reklama

Koronavirus zkrátil pracovní dobu v EU, nejvíce Řekům a Španělům. Jak dopadli Češi?

Kvůli koronaviru se v Evropské unii loni odpracovalo méně hodin. V průměru činil meziroční pokles 12 procent na osobu. Největší zkrácení pracovní doby nastalo v Řecku a ve Španělsku, nejmenší v Nizozemsku. Češi se drželi průměru evropské sedmadvacítky.

reklama

Konečně můžeme mít více času pro sebe, na rodinu, a celkově můžeme zvolnit naše pracovní tempo. To si v loňském roce mohli říkat obyvatelé Evropské unie, kteří zejména kvůli koronavirové pandemii odpracovali v průměru o 12 procent méně hodin než v roce 2019. Průměrně tak občan EU loni „odmakal“ 37 hodin týdně. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.

Ve které zemi si lidé hověli nejvíce? Možná nikoho nepřekvapí, že největší pokles počtu odpracovaných hodin nastal v Řecku, Španělsku, Portugalsku a Itálii. Všechny čtyři národy loni strávily v práci skoro o pětinu méně času než v předchozím roce.

Udření Češi

Naopak nejmenší meziroční zkrácení pracovní doby zaznamenalo Nizozemsko, kde lidé odpracovali jen o 3,2 procenta méně hodin než o rok dříve. Lucembursko a Dánsko pak vykázalo pokles o 4,1, Finsko o 4,4 procenta.

Česká republika se držela blízko průměru evropské sedmadvacítky. Meziroční pokles odpracovaných hodin činil 11,6 procenta. Sousední Slovensko pak vykázalo pokles bezmála o 17 procent, Rakousko o necelých 14 a Polsko o 6,3 procenta. Pro Německo zatím Eurostat nemá dostatečně spolehlivá data.

Přestože Česko patří z pohledu zkrácení pracovního času k průměrným unijním členům, v disciplíně odpracovaných hodin jsme se loni řadili do nejužší špičky. Češi totiž loni odpracovali v průměru 39,9 hodiny týdně, což jim přisuzuje nálepku čtvrtého nejpracovitějšího národa v Evropské unii. Suverénně (ačkoli vzhledem k pověsti paradoxně) vedli Řekové, kteří strávili v práci 41,8 hodiny týdně. Následují Bulhaři (40,4) a Poláci (40,1).

Produktivní Nizozemci

Nejkratší pracovní dobu měli loni Nizozemci, kteří týdně trávili v zaměstnání 30,3 hodiny. To je téměř o čtvrtinu méně než Češi. „V kombinaci s nejnižším meziročním poklesem počtu odpracovaných hodin to znamená, že Nizozemci tráví v práci méně času než ostatní národy i v normálních časech. Souvisí to s jejich produktivitou, která patří k nejvyšším v Evropské unii,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Zkrácení pracovního času dopadlo na muže i ženy prakticky stejně. Muži v Evropské unii odpracovali v průměru o 12,2 procenta méně hodin, ženy o 11,8 procenta. Muži přesto v zaměstnání odpracují průměrně o 5,4 hodiny týdně více než ženy.

Nejvýznamnějším důvodem kratšího odpracovaného času je právě koronavirová pandemie, která mimo jiné způsobila dočasnou ztrátu zaměstnání bezmála u čtyř milionů obyvatel Evropské unie. Přitom v roce 2019 krátkodobou ztrátu práce uvedl necelý půlmilion lidí.

Kdo pracoval více?

Ale pozor, ne všichni zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné pracovali v loňském roce méně. A ne všem se pracovní doba změnila ve srovnatelné míře. Velmi totiž záleželo na konkrétní profesi, respektive odvětví, v němž je daný člověk výdělečně činný. Není proto překvapením, že největší zkrácení pracovního času nastalo v ubytovacích a stravovacích službách, a to o více než 52 procent. Ve volnočasových službách a zábavním průmyslu byl pokles téměř 36procentní a o skoro 30 procent méně odpracovali lidé v administrativních a podpůrných službách.

Práce naopak přibyla lidem v informačních a komunikačních technologiích, kteří v zaměstnání strávili průměrně o 21,7 procenta více času. O 13,5 procenta se pracovní doba natáhla také lidem v sociálních službách nebo veřejné správě. Téměř o sedm procent více odpracovali také lidé v oboru finančních a pojišťovacích služeb, o skoro pět procent více pracovního času odvedli zaměstnanci v sektorech zásobování energiemi nebo vodou. „Detailní data Eurostatu nám dokreslují, jak se pandemie podepsala na pracovním životě lidí. Otázkou je, nakolik se nyní budeme vracet do normálu, či zda některé změny zůstanou zachovány,“ dodala Veronika Hedija.

