Květu trápilo nafouklé břicho a bolestivé močení. Diagnóza zněla rakovina vaječníku

„První příznak, který se u mě objevil, bylo nafouklé břicho – dnes už vím, že se tomu říká syndrom malé sukně. Toho jsem si všimla rychle, protože mám štíhlou postavu. Myšlenku, že bych snad přibrala, jsem hned vypustila – moje strava byla stále stejná, a stejně tak i ostatní části těla. Zároveň jsem začala chodit dvakrát denně na záchod, což je u mě velmi neobvyklé. Postupem času mě začaly trápit i hemoroidy, které mě 30. prosince 2019 dovedly k lékaři,“ vzpomíná paní Květa.

Během několika dní však musela lékaře vyhledat znovu, a to kvůli problémům s močením, které se stalo bolestivým. „Lékařce jsem popsala i své potíže s břichem. Zjišťovala, zda by nemohlo jít o slepé střevo, ale to pak vyloučila. Dostala jsem recept na antibiotika a odešla domů. Symptomy ale nezmizely a vlastně mě po prohmatání břicho i rozbolelo,“ pokračuje Květa a dodává, že se nakonec vydala na gynekologii.

Preventivní prohlídka nic neodhalila. Jakmile mě začalo trápit nafouklé břicho a bolestivé močení, raději jsem se k doktorovi objednala znovu.

Na gynekologii chodila paní Květa pravidelně na preventivní prohlídky. V tomto směru byla velmi pečlivá. Poslední prohlídku absolvovala zhruba tři měsíce před objevením prvních potíží. Tehdy však nebylo nic poznat, protože rakovina vaječníků se dlouho nijak neprojevuje. V tomto ohledu je velice zákeřná. Jakmile se své gynekoložce svěřila s problémy v podobě nafouklého břicha a bolestivého močení, lékařka provedla potřebná vyšetření a v pondělí 6. ledna loňského roku stanovila krutou diagnózu – rakovina vaječníků. „Nádor byl velký 5,5 centimetru. Když mi to paní doktorka říkala, vnímala jsem ji jako v mlze. Byla jsem úplně klidná, ale zároveň dost mimo,“ vzpomíná Květa. Následovala další vyšetření. „Absolvovala jsem CT vyšetření, sono, odběry krve, a až do 19. února jsem každý týden musela chodit na odběr tekutiny z břicha. Někdy jí bylo i 2,5 litru.“

Těžká doba pro mé blízké

„Začátek nemoci byl psychicky těžký nejen pro mě, ale i mého manžela, který mou nemoc špatně nesl, a přesto převzal ze dne na den veškerou péči o domácnost. Využili jsme i pomoci paní psycholožky Šárky Slabé, která nám hodně pomohla vyrovnat se s novou situací. Jedna z jejích rad byla, abychom žili od vyšetření k vyšetření – nezabývat se budoucností, ale jen přítomností,“ vysvětluje paní Květa a dodává, že manželovi a dceři hned na začátku zakázala, aby si hledali neověřené informace o nemoci na internetu. „Domluvili jsme se, že pokud budou chtít něco vědět, dám jim přečíst zprávy od lékařů,“ říká Květa.

Léčba byla náročná a přidaly se i další zdravotní problémy. Snažím se ale všechno brát pozitivně a s nadhledem.

Nemoc jí otevřela oči hlavně ve vztazích. Ukázalo se, že někteří lidé, které považovala za přátele, jimi nejsou. Naopak jí nemoc více sblížila se sestrou, která žije v zahraničí, a volají si teď téměř každý den. „Na konci února 2020 jsem podstoupila genetické vyšetření s cílem zjistit, zda nemám genovou mutaci. Výsledek byl pozitivní na mutaci v genu CHEK2.Protože je tato mutace zvyšující riziko rakoviny dědičná, testu se podrobila i moje dcera, maminka a sestra, která žije v Austrálii. U všech se zjistilo, že mutaci mají také. Tehdy sestra narazila na to, že australské zdravotnictví není na takové úrovni jako to naše. Veškerá vyšetření si musela zařídit sama a nikdo jí s ničím neporadil,“ pokračuje ve svém vyprávění. Nemoc Květě přinesla ale i pozitivní zážitky. Především se seznámila s lidmi z Nadace Hippokrates, která podporuje onkogynekologické pacientky, a získala zde nové přátele, se kterými je v kontaktu dodnes.

