Rozhovor s Vítem Rakušanem
Česko je v případě žádosti o pomoc připraveno vyslat vojáky a policisty na Slovensko. Ve vysílání CNN Prima NEWS to v potvrdil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj v případě ukrajinsko-ruského sporu musíme ukázat, že jsme skutečným partnerem Evropské unie a Severoatlantické aliance.
„Pokud by Slovensko souhlasilo s tím, že by na jeho území byla armáda NATO, nevidím důvod, proč by součástí toho nemohli být naši vojáci,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Vít Rakušan. „Musíme ukázat našim spojencům v EU a NATO, že jsme skutečnými partnery,“ pronesl ministr vnitra.
Napětí eskaluje. Kvůli hrozbě ruské invaze se narychlo sejde Rada bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti OSN se nejspíše bude poprvé věnovat současné krizi kolem Ukrajiny, která čelí hrozbě ruské invaze. Spojené státy ve čtvrtek požádaly, aby se v této věci orgán OSN odpovědný za zajištění světového míru sešel v pondělí v New Yorku.
Spojenci v NATO zvažují v souvislosti s napětím mezi Ukrajinou a Ruskem nasazení jednotek vedla Slovenska i v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.
České ministerstvo vnitra by podle něj nemělo problém ani s tím, kdyby Slováci zažádali o policejní pomoc. „Jsme připraveni vypomoci i našimi policisty,“ dodal Rakušan. Vláda už ve středu rozhodla, že Česká republika Ukrajině poskytne 4 006 kusů dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) minulý týden na tiskové konferenci řekla, že Ukrajina poslala seznam požadavků, Česko si z něj vybralo pomoc v podobě právě dělostřelecké munice. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ČR zvažuje i další formu pomoci. O personální pomoc Ukrajina Česko nepožádala.
Západ se obává, že se Rusko, které shromáždilo poblíž ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků i vojenskou techniku, připravuje na invazi. Moskva to ale kategoricky popírá. Od Západu chce záruku, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, a také stáhnutí vojsk NATO z Rumunska a Bulharska. To NATO rezolutně odmítá.
Vojenskou pomoc kromě Česka v poslední době slíbily nebo již zaslaly například Spojené státy, Velká Británie, Dánsko, Kanada, Španělsko či pobaltské země. Přístup členů EU a NATO však ohledně přístupu k Ukrajině není zrovna jednotný.
Odmítavý postoj vůči vojenské pomoci Ukrajině zastává například Německo, které v uplynulých dnech i částečně blokovalo dodávky zbraní na Ukrajinu od jiných evropských států. Ukrajinskou stranu rovněž nepotěšilo prohlášení německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové. Ta vyjádřila pochybnosti nad nutností odpojit Rusko od bankovního systému SWIFT, pokud napadne Ukrajinu.
Ještě rezervovaněji se k Ukrajině staví Chorvatsko. Podle tamního prezidenta Zorana Milanoviće pro Ukrajinu není v NATO místo a Chorvatsko by se v nynějším dění kolem Ukrajiny nemělo nijak angažovat.
