Renatu nemoc nezlomila. Zdroj: CNN Prima NEWS, Renata Kastnerová
Meningokok patří k nejzákeřnějším infekčním onemocněním v Česku. Postihnout může kohokoliv v kterémkoliv věku, nejohroženější jsou ovšem děti do pěti let a mladiství. Meningokok nejčastěji způsobuje meningitidu (zánět obalu mozku) nebo infekci krve. Touto zákeřnou nemocí si prošla Renata Kastnerová. Zpočátku si myslela, že jde o virózu, meningokok ji ale připravil o obě nohy a musela podstoupit transplantaci ledvin. Měla ale štěstí – přežila.
Paní Renata onemocněla po Vánocích v roce 2016. V té době pracovala jako pokojská v Německu. „V práci jsem vzala několik směn za sebou včetně nočních brigád. Byla jsem hodně vyčerpaná a unavená, a tak pravděpodobně došlo k propuknutí nemoci. Zpočátku jsem si myslela, že mám obyčejnou virózu. Ta se ale nelepšila, tak jsem raději navštívila lékaře,“ vypráví svůj příběh. Tehdy si myslela, že jen něco špatného snědla. Lékaři se zase domnívali, že užívá drogy, protože si nedokázala nazout ani boty a ve sněhu se brodila v pantoflích a zvracela.
Lékaři si myslela, že beru drogy. Trpěla jsem obrovskými bolestmi, měla fialové fleky po těle, jako by mě někdo polil žíravinou.
„Matně si vzpomínám, jak jsem měla úplně zmrzlé nohy, byla jsem ‚mimo‘ a trpěla obrovskými bolestmi. Po těle se mi začaly objevovat fialové mapy. V nemocnici mě považovali za feťačku, dali mě na pokoj a tím to skončilo,“ pokračuje. Až po několika hodinách ji na žádost její maminky transportovali helikoptérou do Plzně. Její tělo vypadalo, jako by bylo polité žíravinou, a tehdy lékaři diagnostikovali meningokokovou meningitidu.
Kvůli vzácné poruše je dvanáctiletý Jiřík na úrovni miminka. Rodiče boj nevzdávají
Jiřík Ullmann se narodil před dvanácti lety jako zdravé miminko. Kvůli vzácné poruše došlo u Jiříka k těžkému poškození mozku a hrozila mentální retardace a upoutání na invalidní vozík. Díky pravidelnému cvičení a rehabilitacím se ale Jiřík z nejhoršího dostal. Bohužel onemocnění COVID-19 jeho zdravotní stav opět velmi zhoršilo a léčba je finančně nákladná. Příběh Jiříka pro CNN Prima NEWS vypráví maminka Jana Ullmannová.
„Museli mě uvést do umělého spánku, ze kterého jsem se probudila po devíti dnech. Bylo to jako ve zlém snu, přišla jsem o obě nohy a kůži mám dodnes pokrytou jizvami. Navíc mi přestaly fungovat ledviny a musela jsem jezdit pravidelně na dialýzu,“ říká Renata se slzami v očích.
Musela se naučit chodit s protézami a podstoupit transplantaci ledviny, kterou získala od zemřelého dárce. „Druhou ledvinu dostal pán, se kterým jsem se spřátelila. Společné kontroly se změnily ve společné procházky a obědy. Alespoň mám spřízněnou duši. Jsem ráda, že jsem to celé přežila, a dnes se snažím žít ‚normálně‘, jak jen to jde. Dokonce jezdím i na kolečkových bruslích,“ pokračuje.
Následky onemocnění si ale ponese do konce života. Sama přiznává, že vůbec netušila, co všechno může meningokoková infekce způsobit. Bohužel ani lékaři mnohdy neznají příznaky této choroby, u které jde doslova o minuty. Proti meningokokovi existuje jediná prevence – očkování. „Kdybych mohla vrátit čas zpět, nechala bych se naočkovat. Ale bohužel to už nezměním,“ uzavírá Renata.
Lékař: Jedinou prevencí před meningokokem je očkování
Jak vzniká meningitida, kdy se nechat očkovat a proč jde při léčbě této zákeřné nemoci doslova o minuty? Na to se CNN Prima NEWS zeptala praktické lékařky pro děti a dorost a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Aleny Šebkové.
Co způsobuje meningokokovou infekci?
Meningokok je bakterie, která může způsobit infekční onemocnění, a to dobře léčitelné – zánět nosohltanu, zánět průdušek, dále například zánět srdečního svalu či kloubů. Tato bakterie je ale také původcem takzvaných invazivních forem, kdy se objeví v původně sterilním prostředí, v krvi a mozkomíšním moku. Tak vznikne meningitida, tedy zánět mozkových blan, otrava krve nebo kombinace obojího. Zdrojem meningokokové nákazy je infikovaný člověk.
Hemofilie mu vzala normální dětství. Každý úraz je pro Matěje nebezpečný
Dnes čtyřletý Matěj se narodil jako zdánlivě zdravé miminko. Po porodu nic nenasvědčovalo tomu, že by mohl být vážně nemocný. Když ve dvou a půl letech začal náhle krvácet do kotníku, lékaři odhalili, že trpí hemofilií neboli poruchou srážlivosti krve. Jak dokáže toto genetické onemocnění člověku změnit život, jaká omezení a léčbu musí pacient podstoupit? Příběh malého Matěje vypráví maminka Veronika (38 let).
Jaké jsou první příznaky? Na co by si měli lidé dát pozor?
První příznaky jsou bohužel velmi nespecifické a mohou imitovat jakékoli jiné, i virové onemocnění. Často se objevuje teplota a chřipkové příznaky. Ve chvíli, kdy se na kůži objeví drobné až velké projevy krvácení – takzvané petechie, sufuze, už bývá pozdě.
V čem spočívá léčba?
V aplikaci antibiotik a další komplexní terapii podle projevů onemocnění, a to při urgentním transportu do nemocnice, protože závažné formy se rozvíjejí v řádu několika mála hodin.
Kolik lidí ročně v Česku meningitidou onemocní?
V Česku naštěstí není incidence častá, ale je třeba připomenout, že vysoká je závažnost onemocnění a jeho možné následky.
Jak dlouho trvá rekonvalescence?
To záleží na průběhu a závažnosti meningitidy u daného jedince. Toto onemocnění může zanechat velmi závažné následky – mentální opoždění, ztrátu dosavadních dovedností včetně mluvení či psaní. Na základě vzniklých nekróz může dojít k amputaci části či celých končetin. Onemocnění je až v deseti procentech z celkového počtu případů smrtelné.
Jaká vyšetření je nutné absolvovat ke stanovení diagnózy?
Kromě klinických projevů a obecných parametrů, jako je krevní obraz, biochemie, zánětlivé parametry, stav vnitřního prostředí, se diagnóza stanovuje především na základě přítomnosti meningokoka v krvi a mozkomíšním moku.
Jaká je prevence před tímto onemocněním?
Jednoznačně očkování. Jiná prevence není.
