Duo Václav Klaus a Vladimír Mečiar by si za rozdělení Československa zasloužili Nobelovu cenu, protože jej dokázali dotáhnout bez ztrát na životech a násilností. Takový názor má politolog Oskar Krejčí, který působil jako poradce komunistických premiérů i později federálního předsedy vlády. Odborník a publicista v pořadu K věci na CNN Prima NEWS mimo jiné zhodnotil i dnešní vztahy mezi Čechy a Slováky, a vrátil se i k situaci, která panovala v době rozpadu federace.
Krejčí bývalého českého premiéra a později prezidenta Klause, stejně tak slovenského expremiéra Mečiara, za rozdělení Československa pochválil. „Za to, co předvedli, by si zasloužili Nobelovu cenu míru. Je to vzorová ukázka, když už se dva národy musí rozejít, jak to mají udělat. To v dějinách tak často nebývá,“ řekl politolog.
Sám byl podle svých slov zastáncem zachování Československa, ale nakonec před duem politických nestorů smekl klobouk. „Václav Klaus byl politik, který pochopil, že situace se zachránit nedá. Pak to urychloval a bylo to ku prospěchu věci. Napětí zůstalo uvnitř kanceláře, nedostalo se na ulici,“ poznamenal Krejčí.
Zároveň připomněl příklady Sovětského svazu a Jugoslávie, které se rozpadly takřka ve stejnou dobu jako Československo, ale bylo to doprovázeno násilím, smrtí a hlavně válkou. „Zkušenost vypráví, že referenda proběhla v Sovětském svazu, zda ho zachovat či rozdělit, a také v Jugoslávii. Referenda měla okamžité závěry, ale stejně z toho byla v jednom případě (Jugoslávie) okamžitá válka, ve druhém odložená,“ zmínil Krejčí.
Podle jeho slov se již v roce 1990 na Pražském hradě za působení tehdejšího prvního polistopadového prezidenta Václava Havla setkávaly skupiny, které se zaobíraly možností referenda o bytí či nebytí Československa. Sám Krejčí byl prý zastáncem takového plebiscitu, ale ve finále dospěl k názoru, že politické elity nebyly připravené jej respektovat, tudíž to „bylo jedno“.
Čeští politici neměli ke Slovákům cit, soudí Krejčí
Krejčí před 17. listopadem zároveň působil coby poradce tehdejšího komunistického premiéra Ladislava Adamce. V době před Sametovou revolucí se podle jeho slov o případném odštěpení Slováků nemluvilo. „Spory o přesuny peněz mezi Českem a Slovenskem ano, ale že by to ústilo do formulací ‚lepší, že se rozejdeme‘, to jsem nezažil,“ komentoval politolog.
Na druhou stranu dodal, že takové výroky registroval až v době, kdy byl prezidentem Václav Havel, který měl na toto téma svolávat velké porady. „Tam byli lidé, Češi, kteří tvrdili: ‚Pojďme se rozejít, Slováci za půl roku přijdou s prosíkem, aby se mohli vrátit,‘“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Krejčí.
Ten zároveň dodal, že dle jeho názoru většina českých politiků neměla cit při jednání se Slováky a nebyla připravená na slovenská specifika. „To chování se k mladšímu bratrovi mělo prvky arogance. I před 17. listopadem, je třeba říct,“ uvedl bývalý poradce komunistického premiéra Adamce a později i federálního předsedy vlády Mariána Čalfy.
