Leicesterská pohádka na belgický způsob? Nováček soutěže těží data a kráčí za titulem

Pokud jste se v posledních měsících nepodívali na tabulku fotbalové belgické elitní soutěže Jupiler Pro League a patříte mezi příznivce sportu, pravděpodobně budete překvapení. Vede ji klub Union Saint-Gilloise. Na výsluní byl v meziválečném období, pak tak trochu upadl do zapomnění, přestože díky někdejší skvělé éře stále patří mezi nejúspěšnější kluby. Letos má bruselská značka zaděláno na 12. titul, první po 87 letech, ačkoliv se do první ligy vrátila teprve loni po takřka půl století. Co za zmrtvýchvstáním stojí?

Pokud by to partě z bruselské části Forest klaplo, napsala by pravděpodobně nejhezčí týmový fotbalový příběh od Leicesteru City v sezoně 2015/2016. Tým odpadlíků si podmanil anglickou Premier League navzdory tomu, že v předcházejícím ročníku se v ní zuby nehty udržel. Vypálil rybník gigantům jako Tottenham, Arsenal nebo Manchester City a oslavil první titul v klubové historii.

Aktuální příběh klubu Royal Union Saint-Gilloise stojí na jiných základech. A hlavně ještě má ke konci daleko. Přesto mančaft už vytvořil podhoubí pro pohádku. Nováček vede v zimní přestávce tabulku o sedm bodů a nechává za sebou slavnější kluby moderní éry jako Club Bruggy, Anderlecht, Royal Antverpy nebo Gent.

Jízda za senzačním triumfem probíhá zejména na 102 let starém stadionu, který na první pohled nevypadá na to, že se na něm hraje nejvyšší soutěž. Je obklopený nízkými tribunami, za kterými vykukuje park. Kvůli tomu, že byl postaven v rané fázi minulého století, se řadí mezi chráněné památky. Magický stánek ještě přednedávnem příliš diváků nevítával – ti, co zažili hvězdné časy před druhou světovou válkou, už nějakou dobu nežijí.

V tréninkovém areálu nebyly ani sprchy

S návratem do nejvyšší soutěže a útokem na titul se však leccos změnilo. A postarali se o něj zejména dva pánové z Velké Británie. V roce 2018 se stal většinovým majitelem Unionu SG Tony Bloom, který už v té době vlastnil anglický Brighton. Menšinu akcií, post prezidenta a každodenní agendu pak převzal Alex Muzio. Vyhlásili, že do tří let chtějí zpátky do první ligy, a začali oprašovat někdejší slávu.

„Jedním z důvodů, proč jsme nekoupili klub ve Francii, Itálii nebo Španělsku, bylo to, že jsme chtěli vyhrát se vším všudy,“ řekl už dříve Muzio pro The Independent. „Nebylo to jen o hledání hodnot. Tohle měla být zábava.“ Vylučovací metodou se dostali až k druhořadému týmu z Bruselu, tedy místu, ze kterého to mají blízko do Londýna. A začali čarovat.

Kouzla nespočívala jen v tom, že noví investoři klubu – ve kterém pracovala spousta dobrovolníků – poskytli finance a zrenovovali zázemí včetně tréninkového centra. I když centrum je možná nadnesené slovo, protože do té doby ani nemělo sprchy. Muzio si už nevybaví, zda měli hráči k dispozici aspoň toalety. Mimochodem, tréninkový areál se nachází v Antverpách.

Kouzelná data

Úspěch stojí na naprosto propracovaném systému náboru hráčů. Tony Bloom byl v minulosti velmi úspěšným hráčem pokeru a sázkařem. Čísla ho fascinují, proto stál za zrodem společnosti Starlizard, která ve velkém sbírá sportovní data. „Odpovídáme na nejzajímavější otázky ve sportu,“ stojí na webových stránkách.

Právě data o fotbalistech ze Starlizardu hrají v případě Unionu a jeho vzestupu naprosto klíčovou roli. Ostatně důmyslný systém náboru byl hlavním navigátorem při cestě Bloomova Brightonu do nejvyšší anglické soutěže. A teď dává Starlizard značnou výhodu oproti konkurenci belgickému klubu.

Třaskavé dění kolem Lukaka. Chelsea chce pochopit, proč ji rekordní posila podrazila

V létě se Romelu Lukaku stal nejdražší posilou fotbalové Chelsea. Respektive staronovou. Nicméně se svou současnou situací spokojený není a v rozhovoru pro Sky Italia si pustil pusu na špacír. Lukakovy věty způsobily velký poprask a v londýnském klubu nechápou, proč se útočník v interview tak moc otevřel a pošramotil tím pověst „Blues“. Kouč týmu Thomas Tuchel chce vysvětlení.

Každá potenciální posila je prozkoumána nejzevrubněji, jak to jen jde. A proto je podle vedení podepsaný hráč výsledkem 10měsíčního procesu. Zdaleka nehrají roli jen góly a asistence. Hráči samozřejmě musí vyhovovat požadavkům trenéra a manažera, ale kromě výkonnostních vlastností jsou proklepnuti i třeba z hlediska fungování na sociálních sítích. Faktorem při výběru jsou rovněž reference od bývalých koučů. Zkrátka je to pátrání po dílku, který bude krásně pasovat do skládačky.

Scouting se soustředil na nedoceněná zákoutí evropské fotbalové mapy, zejména na nižší ligy. Muzio je přesvědčen, že i mimo elitní soutěže se nachází spoustu bohatství, se kterým doposud jen nebylo správně naloženo. A ukazuje se, že tento úsporný způsob může být efektivní.

Zářným příkladem je třeba útočník Deniz Undav, který je hlavním strůjcem 47bodového zisku po 21 zápasech, protože vstřelil 16 gólů a je nejlepším střelcem Jupiler Pro League. Toho si Union předloni v létě vytáhl z týmu SV Meppen nacházejícího se ve třetí německé lize. Zadarmo. Nyní už má 25letý forvard více než trojnásobnou hodnotu než ve chvíli, kdy do Belgie přišel.

Podíl na fantastickém období nelze upírat ani trenérovi, kterým je Belgičan Felice Mazzù. Ve zbytku sezony bude usilovat o to, aby se stal jakýmsi Claudiem Ranierim. Tedy italským koučem, který před necelými šesti lety dotáhl Leicester k senzační mistrovské trofeji v Premier League.

Zatím rozhodně Union nemá nic v kapse. Vede sice s poměrně luxusním náskokem, nicméně po skončení základní části následuje – jako v České republice – nadstavba. A v mistrovské části play-off se nejlepší čtyři týmy mezi sebou utkají dvakrát. Nezaujatí fanoušci ale mají jasno, jak by belgická liga měla dopadnout.

Tagy:
soutěž Premier League Brusel Belgie fotbal sport Leicester City Brighton & Hove Albion FC Arsenal FC Jupiler Pro League Union Saint-Gilloise Tony Bloom Alex Muzio Meziválečné období Leicester City FC FC Union Cheb Royal Antwerp FC Jupiler League