Krvácivá horečka se plíží do Evropy. Problémy se smrtící nemocí hlásí také Gruzie

Nákaza krymsko-konžské krvácivé horečky se plíží do Evropy. Gruzínské úřady v období od ledna do května letošního roku zaznamenaly více než čtyři desítky případů nákazy, u které může úmrtnost dosáhnout až desítek procent. Choroba se rychle šíří také v Iráku, kde se nakazilo 273 lidí.

V Iráku se tento typ virového onemocnění prudce šíří od začátku roku. Podle tamního ministerstva zahraničí se horečkou nakazilo 273 lidí, z toho 49 pacientů chorobě podlehlo. Problém s šířením nemoci má také Gruzie, která letos eviduje 42 případů a dva zemřelé. Virus tohoto typu onemocnění se vyskytuje zejména v některých státech Afriky, Asie a na Balkánu.

Nevyhýbá se ale ani Evropě. Ve Španělsku byl tento virus poprvé zaznamenán u klíšťat v roce 2011. O pět let později se objevil první domácí případ. Dvaašedesátiletý muž tehdy této vzácné chorobě podlehl. Spolu s ním v nemocnici bojovala o život také zdravotní sestra, která ho ošetřovala. Ve španělském Leónu před několika týdny evidovali dalšího nakaženého.

Mezi příznaky patří horečka, únava, bolest hlavy nebo břicha. Může se také dostavit nevolnost, zvracení a průjem. Nakažený jedinec má překrvené spojivky a hltan. Někdy se může objevit petechiální vyrážka – drobné krvácení do kůže, které se nejčastěji vyskytuje na kůži samotné, na sliznici nebo na spojivkách. U těžce nemocných pacientů se objevuje krvácení z dásní, nosu či močového měchýře a střeva. Může dojít také k náhlému selhání jater či plic, informuje na svých webových stránkách Světová zdravotnická organizace (WHO). Současná léčba se zaměřuje pouze na projevy onemocnění. Žádná očkovací látka zatím neexistuje.

Přenos z člověka na člověka?

Krymsko-konžskou krvácivou horečku obvykle přenášejí klíšťata. K nákaze může dojít také při kontaktu s krví infikovaného zvířete nebo člověka. Přenos viru z člověka na člověka však není častý. Inkubační doba onemocnění se pohybuje v rozmezí od tří do osmi dní. Úmrtnost může dosáhnout až 40 procent.

Poprvé byla tato nemoc zaznamenána na Krymském poloostrově v roce 1944 u lidí, které pokousala klíšťata při sklizni obilí. V roce 1969 bylo zjištěno, že patogen způsobující krymskou horečku byl stejný jako původce nemoci identifikované v roce 1956 v Kongu. Spojení dvou místních názvů vedlo k současnému názvu nemoci.