Podle kanadské a dánské studie lidé s krevní skupinou 0 mohou být méně náchylní k nákaze koronavirem a je u nich snížená pravděpodobnost vážných onemocnění. Naopak majitelé skupin A a AB měli častěji těžší průběh nemoci. Odborníci tvrdí, že je zapotřebí dalšího výzkumu.
Nevíme, zda se jedná o určitý druh ochrany skupiny 0, nebo zda jde o druh zranitelnosti ostatních krevních skupin
Výzkum poskytuje další důkazy o tom, že krevní skupina může hrát roli v náchylnosti člověka k infekci a závažným onemocněním. Dánská studie zjistila, že mezi 7 422 lidmi, kteří měli pozitivní test na COVID-19, mělo pouze 38,4 procent krevní skupinu 0 i přesto, že ve skupině s 2,2 milionu lidí, kteří nebyli testováni, tato krevní skupina tvořila 41,7 procent populace. Naproti tomu 44,4 procent skupiny A mělo pozitivní test, zatímco v širší dánské populaci tato skupina tvoří 42,4 procent.
Výzva pro Prymulu? V Číně plošně otestovali téměř 10 milionů lidí za čtyři dny
V čínském městě Čching-tao plošně otestovali na koronavirus během čtyř dnů téměř 10 milionů lidí. Podle agentury DPA o tom informovaly tamní úřady. Může to být inspirací pro ministra zdravotnictví Romana Prymulu, který plošné testování české populace uvedl jako jeden ze tří pilířů v boji proti koronaviru?
V Kanadě zase vědci zjistili, že u 95 kriticky nemocných pacientů s koronavirem byl vyšší podíl s krví typu A nebo AB, co potřebovali být na ventilaci. Jednalo se o 84 procent. Ve srovnání pacienti s 0 nebo B potřebovalo ventilaci jen u 61 procent případů.
Kanadská studie také zjistila, že pacienti s krevní skupinou A nebo AB strávili delší dobu na jednotce intenzivní péče (přibližně 13,5 dne) oproti pacientům s 0 nebo B, kteří na oddělení pobyli průměrně devět dní. „Pokud jde o definitivní marker, potřebujeme opakovaná zjištění v mnoha jurisdikcích, která ukazují podobné výsledky,“ řekl lékař Mypinder Sekhon z intenzivní péče ve Vancouver General Hospital a autor kanadské studie. „Nemyslím si, že by tím byly nahrazeny další rizikové faktory závažnosti, jako je věk a podobně,“ Dodal Sekhon, který je také klinickým asistentem v divizi medicíny kritické péče a oddělení medicíny na univerzitě v Britské Kolumbii.
Není třeba se obávat
Podle dalšího lékaře, Torbena Baringtona, hlavního autora dánského studie a profesora na Odense University Hospital, by se lidé neměli přehnaně bát možné souvislosti mezi krevní skupinou a COVID-19. „Nevíme, zda se jedná o určitý druh ochrany skupiny 0, nebo zda jde o druh zranitelnosti ostatních krevních skupin,“ řekl. „Myslím, že to má vědecký potenciál. Když zjistíme, jaký je mechanismus, možná to dokážeme nějakým způsobem proaktivně použít v léčbě,“ dodal Barington.
Nemocnicím v Česku přislíbilo pomoc Německo. V nouzi převezme nakažené pacienty
Německo slíbilo českému ministerstvu zdravotnictví, že pokud budou tuzemské nemocnice zahlcené pacienty s koronavirem, část jich převezmou němečtí doktoři. Pacienti by se v budoucnu mohli léčit v německých nemocnicích v příhraničí. Informoval o tom portál Novinky.cz.
V dánské studii vědci analyzovali údaje o Dánech, kteří byli testováni mezi 27. únorem a 30. červencem. Zjistili, že krevní skupina není rizikovým faktorem pro hospitalizaci nebo úmrtí na COVID-19.
Obě studie byly publikovány v časopise Blood Advances. I když existuje několik teorií, vědci dosud nevědí, jaký mechanismus by mohl vysvětlit souvislost mezi různými krevními skupinami a koronavirem. Sekhon uvedl, že lidé s krví typu 0 mají méně klíčového srážecího faktoru, což je činí méně náchylnými ke koagulačním problémům v krvi. Srážlivost právě u nákazy koronavirem bývá závažným problémem. Další možná vysvětlení zahrnují antigeny krevních skupin a jejich vliv na produkci protilátek bojujících proti infekci. Nebo by mohla být souvislost s geny spojenými s krevními skupinami a jejich účinkem na receptory v imunitním systému.
Důležitá výzkumná otázka
Zjištění dvou nových studií poskytují „více sbližující se důkazy o tom, že krevní skupina může hrát roli v náchylnosti člověka k nákaze koronavirem a těžšímu průběhu nemoci“, řekl doktor Amesh Adalja, vedoucí vědecký pracovník Johns Hopkins University Center v Baltimoru, který nebyl zapojen do žádné ze studií.
Samostatně publikovaná studie v červnu v The New England Journal of Medicine ze získaných genetických dat zjistila, že u pacientů s krví typu A bylo vyšší a u pacientů s krví typu 0 nižší riziko infekce. Tato genetická studie ve spojení s dvěma novými studiemi v Blood Advances „naznačuje, že se jedná o skutečný jev,“ uvedl Adalja, který se zaměřuje na nově vznikající infekční onemocnění. „I když nejsme úplně na bodu, který je pevný, je to působivé a neviděli jsme nic, co by s tím bylo neslučitelné. Stejný vzorec se objevuje u skupiny 0, která má tendenci (mezi skupinami) vynikat,“ dodal.
Adalja také řekl, že krevní skupiny a jejich náchylnost k různým infekcím byly v lékařské literatuře studovány již dříve. Výzkum například naznačuje, že lidé s krevní skupinou 0 se zdají být náchylnější k norovirové infekci.