Ministryně práce a sociálních věcí chce zkracovat pracovní dobu hlavně kvůli volbám, myslí si odborníci. Zdroj: CNN Prima NEWS
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje čtyřdenní pracovní týden, aniž by se lidem snížily mzdy. Podle odborníků oslovených redakcí CNN Prima NEWS by ale takové opatření mělo své nemalé náklady. Někteří v tom vidí jen snahu sociálních demokratů oslovit potenciální voliče před blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny.
Maláčová chce prosadit, aby pracovní týden trval jen 35 hodin namísto současných 40. „Návrh je potřeba chápat především v kontextu blížících se voleb. Je to návrh, který rezonuje u zbývajících potenciálních voličů sociální demokracie, zatímco hlasy zaměstnavatelů vládní stranu tolik nemrzí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky Creditas.
Nápad by to podle něho mohl být zajímavý, pokud by byly upřímně představeny všechny jeho náklady. „Je to návrh, který zvyšuje nezaměstnanost a snižuje mzdy. Pokud je ministryně připravena pro lepší pracovní podmínky části populace obětovat některé zaměstnance a část jejich budoucího růstu platů, potom je to zajímavá úvaha k diskusi,“ dodal Stroukal.
Hlavní ekonom banky Creditas připustil, že český pracovní trh je zatím stále relativně flexibilní a zákoník práce umožňuje se i po takové změně nové situaci přizpůsobit, pokud je vůle na obou stranách. „Zaměstnanci by na dodatečné hodiny využívali přesčasů, dohod o provedení práce, akorát se jich ještě více přesune na trhu práce do šedé zóny,“ myslí si Dominik Stroukal. Hlavní problém vidí v tom, že 35 nebo 40 hodin jsou úplně stejně arbitrární čísla. „Nedává smysl se bavit o tom, které z nich je ideální, pokud ho chceme plánovat z ministerského křesla. Každopádně bychom nyní nesli náklady takové změny,“ uzavřel Stroukal.
Problém pro málo kvalifikované
„Úvahy o zkrácení pracovního týdne jsou relevantní v zemích s vysokou mírou nezaměstnanosti. Kdyby totiž zaměstnanci pracovali kratší dobu, bylo by jich potřeba více, což by vedlo k poklesu nezaměstnanosti,“ řekl CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
Upozornil, že zaměstnanci by v takovém případě dostávali nižší výplaty. Mnozí by to pak zřejmě řešili hledáním druhého zaměstnání, „takže celková míra nezaměstnanosti by zřejmě klesala méně, než si zastánci zkrácení pracovní doby myslí“. Firmy by podle Křečka nadále najímaly schopné zaměstnance, kteří by neměli problém s nalézáním druhého zaměstnání. „Naopak špatně kvalifikovaní lidé by nadále měli problém se svým uplatněním,“ dodal.
V zemích, jako je Česká republika, kde firmy mají problémy s hledáním zaměstnanců na neobsazené pracovní pozice, by zkrácení pracovní doby vedlo k výrazným ekonomickým ztrátám. „Na konci ledna 2021 nebylo obsazeno 325 tisíc pracovních míst. Kdyby došlo ke zkrácení pracovní doby, počet neobsazených pracovních míst by pravděpodobně narostl. V důsledku toho by se snížil celkový produkt, který by byla schopna vyprodukovat česká ekonomika,“ řekl dále Křeček.
Méně hodin? Jen přes vyšší produktivitu
Rovněž podle Veroniky Hediji, ekonomky z jihlavské Vysoké školy polytechnické, není na takové návrhy příliš vhodná doba. „České hospodářství stále ještě prochází krizí, firmy se snaží udržet nad vodou, a pokud by musely strpět zkrácení pracovní doby, byla by to pro ně další finanční zátěž,“ řekla Hedija CNN Prima NEWS.
Počet odpracovaných hodin na osobu podle ní dlouhodobě klesá, a to bez ohledu na číslo, které je uvedené v zákoníku práce. „Rozumím požadavkům na to, aby se u nás pracovalo podobně nízký počet hodin jako třeba v Německu, jenže k tomu vede jediná cesta: přes růst produktivity. A ta je zkrátka v Německu stále podstatně vyšší než u nás,“ dodala Hedija.
V současné době je stanovena délka pracovního týdne na 40 hodin, tedy osm hodin denně. Osmihodinová pracovní doba sice v našich končinách platí už od vzniku Československa v roce 1918, tehdy se ale běžně pracovalo šest dní v týdnu. Nepřetržitá přestávka mezi dvěma pracovními týdny musela trvat nejméně 32 hodin, což zpravidla připadalo na neděli a část soboty.
Dřít jako Mexičan
V roce 1956 se pracovalo už „jen“ 46 hodin týdně, další zkrácení pracovní doby přišlo zkraje 90. let, a to na 42,5 hodiny týdně. Od roku 2001 se přešlo na takzvanou čistou pracovní dobu, kdy se již nezapočítávají přestávky na jídlo či oddech. Pracovní doba se tak formálně zkrátila o půl hodiny za každý pracovní den.
Pokud ale chceme porovnávat z hlediska pracovní doby jednotlivé země, pak se jako smysluplnější jeví sledovat skutečně odpracované hodiny na osobu a rok. V tomto ukazateli Česká republika patří ke státům, kde lidé pracují opravdu dlouho. Za rok 2019 připadalo na jednoho českého zaměstnaného průměrně 1 788 hodin, na Slovensku 1 695, ale třeba na německého jen 1 386 hodin. V rámci zemí OECD se nejkratší dobu pracuje v Dánsku, a to 1 380 hodin na osobu a rok, nejvíce pak v Mexiku, a to 2 137 hodin.
