Pracovní doba se loni v Evropské unii zkrátila průměrně o 12 procent. Nejvíce v Řecku a Španělsku, nejméně v Nizozemsku. Zdroj: Profimedia.cz
Kvůli koronaviru se v Evropské unii loni odpracovalo méně hodin. V průměru činil meziroční pokles 12 procent na osobu. Největší zkrácení pracovní doby nastalo v Řecku a ve Španělsku, nejmenší v Nizozemsku. Češi se drželi průměru evropské sedmadvacítky.
Konečně můžeme mít více času pro sebe, na rodinu, a celkově můžeme zvolnit naše pracovní tempo. To si v loňském roce mohli říkat obyvatelé Evropské unie, kteří zejména kvůli koronavirové pandemii odpracovali v průměru o 12 procent méně hodin než v roce 2019. Průměrně tak občan EU loni „odmakal“ 37 hodin týdně. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.
Počet odpracovaných hodin v EU se loni meziročně snížil. Kvůli covidu. Zdroj: CNN Prima NEWS
Ve které zemi si lidé hověli nejvíce? Možná nikoho nepřekvapí, že největší pokles počtu odpracovaných hodin nastal v Řecku, Španělsku, Portugalsku a Itálii. Všechny čtyři národy loni strávily v práci skoro o pětinu méně času než v předchozím roce.
Udření Češi
Naopak nejmenší meziroční zkrácení pracovní doby zaznamenalo Nizozemsko, kde lidé odpracovali jen o 3,2 procenta méně hodin než o rok dříve. Lucembursko a Dánsko pak vykázalo pokles o 4,1, Finsko o 4,4 procenta.
Česká republika se držela blízko průměru evropské sedmadvacítky. Meziroční pokles odpracovaných hodin činil 11,6 procenta. Sousední Slovensko pak vykázalo pokles bezmála o 17 procent, Rakousko o necelých 14 a Polsko o 6,3 procenta. Pro Německo zatím Eurostat nemá dostatečně spolehlivá data.
Přestože Česko patří z pohledu zkrácení pracovního času k průměrným unijním členům, v disciplíně odpracovaných hodin jsme se loni řadili do nejužší špičky. Češi totiž loni odpracovali v průměru 39,9 hodiny týdně, což jim přisuzuje nálepku čtvrtého nejpracovitějšího národa v Evropské unii. Suverénně (ačkoli vzhledem k pověsti paradoxně) vedli Řekové, kteří strávili v práci 41,8 hodiny týdně. Následují Bulhaři (40,4) a Poláci (40,1).
Produktivní Nizozemci
Nejkratší pracovní dobu měli loni Nizozemci, kteří týdně trávili v zaměstnání 30,3 hodiny. To je téměř o čtvrtinu méně než Češi. „V kombinaci s nejnižším meziročním poklesem počtu odpracovaných hodin to znamená, že Nizozemci tráví v práci méně času než ostatní národy i v normálních časech. Souvisí to s jejich produktivitou, která patří k nejvyšším v Evropské unii,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Zkrácení pracovního času dopadlo na muže i ženy prakticky stejně. Muži v Evropské unii odpracovali v průměru o 12,2 procenta méně hodin, ženy o 11,8 procenta. Muži přesto v zaměstnání odpracují průměrně o 5,4 hodiny týdně více než ženy.
Nejvýznamnějším důvodem kratšího odpracovaného času je právě koronavirová pandemie, která mimo jiné způsobila dočasnou ztrátu zaměstnání bezmála u čtyř milionů obyvatel Evropské unie. Přitom v roce 2019 krátkodobou ztrátu práce uvedl necelý půlmilion lidí.
Kdo pracoval více?
Ale pozor, ne všichni zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné pracovali v loňském roce méně. A ne všem se pracovní doba změnila ve srovnatelné míře. Velmi totiž záleželo na konkrétní profesi, respektive odvětví, v němž je daný člověk výdělečně činný. Není proto překvapením, že největší zkrácení pracovního času nastalo v ubytovacích a stravovacích službách, a to o více než 52 procent. Ve volnočasových službách a zábavním průmyslu byl pokles téměř 36procentní a o skoro 30 procent méně odpracovali lidé v administrativních a podpůrných službách.
Češi odpracují v průměru čtvrtý nejvyšší počet hodin v Evropské unii. Zdroj: CNN Prima NEWS
Práce naopak přibyla lidem v informačních a komunikačních technologiích, kteří v zaměstnání strávili průměrně o 21,7 procenta více času. O 13,5 procenta se pracovní doba natáhla také lidem v sociálních službách nebo veřejné správě. Téměř o sedm procent více odpracovali také lidé v oboru finančních a pojišťovacích služeb, o skoro pět procent více pracovního času odvedli zaměstnanci v sektorech zásobování energiemi nebo vodou. „Detailní data Eurostatu nám dokreslují, jak se pandemie podepsala na pracovním životě lidí. Otázkou je, nakolik se nyní budeme vracet do normálu, či zda některé změny zůstanou zachovány,“ dodala Veronika Hedija.
