Krymsko-konžskou krvácivou horečku přenáší zejména klíšťata. Zdroj: Profimedia.cz
Nákaza krymsko-konžské krvácivé horečky se plíží do Evropy. Gruzínské úřady v období od ledna do května letošního roku zaznamenaly více než čtyři desítky případů nákazy, u které může úmrtnost dosáhnout až desítek procent. Choroba se rychle šíří také v Iráku, kde se nakazilo 273 lidí.
V Iráku se tento typ virového onemocnění prudce šíří od začátku roku. Podle tamního ministerstva zahraničí se horečkou nakazilo 273 lidí, z toho 49 pacientů chorobě podlehlo. Problém s šířením nemoci má také Gruzie, která letos eviduje 42 případů a dva zemřelé. Virus tohoto typu onemocnění se vyskytuje zejména v některých státech Afriky, Asie a na Balkánu.
Nevyhýbá se ale ani Evropě. Ve Španělsku byl tento virus poprvé zaznamenán u klíšťat v roce 2011. O pět let později se objevil první domácí případ. Dvaašedesátiletý muž tehdy této vzácné chorobě podlehl. Spolu s ním v nemocnici bojovala o život také zdravotní sestra, která ho ošetřovala. Ve španělském Leónu před několika týdny evidovali dalšího nakaženého.
Zimnice a překrvené spojivky: V Evropě je nakažený s krvácivou horečkou. Jak se přenáší?
Ve španělském Leónu hospitalizovali muže s krymsko-konžskou krvácivou horečkou. Ve čtvrtek to oznámily tamní úřady. Virus tohoto druhu onemocnění se vyskytuje v některých zemích Afriky, Asie, Balkánu či východní Evropy a přenášejí ho klíšťata. Nemoc se projevuje horečkou a zimnicí, bolestmi hlavy, břicha, zvracením či krvácením. Úmrtnost dosahuje až 40 procent.
Mezi příznaky patří horečka, únava, bolest hlavy nebo břicha. Může se také dostavit nevolnost, zvracení a průjem. Nakažený jedinec má překrvené spojivky a hltan. Někdy se může objevit petechiální vyrážka – drobné krvácení do kůže, které se nejčastěji vyskytuje na kůži samotné, na sliznici nebo na spojivkách. U těžce nemocných pacientů se objevuje krvácení z dásní, nosu či močového měchýře a střeva. Může dojít také k náhlému selhání jater či plic, informuje na svých webových stránkách Světová zdravotnická organizace (WHO). Současná léčba se zaměřuje pouze na projevy onemocnění. Žádná očkovací látka zatím neexistuje.
Přenos z člověka na člověka?
Krymsko-konžskou krvácivou horečku obvykle přenášejí klíšťata. K nákaze může dojít také při kontaktu s krví infikovaného zvířete nebo člověka. Přenos viru z člověka na člověka však není častý. Inkubační doba onemocnění se pohybuje v rozmezí od tří do osmi dní. Úmrtnost může dosáhnout až 40 procent.
Poprvé byla tato nemoc zaznamenána na Krymském poloostrově v roce 1944 u lidí, které pokousala klíšťata při sklizni obilí. V roce 1969 bylo zjištěno, že patogen způsobující krymskou horečku byl stejný jako původce nemoci identifikované v roce 1956 v Kongu. Spojení dvou místních názvů vedlo k současnému názvu nemoci.
