Výsledky krajských a senátních voleb budou mít přímý vliv na vedení hned několika tuzemských politických stran. Křesla se takříkajíc chvějí pod těmi předsedy, jejichž strany zažívají sérii volebních neúspěchů. Krajské volby mohou tento trend potvrdit, ale také zvrátit. Zajímavá je situace především u sociálních demokratů (SOCDEM) a vládních lidovců. Ty totiž čekají krátce po volbách stranické sjezdy. Změny ale mohou nastat i v případě vládních Pirátů, u nichž se o možnosti mimořádného celostátního fóra mluvilo už po eurovolbách. A z obliga nejsou ani další strany.
Vyhlášení výsledků krajských voleb určitě roztočí dění v SOCDEM. Dosavadní předseda Michal Šmarda totiž ohlásí, zda bude obhajovat své křeslo, až s ohledem na výsledek voleb.
Dále čtěte: Stížnostem na konání voleb se nevyhneme, míní Jelínek. Proč by bylo odložení horší variantou?
„Zítra vám k tomu řeknu, co budete potřebovat. My to nepovažujeme za dobré téma před volbami, chtěli bychom to komentovat od zítra,“ řekl Šmarda pro CNN Prima NEWS v pátek. Šmarda se předsedou stal poté, co strana ještě s původním názvem ČSSD vypadla v roce 2021 z Poslanecké sněmovny. V červnových eurovolbách nezískali sociální demokraté ani jeden mandát.
Senátní a krajské volby
Šmardovou vyzyvatelkou může být exministryně práce a sociálních věcí a někdejší výrazná tvář sociální demokracie Jana Maláčová, i ta si ale počká na počet získaných křesel. Maláčová kandidovala na předsedkyni strany už v roce 2021, neuspěla a dala si s politickou pauzu. Řadovou členkou strany zůstala a stala se expertkou sociálně-ekonomického oddělení odborové centrály ČMKOS.
„Zvažuji to, rozhodnu se příští týden. Výsledek voleb hraje velkou roli,“ řekla Maláčová redakci CNN Prima NEWS v pátek.
Volit vedení budou i lidovci
Sociální demokraté ale nejsou zdaleka jediní, kteří vyhlížejí výsledky. Případný nezdar v krajských volbách může znovu rozvířit dění i v případě vládních Pirátů a lidovců. Pirátům se od sněmovních voleb v roce 2021 nedaří zastavit politické ztráty, ve vládě nicméně zastávají tři posty.
Naposledy to byly jarní eurovolby, v nichž získali jen jeden post v europarlamentu, kvůli kterým se mluvilo o možnosti svolat mimořádné celostátní fórum. To by mělo pravomoc udělat změny ve vedení strany, nakonec se ale nesešlo.
V případě lidovců je volební sjezd již jistotou, strana ho svolala na 18. a 19. října 2024 do Olomouce. O tom, zda bude obhajovat předsednické křeslo vicepremiér Marian Jurečka, rozhodnou patrně právě výsledky krajských voleb.
Jurečka počátkem února totiž uvedl, že nebude na podzim obhajovat post předsedy lidovců, pokud strana nezíská v nadcházejících volbách dva europoslance, neposílí senátorský klub a nedosáhne minimálně na jednu hejtmanskou funkci. První podmínka již splněna nebyla, lidovci získali jen jedno křeslo pro Tomáše Zdechovského.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Česko výrazně chudne, volby jsou neudálost, říká Klaus. Síkelovo portfolio je legrační