Květu trápilo nafouklé břicho a bolestivé močení. Diagnóza zněla rakovina vaječníku
Ani při náročné léčbě neopustila paní Květu dobrá nálada. Zdroj: CNN Prima NEWS
Paní Květa (66 let) se s realitou zhoubných onemocnění setkávala už při své práci ve správě sociálního zabezpečení, kterou vykonávala devatenáct let. Vždy se snažila pomáhat k co nejlepším sociálním podmínkám všem klientům, mezi nimiž byli také onkologičtí pacienti. O vlastním onemocnění rakovinou vaječníku se dozvěděla v lednu 2019, když jí bylo 65 let. Zvládnout těžké období jí pomohla nejen rodina, ale také psaní deníku, do kterého se pustila, když prodělávala chemoterapii.
„První příznak, který se u mě objevil, bylo nafouklé břicho – dnes už vím, že se tomu říká syndrom malé sukně. Toho jsem si všimla rychle, protože mám štíhlou postavu. Myšlenku, že bych snad přibrala, jsem hned vypustila – moje strava byla stále stejná, a stejně tak i ostatní části těla. Zároveň jsem začala chodit dvakrát denně na záchod, což je u mě velmi neobvyklé. Postupem času mě začaly trápit i hemoroidy, které mě 30. prosince 2019 dovedly k lékaři,“ vzpomíná paní Květa.
Během několika dní však musela lékaře vyhledat znovu, a to kvůli problémům s močením, které se stalo bolestivým. „Lékařce jsem popsala i své potíže s břichem. Zjišťovala, zda by nemohlo jít o slepé střevo, ale to pak vyloučila. Dostala jsem recept na antibiotika a odešla domů. Symptomy ale nezmizely a vlastně mě po prohmatání břicho i rozbolelo,“ pokračuje Květa a dodává, že se nakonec vydala na gynekologii.
Preventivní prohlídka nic neodhalila. Jakmile mě začalo trápit nafouklé břicho a bolestivé močení, raději jsem se k doktorovi objednala znovu.
Na gynekologii chodila paní Květa pravidelně na preventivní prohlídky. V tomto směru byla velmi pečlivá. Poslední prohlídku absolvovala zhruba tři měsíce před objevením prvních potíží. Tehdy však nebylo nic poznat, protože rakovina vaječníků se dlouho nijak neprojevuje. V tomto ohledu je velice zákeřná. Jakmile se své gynekoložce svěřila s problémy v podobě nafouklého břicha a bolestivého močení, lékařka provedla potřebná vyšetření a v pondělí 6. ledna loňského roku stanovila krutou diagnózu – rakovina vaječníků. „Nádor byl velký 5,5 centimetru. Když mi to paní doktorka říkala, vnímala jsem ji jako v mlze. Byla jsem úplně klidná, ale zároveň dost mimo,“ vzpomíná Květa. Následovala další vyšetření. „Absolvovala jsem CT vyšetření, sono, odběry krve, a až do 19. února jsem každý týden musela chodit na odběr tekutiny z břicha. Někdy jí bylo i 2,5 litru.“
Těžká doba pro mé blízké
„Začátek nemoci byl psychicky těžký nejen pro mě, ale i mého manžela, který mou nemoc špatně nesl, a přesto převzal ze dne na den veškerou péči o domácnost. Využili jsme i pomoci paní psycholožky Šárky Slabé, která nám hodně pomohla vyrovnat se s novou situací. Jedna z jejích rad byla, abychom žili od vyšetření k vyšetření – nezabývat se budoucností, ale jen přítomností,“ vysvětluje paní Květa a dodává, že manželovi a dceři hned na začátku zakázala, aby si hledali neověřené informace o nemoci na internetu. „Domluvili jsme se, že pokud budou chtít něco vědět, dám jim přečíst zprávy od lékařů,“ říká Květa.
Léčba byla náročná a přidaly se i další zdravotní problémy. Snažím se ale všechno brát pozitivně a s nadhledem.
Nemoc jí otevřela oči hlavně ve vztazích. Ukázalo se, že někteří lidé, které považovala za přátele, jimi nejsou. Naopak jí nemoc více sblížila se sestrou, která žije v zahraničí, a volají si teď téměř každý den. „Na konci února 2020 jsem podstoupila genetické vyšetření s cílem zjistit, zda nemám genovou mutaci. Výsledek byl pozitivní na mutaci v genu CHEK2.Protože je tato mutace zvyšující riziko rakoviny dědičná, testu se podrobila i moje dcera, maminka a sestra, která žije v Austrálii. U všech se zjistilo, že mutaci mají také. Tehdy sestra narazila na to, že australské zdravotnictví není na takové úrovni jako to naše. Veškerá vyšetření si musela zařídit sama a nikdo jí s ničím neporadil,“ pokračuje ve svém vyprávění. Nemoc Květě přinesla ale i pozitivní zážitky. Především se seznámila s lidmi z Nadace Hippokrates, která podporuje onkogynekologické pacientky, a získala zde nové přátele, se kterými je v kontaktu dodnes.
Náročná léčba
První chemoterapie byla pro Květu velmi nepříjemná, provázela ji nevolnost a zvracení. Postupem času si začala zvykat a další vyšetření už zvládala lépe, i když se potýkala s únavou. Chemoterapii podstoupila nejprve třikrát, nádor však byl stále ve stadiu, kdy jej nebylo možné operovat – proto následovaly další tři dávky. Poté už si vyslechla dobrou zprávu, že je možné zasáhnout chirurgicky a nádor odstranit. „Během léčby jsme se 15. března odstěhovali na chatu, kde jsem byla neustále v přírodě a věnovala jsem se zahradničení, které miluji. Díky tomu jsem byla psychicky vyrovnaná. Všechno zlé je k něčemu dobré, vlastně jsme se na chatu uklidili před koronavirem a kdyby nebyl, nestrávila bych tam asi tolik času,“ pokračuje.
Čtěte také
Operaci podstoupila 30. června 2020. Lékaři paní Květě odstranili vaječníky, dělohu, vejcovody, čípek, slezinu a seškrábli střevo. „Zjednodušeně by se dalo říct, že mi vše v břiše vyčistili. Nyní to podle posledního CT vypadá dobře, ale stále ještě u mě probíhá biologická léčba, která je naplánovaná až do září letošního roku,“ dodává Květa.
Bohužel, smůla se jí lepí na paty i v jiných ohledech. Musela se poprat se zánětem kolem portu, který lékaři museli přemístit a nakonec odstranit a místo něho zavést takzvaný PICC katétr. V půlce února navíc s manželem prodělali koronavirus, naštěstí jen s mírnými příznaky. Přes to všechno se Květa snaží být pozitivně naladěná. Ostatním ženám vzkazuje, aby nepodceňovaly náhlé zvětšení objemu břicha ani bolestivé močení. Nemusí se jednat o nic vážného, ale také může jít o život. Protože u rakoviny vaječníků se hraje především o čas.
Včasná diagnóza může zachránit život
Rakovina vaječníků v ČR ročně postihne přes 900 žen. Zjištění mutace v genu BRCA u žen, u kterých se vyskytl nádor v rodině, je velmi důležité. Protože toto včasné zjištění ještě před vypuknutím nemoci je může zachránit, a hlavně ochránit před chemoterapií a náročnou léčbou. Mohou totiž podstoupit preventivní operaci, při které lékaři odeberou veškeré ženské orgány, a tím snížit riziko nádoru na minimum. Mutace genu BRCA totiž zvyšuje riziko rakoviny prsu až desetkrát a rakoviny vaječníků dokonce třicetkrát. Jak rozpoznat včas rakovinu vaječníků a proč je tento typ nádoru tolik zákeřný? Na tyto otázky odpovídá vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze, profesor David Cibula.
Profesor David Cibula. Zdroj: CNN Prima NEWS
Může žena sama poznat rakovinu vaječníků? Které příznaky by se neměly přehlížet?
Příznaky rakoviny vaječníku nejsou typické. Zahrnují bolesti v podbřišku, obtíže s trávením, hubnutí nebo zvětšování objemu břicha. Tyto příznaky by neměly být opomíjené a měly by vždy přivést ženu k lékaři. Vyčkávání s návštěvou u lékaře měsíc či dva může být rozhodující, zda bude onemocnění vyléčitelné nebo jen léčitelné.
Lze poznat rakovinu vaječníků i z ultrazvuku, který dělá lékař?
Ano, pro stanovení diagnózy je nejlepším vyšetřením ultrazvuk v rukou zkušeného experta. Cesta by měla vést nejprve k ošetřujícímu gynekologovi, který ji v případě podezřelého nálezu odešle na specializované pracoviště.
V posledním roce lékaři provedli méně vyšetření v souvislosti s pandemií koronaviru než dříve. Je možné, že díky tomu bude stoupat počet žen s rakovinou vaječníků, kterou navíc lékaři odhalí až v pozdním stadiu?
Toho se obáváme a pravděpodobně se to stane. Ženy chodí méně na pravidelné kontroly a pravděpodobně i více odkládají kontroly v případě obtíží z obavy z infekce u lékaře. Vzhledem k tomu, jak dlouho již pandemie trvá, není možné pravidelné kontroly u lékaře odkládat.
Proč patří rakovina vaječníků mezi ty velmi zákeřné typy?
Hlavním důvodem je způsob, kterým se toto onemocnění šíří. I z malého nádoru na vaječníku se mohou šířit nádorové buňky a zakládat metastázy kdekoli v dutině břišní. V dutině břišní nejsou žádné bariéry pro nádorové buňky, které plavou v nitrobřišní tekutině a toto šíření nemusí působit ženě obtíže.
Pacientky s karcinomem endometria, vulvy, vaječníků, děložního hrdla a ženy s genetickou mutací BRCA 1 a BRCA 2 sdružuje Pacientská organizace VERONICA. Další informace o genetické mutaci BRCA naleznete na stránkách pacientské organizace.
Čtěte také
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