Náročná léčba

První chemoterapie byla pro Květu velmi nepříjemná, provázela ji nevolnost a zvracení. Postupem času si začala zvykat a další vyšetření už zvládala lépe, i když se potýkala s únavou. Chemoterapii podstoupila nejprve třikrát, nádor však byl stále ve stadiu, kdy jej nebylo možné operovat – proto následovaly další tři dávky. Poté už si vyslechla dobrou zprávu, že je možné zasáhnout chirurgicky a nádor odstranit. „Během léčby jsme se 15. března odstěhovali na chatu, kde jsem byla neustále v přírodě a věnovala jsem se zahradničení, které miluji. Díky tomu jsem byla psychicky vyrovnaná. Všechno zlé je k něčemu dobré, vlastně jsme se na chatu uklidili před koronavirem a kdyby nebyl, nestrávila bych tam asi tolik času,“ pokračuje.

Operaci podstoupila 30. června 2020. Lékaři paní Květě odstranili vaječníky, dělohu, vejcovody, čípek, slezinu a seškrábli střevo. „Zjednodušeně by se dalo říct, že mi vše v břiše vyčistili. Nyní to podle posledního CT vypadá dobře, ale stále ještě u mě probíhá biologická léčba, která je naplánovaná až do září letošního roku,“ dodává Květa.

Bohužel, smůla se jí lepí na paty i v jiných ohledech. Musela se poprat se zánětem kolem portu, který lékaři museli přemístit a nakonec odstranit a místo něho zavést takzvaný PICC katétr. V půlce února navíc s manželem prodělali koronavirus, naštěstí jen s mírnými příznaky. Přes to všechno se Květa snaží být pozitivně naladěná. Ostatním ženám vzkazuje, aby nepodceňovaly náhlé zvětšení objemu břicha ani bolestivé močení. Nemusí se jednat o nic vážného, ale také může jít o život. Protože u rakoviny vaječníků se hraje především o čas.

Včasná diagnóza může zachránit život

Rakovina vaječníků v ČR ročně postihne přes 900 žen. Zjištění mutace v genu BRCA u žen, u kterých se vyskytl nádor v rodině, je velmi důležité. Protože toto včasné zjištění ještě před vypuknutím nemoci je může zachránit, a hlavně ochránit před chemoterapií a náročnou léčbou. Mohou totiž podstoupit preventivní operaci, při které lékaři odeberou veškeré ženské orgány, a tím snížit riziko nádoru na minimum. Mutace genu BRCA totiž zvyšuje riziko rakoviny prsu až desetkrát a rakoviny vaječníků dokonce třicetkrát. Jak rozpoznat včas rakovinu vaječníků a proč je tento typ nádoru tolik zákeřný? Na tyto otázky odpovídá vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze, profesor David Cibula.

Může žena sama poznat rakovinu vaječníků? Které příznaky by se neměly přehlížet?
Příznaky rakoviny vaječníku nejsou typické. Zahrnují bolesti v podbřišku, obtíže s trávením, hubnutí nebo zvětšování objemu břicha. Tyto příznaky by neměly být opomíjené a měly by vždy přivést ženu k lékaři. Vyčkávání s návštěvou u lékaře měsíc či dva může být rozhodující, zda bude onemocnění vyléčitelné nebo jen léčitelné.

Lze poznat rakovinu vaječníků i z ultrazvuku, který dělá lékař?
Ano, pro stanovení diagnózy je nejlepším vyšetřením ultrazvuk v rukou zkušeného experta. Cesta by měla vést nejprve k ošetřujícímu gynekologovi, který ji v případě podezřelého nálezu odešle na specializované pracoviště.

V posledním roce lékaři provedli méně vyšetření v souvislosti s pandemií koronaviru než dříve. Je možné, že díky tomu bude stoupat počet žen s rakovinou vaječníků, kterou navíc lékaři odhalí až v pozdním stadiu?
Toho se obáváme a pravděpodobně se to stane. Ženy chodí méně na pravidelné kontroly a pravděpodobně i více odkládají kontroly v případě obtíží z obavy z infekce u lékaře. Vzhledem k tomu, jak dlouho již pandemie trvá, není možné pravidelné kontroly u lékaře odkládat.

Proč patří rakovina vaječníků mezi ty velmi zákeřné typy?
Hlavním důvodem je způsob, kterým se toto onemocnění šíří. I z malého nádoru na vaječníku se mohou šířit nádorové buňky a zakládat metastázy kdekoli v dutině břišní. V dutině břišní nejsou žádné bariéry pro nádorové buňky, které plavou v nitrobřišní tekutině a toto šíření nemusí působit ženě obtíže.

Pacientky s karcinomem endometria, vulvy, vaječníků, děložního hrdla a ženy s genetickou mutací BRCA 1 a BRCA 2 sdružuje Pacientská organizace VERONICA. Další informace o genetické mutaci BRCA naleznete na stránkách pacientské organizace.