Kubek: Otevření obchodů by byla katastrofa. Babiš přehazuje odpovědnost na lidi

Prezident České lékařské komory Milan Kubek je proti otevření obchodů, o kterém chce v pátek jednat vláda premiéra Andreje Babiše. Ten podmiňuje otevření „celospolečenskou dohodou“ s lidmi, tedy že by výměnou za rozvolnění dbali na vládní nařízení. Kubek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS však říká, že Babiš se tímto krokem chce pouze zbavit odpovědnosti a přehodit ji na lidi.

Máme opět nárůst nakažených, za úterý přibylo přes 12 tisíc případů. Vláda má přitom v pátek jednat o otevření obchodů. Je za nynější situace vůbec vhodné o něčem takovém uvažovat?
Samozřejmě by to bylo extrémně riskantní. Vláda tuhle chybu udělala už začátkem prosince, když se chtěla zalíbit lidem. V situaci, kdy epidemie mírně klesala, došlo k rozvolnění a za tři týdny jsme zde měli malér. Pokud stejnou chybu udělá vláda z důvodu, aby se zalíbila lidem, protože ji více než na lidském životě záleží na politických bodech a na tom, kolik dostane hlasů ve volbách, v době, kdy se epidemie rozjíždí, tak ta katastrofa bude ještě větší. Je třeba si v této souvislosti uvědomit, že aktuálně je rezervní kapacita našich nemocnic nejnižší, jaká kdy za epidemie byla.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný ve středu říkal, že řešením je „uvědomělý přístup lidí“. Premiér Babiš pak hovořil o tom, že otevření obchodů by mohlo být „součástí celospolečenské dohody“. Dovedete si představit, že v době, kdy řada lidí vládní nařízení nedodržuje, protože v ně ani ve vládu nemá důvěru, se dá na přístup lidí spoléhat?
Nedovedu si představit, že by pan premiér byl tak naivní člověk. Spíš se snaží vyvlíknout z politické zodpovědnosti a přehodit ji na lidi. Politici jsou placeni za to, aby vedli společnost, naši zemi a vyvedli ji z krize. Samozřejmě mají právo po nás požadovat, abychom dodržovali platná nařízení a chovali se zodpovědně. Ale dovolím si příměr. Představte si, že jsme v situaci, kdy se ve městech nedodržují dopravní předpisy, je velké množství dopravních nehod a zbytečně umírají lidé. Asi bychom nepostupovali tak, že zrušíme dopravní předpisy a řekneme lidem: „Chovejte se zodpovědně, ale každý si jezděte po městě takovou rychlostí, jakou si troufáte.“ To je přece nesmysl. Ta reakce by byla taková, že se zpřísní dohled policie na dodržování dopravních předpisů a doplní se to o nějakou informační kampaň, která lidem vysvětlí, jak je důležité dodržovat rychlostní limity, mít rozsvícená světla a zapnuté bezpečnostní pásy.

Když se protiepidemická opatření uvolňují, tak nemůžeme lidem vyčítat, že se podle toho chovají.

Počítám ale, že se i s panem ministrem shodnete na tom, že řada lidí už ta opatření prostě nechce dodržovat.
Určitě ano. Všeobecně z těch protiepidemických opatření panuje obrovská únava. Už to trvá strašně dlouho, ale musíme si stále opakovat, že naším nepřítelem je virus, případně naše malověrnost. Nesmíme se rozhádávat stále více, ale bohužel naše společnost rozhádaná je. Když se ale protiepidemická opatření uvolňují, tak potom nemůžeme lidem vyčítat, že se podle toho chovají. Když vláda před Vánoci otevřela hospody, tak nemůže lidem vyčítat, že do nich chodili.

Jak ovšem vůbec možné lidi namotivovat k dodržování opatření a obnovit v nich důvěru?
Tady se několikrát promarnila příležitost k zásadnímu zpřísnění protiepidemických opatření k něčemu, čemu se říká tvrdý lockdown. Což ale během tří týdnů zásadním způsobem sníží počet nakažených osob a lidé vidí, že ta protiepidemická opatření mají smysl. U nás se vždy postupuje stylem, že se všechna opatření přijímají pozdě, liknavě, mají většinou řadu výjimek, takže se v tom nikdo nevyzná, a jsou málo účinná. Ona se i s méně účinnými opatřeními, pokud je to reprodukční číslo stlačeno pod 1,0, dá epidemie zvládnout, ale za cenu většího počtu obětí, ztrát na ekonomice a hlavně to dlouho trvá. Je to náročné na trpělivost a tu prostě lidé už nemají. Netrpěliví jsou ale především politici, kteří se snaží surfovat na vlně společenských nálad a teď se předhání v tom, kdo vymyslí větší hloupost, jak rozvolňovat. A potom se dva nebo tři týdny budou snažit přehodit tu vinu na někoho jiného a když se mezi nimi nikdo nenajde, tak ji hodí na nás, na lidi, že jsme se chovali údajně nezodpovědně.

Je to smutný fakt, ale 85letý pán to v nemocnici, lidově řečeno, ‚zabalí‘ po pár dnech, zatímco 50letý muž o ten život bojuje déle.

