reklama

Ledecká minulého století. Ikonická tvář hokeje i tenisu Drobný by oslavil 100 let

Emil Zátopek nebo Věra Čáslavská patří mezi zcela výjimečně úspěšné a logicky často zmiňované persony dějin českého sportu. V jejich stínu trochu zůstává Jaroslav Drobný, který dokázal skloubit dva zcela odlišné sporty – v hokeji získal zlato na mistrovství světa a přivezl i stříbro z olympiády, v tenise ovládl turnaj turnajů Wimbledon. 12. října 2021 by se dožil 100 let.

reklama

Pokud se někdo dostane do síně slávy jakéhokoliv sportu, je to ohromný úspěch. Ale být zapsán mezi těmi neúspěšnějšími ve dvou různých odvětvích? Jaroslavu Drobnému se povedla opravdu jedinečná věc. Něco takového mu může závidět i Ester Ledecká, olympijská šampionka na lyžích i snowboardu.

Narodil se v Praze, a protože jeho otec pracoval jako správce tenisových kurtů v klubu I. ČLTK na Štvanici, o jednom sportu bylo předem rozhodnuto. Byl považován za velký talent od útlého mládí, to samé pro něj platilo u – v Česku stále teprve rozjíždějícího se – hokeje. Dokonce se už v 18 letech dostal do kádru na mistrovství světa, které se konalo v Basileji a Curychu.

Vrchol reprezentační kariéry přišel po válce, když v roce 1947 na domácím šampionátu získal československý výběr tažený především Vladimírem Zábrodským premiérové zlato. Ale ani Drobný nebyl jen do počtu – MS zakončil se 14 góly. Hned v následujícím roce si připsal další cenný úspěch – na olympiádě ve Svatém Mořici pomohl získat stříbrnou medaili.

Poté se „převlékl“ do jiných barev. A současně s tím i zahodil brusle. V únoru 1948 se k moci dostali komunisté a Drobný se začínal setkávat s nátlakem od představitelů státu.

Už bych se nedostal ze spárů estébáků

Bylo to v době, kdy mu dokonce přistála na stole nabídka z NHL. Tehdy soutěž zdaleka nedosahovala rozměrů jako dnes, ale kývnutí na laso od Bostonu Bruins by znamenalo pro tuzemský hokej velkou věc. Zvlášť proto, že prvním Čechem v zámořské hokejové lize se nakonec stal až v roce 1970 Jaroslav Jiřík.

Nicméně Drobný miloval hokej i tenis. A pokud by se stal profesionálem, musel by zapomenout na turnaje, které absolvoval s raketou v ruce. Proto odmítl. Nakonec se situace překlopila a věnoval se jen tenisu. Když byl roce 1949 na podniku ve švýcarském Gstaadu – krátce poté, co poprvé hrál finále slavného travnatého Wimbledonu – představitelé režimu v čele s Janem Zelenkou jej tlačili k návratu. Rozhodl se emigrovat.

„Už bych se ze spárů estébáků nedostal. Byl jsem s dvěma kufry na turnaji v Gstaadu, cinkalo mi pár dolarů v kapse a začínal nový život,“ vzpomínal před mnoha lety. Zároveň dodal, jak pro něj pak bylo těžké, když on sám létal po světě a jeho hokejoví kamarádi seděli ve vězení nebo trpěli v uranových dolech. Narážel tím na vykonstruovaný proces s několika hráči první zlaté české hokejové generace.

Drobný se logicky napřed snažil získat švýcarské občanství, pak i australské a americké. Ve všech případech byl neúspěšný. Až egyptský král Farúk I. jej pozval na turnaj do Alexandrie, který vyhrál – a brzy dostal v africkém státě občanství.

Pod egyptskou vlajkou zažil nejlepší tenisové období. Napřed v letech 1951 a 1952 ovládl antukové Roland Garros. A 2. července 1954 usedl na wimbledonský trůn.

Přestěhovat se zpět už nestihl

Sice už nereprezentoval Československo, ale stále prakticky platí, že byl prvním tuzemským zástupcem, jenž se stal šampionem na nejslavnějším tenisovém turnaji. Naposledy se ho účastnil v roce 1960 už jako občan Velké Británie.

Celkem měl podle webu The Tennis Base vyhrát po Australanu Rodu Laverovi druhý největší počet singlových titulů v historii tenisu. Proto není divu, že byl v roce 1983 uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy. A ani na jeho hokejové počiny se nezapomnělo – v roce 1997 z něj byl člen vybrané společnosti Mezinárodní hokejové federace.

Obou poct se dožil. V tu dobu stále pobýval ve Velké Británii, ale čím dál tím častěji přemýšlel o návratu do rodné vlasti. Vyřídil si zpět české občanství, ale přestěhovat se nestihl.

