přerušila letecká spojení s Itálií. Pod taktovkou dosluhujícího premiére Petera Pellegriniho přistoupilo Slovensko brzy k dalším razantním opatřením.
Už 12. března země vyhlásila nouzový stav. Zavřely se školy, restaurace, většina obchodů, letiště i hranice.
Zmírňování restrikcí je na Slovensku zatím v nedohlednu. Vláda Igora Matoviče navíc chystá na Velikonoce zákaz vycházení, který má trvat šest dní. Kvůli epidemii také celní správa obnovila kontroly na hranicích. V zemi je přes 580 nakažených.
Polsko
Na území Polska se koronavirus objevil 4. března. V půlce března se v zemi zavřely školy a vláda zakázala masové akce. Opatření se zpřísnila 25. března, kdy země zakázala na veřejnosti shromažďování více než dvou lidí. Obyvatelé Polska smějí vycházet z domů jen v nejnutnějších případech.
Poslední balíček opatření vláda sestavila 31. března, kdy zavřela kadeřnické salóny, parky nebo pláže. Lidé musí na veřejnosti navíc dodržovat dvoumetrové rozestupy.
V Polsku je přes čtyři a půl tisíce nakažených.
