reklama

Koronavirus zkrátil pracovní dobu v EU, nejvíce Řekům a Španělům. Jak dopadli Češi?

Kvůli koronaviru se v Evropské unii loni odpracovalo méně hodin. V průměru činil meziroční pokles 12 procent na osobu. Největší zkrácení pracovní doby nastalo v Řecku a ve Španělsku, nejmenší v Nizozemsku. Češi se drželi průměru evropské sedmadvacítky.

reklama

Konečně můžeme mít více času pro sebe, na rodinu, a celkově můžeme zvolnit naše pracovní tempo. To si v loňském roce mohli říkat obyvatelé Evropské unie, kteří zejména kvůli koronavirové pandemii odpracovali v průměru o 12 procent méně hodin než v roce 2019. Průměrně tak občan EU loni „odmakal“ 37 hodin týdně. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.

Ve které zemi si lidé hověli nejvíce? Možná nikoho nepřekvapí, že největší pokles počtu odpracovaných hodin nastal v Řecku, Španělsku, Portugalsku a Itálii. Všechny čtyři národy loni strávily v práci skoro o pětinu méně času než v předchozím roce.

Udření Češi

Naopak nejmenší meziroční zkrácení pracovní doby zaznamenalo Nizozemsko, kde lidé odpracovali jen o 3,2 procenta méně hodin než o rok dříve. Lucembursko a Dánsko pak vykázalo pokles o 4,1, Finsko o 4,4 procenta.

Česká republika se držela blízko průměru evropské sedmadvacítky. Meziroční pokles odpracovaných hodin činil 11,6 procenta. Sousední Slovensko pak vykázalo pokles bezmála o 17 procent, Rakousko o necelých 14 a Polsko o 6,3 procenta. Pro Německo zatím Eurostat nemá dostatečně spolehlivá data.

Přestože Česko patří z pohledu zkrácení pracovního času k průměrným unijním členům, v disciplíně odpracovaných hodin jsme se loni řadili do nejužší špičky. Češi totiž loni odpracovali v průměru 39,9 hodiny týdně, což jim přisuzuje nálepku čtvrtého nejpracovitějšího národa v Evropské unii. Suverénně (ačkoli vzhledem k pověsti paradoxně) vedli Řekové, kteří strávili v práci 41,8 hodiny týdně. Následují Bulhaři (40,4) a Poláci (40,1).

Produktivní Nizozemci

Nejkratší pracovní dobu měli loni Nizozemci, kteří týdně trávili v zaměstnání 30,3 hodiny. To je téměř o čtvrtinu méně než Češi. „V kombinaci s nejnižším meziročním poklesem počtu odpracovaných hodin to znamená, že Nizozemci tráví v práci méně času než ostatní národy i v normálních časech. Souvisí to s jejich produktivitou, která patří k nejvyšším v Evropské unii,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Zkrácení pracovního času dopadlo na muže i ženy prakticky stejně. Muži v Evropské unii odpracovali v průměru o 12,2 procenta méně hodin, ženy o 11,8 procenta. Muži přesto v zaměstnání odpracují průměrně o 5,4 hodiny týdně více než ženy.

Nejvýznamnějším důvodem kratšího odpracovaného času je právě koronavirová pandemie, která mimo jiné způsobila dočasnou ztrátu zaměstnání bezmála u čtyř milionů obyvatel Evropské unie. Přitom v roce 2019 krátkodobou ztrátu práce uvedl necelý půlmilion lidí.

Kdo pracoval více?

Ale pozor, ne všichni zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné pracovali v loňském roce méně. A ne všem se pracovní doba změnila ve srovnatelné míře. Velmi totiž záleželo na konkrétní profesi, respektive odvětví, v němž je daný člověk výdělečně činný. Není proto překvapením, že největší zkrácení pracovního času nastalo v ubytovacích a stravovacích službách, a to o více než 52 procent. Ve volnočasových službách a zábavním průmyslu byl pokles téměř 36procentní a o skoro 30 procent méně odpracovali lidé v administrativních a podpůrných službách.

Práce naopak přibyla lidem v informačních a komunikačních technologiích, kteří v zaměstnání strávili průměrně o 21,7 procenta více času. O 13,5 procenta se pracovní doba natáhla také lidem v sociálních službách nebo veřejné správě. Téměř o sedm procent více odpracovali také lidé v oboru finančních a pojišťovacích služeb, o skoro pět procent více pracovního času odvedli zaměstnanci v sektorech zásobování energiemi nebo vodou. „Detailní data Eurostatu nám dokreslují, jak se pandemie podepsala na pracovním životě lidí. Otázkou je, nakolik se nyní budeme vracet do normálu, či zda některé změny zůstanou zachovány,“ dodala Veronika Hedija.

Tagy:

Hlavní zprávy

Nečekaně zemřel kapelník skupiny Šlapeto. Slavnému hudebníkovi bylo 57 let
Kultura

Nečekaně zemřel kapelník skupiny Šlapeto. Slavnému hudebníkovi bylo 57 let

Ve věku 57 let zemřel hudebník z legendární kapely Šlapeto Radan Dolejš. O jeho úmrtí informovala na sociálních sítích zpěvačka a jeho kamarádka Eva Borská. Během svého života působil Dolejš také jako režisér a dramaturg. Jako scénárista například připravoval pro televizi Prima Slavnostní koncert k 65. narozeninám Karla Svobody či Královny muzikálů pro Kapku naděje v roce 2007.

Kuba: Leží na JIP a víme, že do dvou dnů zemřou. Neočkovaní podcenili covid jako Horká
Partie

Kuba: Leží na JIP a víme, že do dvou dnů zemřou. Neočkovaní podcenili covid jako Horká

Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) v Partii naléhavě apeloval na očkování a popsal tristní situaci v některých nemocnicích. „Jsme společnost, která musí každého, kdo onemocní, nakonec do nemocnice přijmout. Je tam strašná spousta lidí, kterým říkali, ať se nenechají očkovat. Teď tam leží, mají morfin a my víme, že do dvou dní zemřou,“ prohlásil. Příkladem podceňování problému je podle něj smrt zpěvačky Hany Horké, která odmítala vakcinaci.

reklama

Domácí zpravodajství

Benešová k týrání vězňů: Bachaři ve Valdicích to nemají lehké, je to žalář plný vrahů

Bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) i současný šéf rezortu justice Pavel Blažek (ODS) považují podezření z týrání vězňů ve Valdicích za závažné. Na druhé straně nejsou přesvědčeni, že by šlo o systémové selhání. „Občas tam mají problémy, ale tento druh lidí, co tam sedí, eskaluje různá napětí,“ řekla Marie Benešová v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Nemusíme všechno měnit. Blažek zdůvodnil, proč proti vůli části ODS ponechá šéfa žalobců

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) potvrdil, že v nejbližší době nemá v plánu odvolávat nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a nahrazovat jej někým jiným. Nemyslím si, že by se po každých volbách měli měnit všichni lidé ve státní správě,“ řekl Blažek v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Na Igora Stříže má tak zcela opačný názor než jeho stranický i vládní kolega Zbyněk Stanjura (ODS).

reklama