Studie brazilských vědců přišla s šokující předpovědí. Amazonský deštný prales dosáhne kritického bodu již v roce 2050, což bude mít zničující důsledky pro celý region i schopnost světa bojovat se změnou klimatu. Již nyní je Amazonie kvůli globálnímu oteplování sušší a teplejší, v důsledku lesních požárů a těžby dřeva produkuje více uhlíku, než pohlcuje.
Amazonský prales byl po dobu 65 milionů let odolný vůči přirozeným změnám klimatu. Odlesňování a klimatická krize způsobená člověkem mu však přinesly novou úroveň „stresu“ a mohly by způsobit rozsáhlý kolaps lesního systému během příštích tří desetiletí, uvádí ve středu zveřejněná studie, o níž informuje CNN.
ČTĚTE TAKÉ: V Česku padaly teplotní rekordy. Začátek února byl nejteplejší za více než sto let
Brazilští vědci z Federální univerzity v Santa Catarině předpovídají, že 10 až 47 procent Amazonie bude vystaveno stresu, který by mohl ekosystém posunout k bodu zvratu, což je kritická hranice, jejíž překročení bude mít celou škálu dopadů.
Autoři studie se při vyvozování závěrů zabývali dopadem oteplování, extrémního sucha, odlesňování a požárů. „O všech těchto faktorech jsme již věděli, ale jakmile jsme spojili jednotlivé dílky této složité skládačky, obraz byl alarmující,“ řekl CNN hlavní autor studie Bernardo Flores.
Děsivá předpověď vědců. Oceánské proudy kolabují, Evropě hrozí ochlazení o 30 stupňů, píše CNN
Vědci bijí na poplach. Již léta se domnívali, že zcela zásadní systém oceánských proudů zpomaluje, podle jejich nového zjištění ale dokonce již kolabuje, informuje americká CNN. Pokud by se tak skutečně stalo, mělo by to nedozírné důsledky na klima na Zemi. Teploty v Evropě by se podle odhadů vědců mohly během sta let propadnout až o 30 stupňů Celsia, zatímco jinde by měly rapidně stoupnout.
„Naše zjištění odhalila, jak se systém amazonských pralesů může dostat do fáze samovolného kolapsu dříve, než se dosud předpokládalo,“ dodal Flores. Předchozí studie nepředpokládaly, že by ke kolapsu takového rozsahu mohlo dojít už ve 21. století.
Kolaps nejrozsáhlejšího tropického deštného pralesa na světě by oslabil jeho schopnost absorbovat z atmosféry uhlík, který otepluje planetu, což by zhoršilo globální oteplování. Amazonie, zvaná kdysi jako „plíce planety“, už v současné době kvůli lesním požárům a těžbě dřeva do atmosféry vypouští více uhlíku, než pohlcuje, a v budoucnu by se měl tento stav ještě zhoršit.
Důsledky nejen pro Amazonii
Kvůli globálnímu oteplování je navíc amazonské klima sušší a teplejší. Dosažení bodu zvratu by mohlo způsobit, že se části Amazonie stanou neobyvatelnými kvůli nesnesitelnému horku a nedostatku zdrojů pro domorodé obyvatelstvo a místní komunity. Vysoké teploty by také mohly vést k úhynu stromů zejména v severozápadních částech pralesa.
„Amazonský prales je hlavní pumpou vlhkosti do atmosféry a přispívá k cirkulačním procesům, které přenášejí vlhkost po celém světě. Pokud se les zmenší, oslabí to tento proces, což způsobí, že globální klima bude muset najít novou rovnováhu,“ sdělil Flores. Na deštích, které vznikají nad Amazonií a šíří se do dalších regionů, jsou závislé také okolní lesy a ekosystémy, jako například největší tropické mokřady na světě Pantanal.
Studie doporučuje ukončit odlesňování, podporovat obnovu lesů a rozšiřovat chráněná území a oblasti původních obyvatel. Flores také zdůraznil potřebu globální spolupráce při snižování emisí skleníkových plynů a zdůraznil význam spolupráce amazonských zemí při podpoře obnovy lesů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kalamita ve Velké Británii. Děti musely tlačit autobus. Země je pod vodou nebo v zajetí ledu