Jaroslav Drobný zemřel 13. září 2001 za Lamanšským průlivem po vážné dlouhé nemoci ve věku 79 let.

Tagy:
výročí Wimbledon síň slávy hokej mistrovství světa v hokeji sport Roland Garros Jaroslav Drobný

Hlavní zprávy

Pokud restrikce nezaberou, omezíme velké akce, hrozí Vojtěch. Lockdown ale nebude
Nový den

Pokud restrikce nezaberou, omezíme velké akce, hrozí Vojtěch. Lockdown ale nebude

Od zpřísnění opatření se očekává jediné – tlumit šíření koronaviru. Pokud nastávající restrikce nezaberou, budou nás ale čekat další změny, uvedl v pořadu Nový den ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Omezené by mohly být například hromadné akce. Lockdown ale podle něj nehrozí, a to právě díky očkovaným. Těch je v Česku přes šest milionů. Nebylo by to spravedlivé, míní Vojtěch.

Sledujte ŽIVĚ K věci s Rakušanem: Jak pokračují povolební vyjednávání nejen s Piráty?
Sledujte v TV

Sledujte ŽIVĚ K věci s Rakušanem: Jak pokračují povolební vyjednávání nejen s Piráty?

Jsem připraven hlasovat pro dočasné odebrání pravomocí prezidenta, v dané situaci není jiné řešení. To říká předseda hnutí Starostové a nezávislí Vít Rakušan. Kdy by se tak mělo stát? Jak pokračují povolební vyjednávání a neobává se roztříštění koalice, na kterou před volbami vsadil? A jak zkrotit další koronavirovou vlnu, která se na Česko žene? Sledujte pořad K věci na CNN Prima NEWS od 12:30.

Lidé jsou v krizi a energošmejdi mají žně. Nového dodavatele hledejte s rozvahou

Téma: Rádce

Pečlivě číst nabídky a smlouvy dodavatelů energie a nenaletět takzvaným energetickým šmejdům. To jsou dvě zásadní rady pro spotřebitele, kterých se týká dobrovolná či aktuálním děním vynucená změna dodavatelů energií. Těmito tipy nabádá k opatrnosti třeba ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. „Řada lidí je v krizové situaci a energetičtí šmejdi budou mít žně,“ varoval v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Kolář šéfem zahraničí? Zneužívají Zemanův stav, zní z Ruska. Bojí se mě, směje se politik

Bitva u nemocničního pokoje. Touto větou ruská agentura TASS korunovala článek o situaci v Česku. Další ruská média se pustila do spekulací o tom, komu se dočasné odebrání Zemanových pravomocí vůbec hodí. A v neposlední řadě se Rusové pozastavují i nad tím, že české ministerstvo zahraničí možná povede muž stojící za odstraněním pražské sochy maršála Koněva, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář.

Bohdalová dostane od Zemana Řád bílého lva. Kdo další je na seznamu vyznamenaných?

Letošní slavnostní předávání státních vyznamenání se zřejmě konat nebude. Už teď je však jasné, kdo by ocenění z rukou Miloše Zemana měl získat. Ostatně i proto, že ceremoniál byl z minulého roku odložen na letošek, a to kvůli covidové situaci. Kromě již jmenovaných by měla už druhé vyznamenání dostat i herečka Jiřina Bohdalová, informaci publikoval deník MF Dnes.

reklama

Domácí zpravodajství

Univerzitu Karlovu poprvé povede žena. Zimu ve funkci rektora vystřídá Králíčková

Novou rektorkou Univerzity Karlovy byla zvolena dosavadní prorektorka Milena Králíčková. Od akademického senátu získala 55 hlasů od jeho 69 přítomných členů. Poté, co ji ve funkci potvrdí prezident, se stane první ženou v čele nejstarší a největší vysoké školy v ČR. Funkce by se měla ujmout v únoru 2022 a školu by měla vést do roku 2026. Nová rektorka ve vedení univerzity vystřídá Tomáše Zimu.

Zeit gewonnen, alles gewonnen. Co znamenají slova, kterými Zeman rozesmál Vondráčka?

Kancelář prezidenta republiky ve čtvrtek zveřejnila video, na kterém Miloš Zeman z nemocničního lůžka podepisuje rozhodnutí o svolání ustavující schůze Sněmovny 8. listopadu. Na záznamu také z úst prezidenta zazněla slova „Zeit gewonnen, alles gewonnen“, o čemž už se dříve v souvislosti s návštěvou u Zemana zmiňoval předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Co tato čtyři německá slovíčka vlastně znamenají?

reklama