Vášáryová: Jako Československo bychom byli silnější. Bylo třeba udržet uzdu, říká Klaus

Česko a Slovensko jsou již 30 let samostatnými státy. Život se v každé zemi ovšem odvíjel trochu jiným směrem. Zatímco v Česku si například stále držíme vlastní měnu, Slováci skočili do eurozóny jen pár let po vstupu do Evropské unie. Jak na rozpad vzpomínají Václav Klaus, Iveta Radičová, Robert Fico či Magda Vášáryová?

Jedním z hlavních aktérů při rozdělení Československa byl Václav Klaus. Před rozdělením federální ministr financí a federální předseda české vlády. „Abych udržel na uzdě Česko a Slovensko v tu chvíli, aby nebyl nekonečný souboj, že se má dát více peněz na to či ono, že se mají změnit daně tak nebo onak, že se má udělat měnový kurz aby vyhovoval té části – to už byly docela složité události, které se podařilo udržet až do toho roku 1992,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Klaus, který se později stal prezidentem samostatné České republiky.

Podívejte se na video k výstavě v Národním muzeu, která v roce 2013 originálním způsobem připomněla sametové rozdělení Československa:

Dodnes se ozývají hlasy, že politici rozhodli bez ohledu na vůli občanů a že mělo být referendum. Václav Klaus si stojí za tím, že v tomhle případě muselo padnout politické rozhodnutí.

Rozdělení republiky těší více Slováky než Čechy, ukázal průzkum. Uvítali by ale referendum

Od rozdělení Československa uplynulo již 30 let. Česko a Slovensko 1. ledna 1993 opustily společnou federaci a vydaly se vlastní cestou. Obě země a jejich národy si však zůstaly mimořádně blízké. Jak se nyní Češi a Slováci staví k tehdejšímu rozdělení? A je v pořádku, že o něm rozhodly politické špičky, nebo mělo proběhnout referendum?

Bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová si myslí, že k referendu prostě chyběla politická vůle. „Pokud by byla politická reprezentace silněji nakloněná k udržení společného státu, pokud by byla nakloněná k hledání autentické federace na obou stranách, tak k rozdělení státu nedojde. To rozhodnutí bylo primárně z důvodu, že politické reprezentace tomuto řešení nakloněné nebyly,“ sdělila pro CNN Prima NEWS Radičová.

Deklaraci o nezávislosti Slovenské republiky schválili slovenští poslanci 17. července 1992. Podepsali ji tehdejší předseda Národní rady a později prezident Slovenska Ivan Gašparovič společně s premiérem Vladimírem Mečiarem.

Pro nezávislost hlasoval i současný předseda opoziční strany Směr-SD a tehdejší začínající poslanec Robert Fico. V Národní radě byl teprve dva měsíce. „Hodně jsem o tom uvažoval, co bude dobré pro tyto dvě země. Ale na konci dne u mě převládlo, že každá země, která usilovala o samostatnost, by takovou šanci měla dostat,“ řekl redakci bývalý slovenský premiér.

Vášáryová: Jsme v eurozóně, vy ne

Názory na to, jestli bychom dnes coby Češi a Slováci byli silnější, kdybychom se nerozdělili, jsou různé. Panuje však shoda na tom, že oba státy si v rámci samostatnosti nevedou špatně.

„Já se domnívám, že bychom spolu byli silnější. Myslím ale, že Slovensko je mimořádně úspěšnou zemí. My jsme už i v eurozóně, na rozdíl od vás,“ řekla CNN Prima NEWS slavná slovenská herečka, poslankyně či bývalá velvyslankyně v Rakousku a Polsku Magda Vášáryová.

Kňažko vzpomněl na Havla a jeho ikonický citát

Na rozdělení v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zavzpomínala i jedna z tváří tohoto období, bývalý slovenský ministr zahraničí a kultury, ale i herec Milan Kňažko. Ten se zamyslel i nad osobností posledního československého a později prvního českého prezidenta Václava Havla.

„Jak říkal, že ‚pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí‘, no samozřejmě, že nezvítězí. Ani se to nikdy nestalo. Ale bojovaly. Netřeba v tomto boji slevit a je třeba usilovat aspoň o remízu,“ pronesl Kňažko.

Na rozpad Československa jsme se ptali i běžných Slováků. „Oplakala jsem to, ale teď už je to dobrý,“ komentovala s úsměvem postarší dáma z Bratislavy. „Já bych si dovedl představit žít v Československu i nadále,“ komentoval dále jistý Slovák.

Tagy: