Nikola Kapnisti se věnuje osvětě ohledně rakoviny děložního čípku.
V rámci své práce se Nikola Kapnisti (37 let) roky věnovala osvětovým kampaním zaměřeným na rakovinu děložního čípku. Nikdy ji ani ve snu nenapadlo, že ona sama by se mohla zařadit mezi dalších přibližně 800 žen v Česku, které si tuto diagnózu každoročně vyslechnou. Zcela náhodou vyzkoušela nový HPV DNA test, který u ní odhalil přítomnost nebezpečného viru HPV. Ve svém příběhu Nikola popisuje, že klasické vyšetření pomocí cytologie není neomylné.
Nikola se v minulosti pravidelně podílela na různých kampaních, jejichž cílem bylo informovat širokou veřejnost o rakovině děložního čípku a její prevenci. Před třemi lety se zúčastnila akce Ride4woman – cyklojízdy lékařů napříč Evropou se zastávkami v jednotlivých metropolích včetně Prahy. O rok později se stala tváří osvětové kampaně Nenech to náhodě.
Ve své práci jsem se setkávala pravidelně se ženami v pokročilém stadiu rakoviny děložního čípku. Nikdy jsem si ale nepřipouštěla to, že bych mohla být jednou z nich.
„O očkování proti lidským papilomavirům, které cervikální nádor způsobují, jsem věděla už od doby, kdy přišlo do České republiky. Nemám ale v rodině nikoho, kdo by tímto onemocněním trpěl, nebo na něj dokonce zemřel. Nikdy jsem si tedy nepřipouštěla, že by se to jednou mohlo týkat i mě,“ vypráví Nikola. V rámci práce se pravidelně setkávala se ženami v pokročilém stadiu rakoviny děložního čípku. „Díky tomu jsem začala vnímat nemoc i z jiné perspektivy,“ dodává sedmatřicetiletá Nikola.
Na preventivní prohlídky ke svému gynekologovi chodila Nikola poctivě každý rok. Vždy absolvovala cytologii a tím považovala prevenci za vyřízenou. Jenže málokdo tuší, že citlivost této „běžné“ metody je limitovaná a zachytí pouze 50 až 70 procent abnormálních nálezů. Shodou okolností tehdy dostala Nikola v rámci firemních benefitů zdarma přesnější HPV DNA testovací kit včetně instrukcí, edukačních materiálů a žádosti pro gynekologa. „Rozhodla jsem se požádat svého doktora, aby mi test provedl. Chtěla jsem mít zkrátka jistotu a zkusit si, jaký je v tomto testu vlastně rozdíl,“ pokračuje Nikola ve svém vyprávění. Gynekolog se ale k žádosti stavěl nejprve odmítavě. Nakonec jí vyhověl, stěr provedl a odeslal do laboratoře.
Výsledky vyšetření mě srazily na kolena. Stěry potvrdily vysoce rizikový typ viru.
„Myslela jsem, že výsledky budou jako vždy v pořádku. Když mi ale doktor oznámil, že jsem HPV pozitivní, polilo mě horko. Byl to pro mě experiment a vůbec mě nenapadlo, že by to mohlo dopadnout špatně,“ vzpomíná. Stěry potvrdily, že Nikola má vysoce rizikový typ viru HPV 16. Přestože samotná přítomnost viru ještě nemusí nic znamenat, Nikola měla bohužel v tomto ohledu smůlu. „HPV infekce u většiny žen vymizí do dvou let. Jen u části populace přetrvává roky, mnohdy i desítky let a může způsobit závažné předrakovinové změny,“ vysvětluje onkogynekolog prof. MUDr. Jiří Sláma. A právě do této skupiny žen se zařadila také Nikola. Dozvěděla se i o změnách na děložním čípku.
Následovala řada dalších vyšetření a návštěva onkologické poradny. Absolvovala také biopsii, která potvrdila závažnou dysplazii neboli přednádorové změny na čípku. „Pořád jsem věřila, že to nebude tak hrozné. Když jsem podstoupila konizaci, při které mi byla odstraněna část děložního hrdla, znovu jsem si vyslechla špatné zprávy,“ pokračuje Nikola ve svém příběhu. Ukázalo se, že dysplazie zasahuje do vnitřní linie řezu konizátu a je nutné zákrok opakovat. „Navíc mi tehdy doktor řekl, že kdyby ani druhý zákrok nevyšel, doporučeným řešením je odstranění dělohy,“ dodává Nikola, která už naštěstí v té době byla dvojnásobnou maminkou. Tento zákrok by ji však připravil o možnost mít ještě v budoucnu třetí miminko, po kterém toužila. „Mám mladšího partnera a možnost, že bych už nemohla otěhotnět, by se mohla odrazit i na našem vztahu,“ dodává Nikola, která prožila osm měsíců strachu a nejistoty.
Nikola Kapnisti je dnes už zdravá
Kdybych přišla o rok později, možná bych už ani neměla šanci na uzdravení.
Druhá konizace naštěstí dopadla dobře a poslední vzorek již ukázal, že je „čistý“. „Nejsem typ člověka, který se hned hroutí. Vše jsem přijímala, jak to přicházelo. Pravdou ale je, že kdyby nebylo pozitivního HPV DNA testu, asi bych doteď nezjistila, že jsem měla předrakovinový stav v nejvyšším stupni a kdo ví, čemu bych čelila za rok. Osobně si myslím, že je velmi podstatná psychologická podpora a odborná vzdělanost gynekologického lékaře, který je v těchto situacích pro ženu nejdůvěryhodnější personou,“ přiznává Nikola a doplňuje, že nyní ji čeká sledování a další kontrola v únoru.
Nový HPV DNA nově zdarma, ale jen pro někoho
V Česku si diagnózu „rakovina děložního hrdla“ od svého lékaře vyslechne přibližně 800 až 900 žen ročně a na 40 procent z nich na toto onemocnění umírá. Každý den tak, řečí statistiky, de facto na rakovinu děložního čípku zemře jedna žena (zdroj: Studie Libuše, garantem této studie je MUDr. Jiří Sláma, pozn.red.). HPV DNA test je od ledna letošního roku hrazený pojišťovnou pro ženy ve věku 35 a 45 let. Podle předsedy České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP MUDr. Vladimíra Dvořáka tento test zvyšuje citlivost a bezpečnost cervikálního screeningového programu. „Provedení HPV testu společně s cytologií ve 35 a ve 45 letech umožňuje dlouhodobé vyloučení rizika onemocnění při negativitě obou vyšetření, a naopak zintenzivnění péče o ženy s cytologickou abnormitou anebo HPV pozitivitou,“ dodává. Lékaři věří, že společné testování klasické cytologie a doplnění HPV DNA testu může značně snížit výskyt karcinomu děložního čípku a zachránit tím životy mnoha žen.
Využití testu HPV DNA v prevenci není v Česku žádnou novinkou. Pojišťovny test hradily v případě sporného výsledku cytologického vyšetření. Pouze jako prevenci jej však dosud nehradila žádná pojišťovna a pacientky si jej musely v případě zájmu zaplatit. To ostatně mohou i nadále, pokud nespadají do „správné“ věkové kategorie. Cena se pohybuje od 500 do 1200 Kč, někdy i více. „Onemocnění se vyvíjí plíživě, dlouho nemá žádné příznaky, ale předejít se mu dá. Velice spolehlivé řešení představuje vakcinace proti lidským papilomavirům, ideálně když je kombinována s prevencí. Klasická forma vyšetření pak má podobu odběru cytologie, tedy buněčného stěru z povrchu děložního čípku. Modernější a výrazně citlivější metodou je testace na přítomnost papilomavirů,“ vysvětluje lékař Vladimír Dvořák.
Očkování a prevence mohou rakovinu děložního čípku zcela vymýtit
Téměř všechny karcinomy děložního hrdla jsou způsobeny infekcí onkogenními genotypy lidských papilomavirů. Vysoce rizikový typ lidského papilomaviru (HPV, human papillomavirus) je v těle pacientky s cervikálním karcinomem přítomen v 95–100 procentech, mezi nejzávažnější a zároveň nejčastější HPV patří typy 16 a 18, které vyvolávají minimálně 70 procent všech případů. Díky pokroku současné medicíny rakovina děložního hrdla zaujímá mezi onkologickými onemocněními ojedinělé postavení, protože ji lze téměř absolutně odvrátit. I přesto však Česko patří na patnácté nejvyšší místo v Evropě v úmrtnosti na rakovinu děložního čípku.
„VZP ČR podpořila zavedení preventivní, tedy screeningové, HPV testace do screeningového algoritmu hrdla děložního, a to u žen ve 35. roce (tj. 35 + 364 dní) a 45. roce (tj. 45 + 364 dní) života a současnou modifikaci stávajícího screeningového algoritmu pro tyto skupiny žen. Příslušné zdravotní výkony pro úhradu tohoto screeningového vyšetření jsou součástí novelizace vyhlášky ‚Seznam výkonů s bodovými hodnotami‘, která vstoupila v platnost k 1. 1. 2021,“ informoval Milan Řepka, mluvčí VZP.