Na středeční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví zaznělo, že pomoc z Německa, kterou už delší dobu chce Karlovarský kraj a vláda ji dosud odmítala, by se nyní mohla využít. Bylo by tomu tak ovšem jen v případě, že bude kapacita tuzemských nemocnic v celé republice zaplněna z 90 procent. Nebylo by lepší požádat o pomoc Německa už dřív?
Samozřejmě, že bylo. Nemuseli jsme ani žádat, protože Němci nám to sami nabízeli. Místo toho, abychom převáželi pacienty 20 kilometrů přes hranice, tak jsme je v noci transportovali vrtulníky přes celou republiku za cenu obrovských finančních nákladů a zdravotního rizika a diskomfortu pro ně. Naprosto nesmyslné furiantství. Situace v nemocnicích je v současnosti mimořádně vážná a mě mrzí, že vláda nevyslyšela můj požadavek, aby se zveřejňovaly statistiky, kolik pacientů v nemocnici kvůli covidu leží. Ta současná čísla jsou zavádějící. Vidíme, že máme 1200 pacientů v závažném stavu s covidem a víme, že celkový počet pacientů s covidem je 6100 v nemocnicích, ale nevidíme, kolik lidí skutečně kvůli covidu v nemocnicích leží, protože po 20 dnech ti pacienti vypadávají z oficiální statistiky jako covid pozitivní. Oni jsou formálně neinfekční a negativní, ale v té nemocnici stále leží. A v momentě, kdy epidemie postihuje stále mladší a mladší ročníky, tak se ta délka hospitalizace stále prodlužuje. Je to smutný fakt, ale 85letý pán to v nemocnici, lidově řečeno, „zabalí“ po pár dnech, zatímco 50letý muž o ten život bojuje déle. Bohužel to v řadě případů také skončí špatně a hlavně to celé léčení je dlouhodobé, takže lidé jsou v nemocnicích delší dobu. Formálně jsou covid negativní, ale i tak často potřebují podporu vitálních funkcí. Jsou to pacienti ve velmi těžkém stavu.

Již řadu dní mezi lidmi rezonuje případ přetížené nemocnice v Chebu. Víte, kolik nemocnic je na tom podobně, čili má kapacity za hranou a musí pacienty převážet jinam?
Vím, že v kritické situaci je Sokolov či Náchod. Těch nemocnic je samozřejmě více. Ono se to také v čase mění, jak se ta situace s epidemií v rámci republiky přelévá. Všichni máme na paměti, jak byla na podzim strašná situace v Uherském Hradišti a dnes je situace ve Zlínském kraji o poznání klidnější. Ale vše to může být jen otázkou času. Za dva týdny může být všechno úplně jinak. Pokud dojde k rozvolnění, tak na tom budou špatně všechny nemocnice.

Ministr Blatný připouští, že po Chebu, Sokolově a Trutnově by se mohly uzavřít i další okresy. Je tohle správná cesta?
Není to hermetické uzavření. Pokud to není hermetické uzavření, tak to není příliš funkční. Je to spíš takový symbolický varovný prst, který lidem říká, že by neměli zbytečně cestovat mezi regiony. Spíš má větší význam uzavření některých regionů, kde se hodně shromažďují lidé jezdící za turistikou, to asi význam má. Ale uzavírat jednotlivé okresy? To si nedovedu moc dobře představit. Zbytečně to lidem komplikuje život a citelný protiepidemický dopad to asi nemá.

Slovensko ve středu požádalo státy EU o jejich zdravotníky, tedy personální pomoc. Myslíte, že by Česko mělo okolní země rovněž požádat o lékaře či zdravotní sestry?
Já jsem na podzim požádal lékaře, kteří pracují v zahraničí, aby přišli vypomoci. Bohužel se to nesetkalo s podporou MZ, kdy ti úředníci nebyli schopni zprostředkovat, aby tu ti lékaři nepracovali v právním vakuu, aby byli pojištění pro případ zodpovědnosti či když se nakazí, aby dostali nějakou odměnu. Vím pouze o jednom takovém kolegovi, který strávil část své dovolené pomocí svým bývalým kolegům v nemocnici, a možná i ilegálně. Po takové zkušenosti se za Českou lékařskou komoru v něčem takovém angažovat nehodlám.

Zaregistroval jsem, že nemocnice nově dostanou nižší příplatky za hospitalizované pacienty s covidem.
Ano, je to od počátku letošního roku s bizarním zdůvodněním, že pacientů je moc, takže se za ně bude platit méně. Je to asi stejné, jako když omezíte spotřebu vody či elektřiny a dojde k jejich zdražení. Je to zvrhlá logika.

Pokud ale nemocnice přijdou o tyto peníze navíc, tak se to ve finále podepíše i na zdravotnících, že?
Ano, a už se to podepsalo například na nemocnici v Jihlavě, kde museli začít krátit platy zdravotníkům. Dělají to asi i v jiných nemocnicích, jenom jejich ředitelé si to asi netroufají říci veřejně. Když je stát liknavý vyplatit zdravotníkům nějaké odměny, tak řada nemocnic průběžně různé příplatky za práci ve ztíženém rizikovém prostředí vyplácí. To je ten rozdíl oproti ambulantnímu sektoru. Nemocnice v loňském roce díky příplatkům za covidové pacienty peníze na takové odměny měly. Ambulantní sektor a soukromí lékaři nedostali od státu ani korunu navíc, a proto ani nemají svým sestrám či spolupracovníkům z čeho odměny vyplácet. Pokud je vyplácí, tak ze svého.