Tagy:

Hlavní zprávy

Proč tady není Bartoš? pokřikoval Babiš na Rakušana ve studiu a mával plakátem Pekové
Volby 2021

Proč tady není Bartoš? pokřikoval Babiš na Rakušana ve studiu a mával plakátem Pekové

Kde je Bartoš? pokřikoval šéf vlády Andrej Babiš na lídra hnutí STAN Víta Rakušana v debatě Česko hledá premiéra na CNN Prima NEWS. Rakušan je společně s Ivanem Bartošem v čele koalice Pirátů a STAN a v debatách se střídají. Babiš s Rakušanem se dostali do ostrého sporu i kvůli pandemii koronaviru a premiér šéfovi STANu vmetl i to, že prosazoval ocenění molekulární genetičky Soni Pekové.

Česká policistka během mise v Polsku spáchala sebevraždu. Kvůli šikaně, tvrdí rodina
Domácí

Česká policistka během mise v Polsku spáchala sebevraždu. Kvůli šikaně, tvrdí rodina

Mladá a nadějná česká policistka spáchala v poslední den své mise v Polsku loni v říjnu sebevraždu skokem z okna v 11. patře. Co k tomu Kristýnu Litomerickou dohnalo, nikdo neví. Zatímco rodina má důkazy o tom, že šlo o šikanu motivovanou národností i vzhledem, česká policie tvrdí, že důvodem byly osobní problémy. Proč ale policie téměř rok úmrtí kapitánky z cizinecké policie tajila? A vědělo vedení o Kristýniných potížích před tragédií?

Mají mít homosexuálové právo na manželství? Babiš a Fiala jsou proti, Rakušan pro
Volby 2021

Mají mít homosexuálové právo na manželství? Babiš a Fiala jsou proti, Rakušan pro

Homosexuálové by neměli mít stejné právo na svatbu jako heterosexuálové. V debatě Česko hledá premiéra se na tom shodli například Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (ODS), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra), Tomio Okamura (SPD) či Vojtěch Filip (KSČM). Proti registrovanému partnerství ovšem nejsou. Pro sňatky všech se naopak vyslovila například koalice STAN a Pirátů nebo šéf Přísahy Robert Šlachta.

Filip k Rakušanovi: S Íránem jste udělali sviňárnu. Od vás je to pocta, reagoval šéf STAN

Předvolební debata Česko hledá premiéra v neděli večer byla plná ostrých sporů a výměn názorů. Jednou z těch pikantnějších byla ta, která se odehrála mezi šéfem KSČM Vojtěchem Filipem a lídrem koalice Pirátů a STAN Vítem Rakušanem (STAN). Vojtěch Rakušana obvinil ze „sviňárny“ kvůli kauze velvyslance v Íránu. Rakušan mu to vrátil s tím, že pokud mu něco podobného řekne komunista, je to pocta, neboť „ti zde dělali sviňárny 40 let“.

reklama

Domácí zpravodajství

Babiš a Rakušan na ostří nože. Hodíte si s Bartošem korunou, kdo bude premiér? ptal se šéf ANO

Necelé dva týdny před sněmovními volbami se uskutečnila velká superdebata s osmi lídry nejsilnějších stran či koalic. Pozvání přijal předseda hnutí ANO Andrej Babiš, lídr koalice Spolu Petr Fiala (ODS), lídr koalice PirSTAN Vít Rakušan (STAN), předseda hnutí SPD Tomio Okamura, šéf komunistů Vojtěch Filip, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta a šéfka koalice Trikolora Svobodní Soukromníci Zuzana Majerová Zahradníková.

Kandidát na ministra zdravotnictví: Po mém očkování vám nic není. Po kritice se hájil

Vzkaz kandidáta do Poslanecké sněmovny Ondřeje Dostála (Piráti) vzbudil vlnu emocí. Na sociálních sítích si postěžoval, že se ho média ptají na to, zda je očkovaný proti covidu. Podle něj se však jedná o citlivý zdravotní údaj a nikomu po něm nic není. Po vlně kritiky se rozhodl hájit virtuálním příspěvkem. Zároveň dodal, že očkovaný vzhledem k vysoké hladině protilátek není.

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

Exprezident Klaus dál zůstává v nemocnici. Pokračuje v léčbě na urologické klinice

Václav Klaus se do nemocnice vrátil ve čtvrtek na doléčení předchozích potíží a v Ústřední vojenské nemocnici v Praze zatím zůstává. V neděli to potvrdil redakci CNN Prima NEWS Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Exprezident podle něj pokračuje v léčbě na urologické klinice. Macinka ve čtvrtek jeho setrvání v péči lékařů odhadl na několik dnů.

reklama