Transplantace prasečího srdce
Srdce z geneticky modifikovaného prasete transplantovali američtí lékaři pacientovi, aby mu zachránili život. O vysoce experimentální operaci, která se odehrála v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin, informovaly list The New York Times (NYT) a agentura AP. Nemocnice tři dny po zákroku uvedla, že se pacient cítí dobře.
Ačkoliv je ještě příliš brzy na to, aby se dalo mluvit o úspěšnosti operace, jde podle agentury AP o krok kupředu v úsilí používat jednoho dne zvířecí orgány k život zachraňujícím transplantačním zákrokům. Podle lékařů operace dokázala, že srdce z geneticky upraveného prasete může fungovat v lidském těle bez toho, aby bylo organismem okamžitě odmítnuto. Průlomový postup podle NYT dává naději statisícům nemocným se selhávajícími orgány.
Třetí dávka je zbytečná, tvrdí imunolog. Hrozné vyjádření, škodí všem, reagoval Maďar
Do ostrého vzájemného sporu se kvůli posilující třetí dávce očkování dostali epidemiologové a imunologové. Část z nich tvrdí, že pro většinu lidí, zejména těch mladších, s příchodem varianty omikron nemá význam. Jiní trvají na tom, že se bez očkování neobejdeme.
Pacient, sedmapadesátiletý David Bennett, věděl, že nemá žádnou zárukou, že experiment bude fungovat. Jeho syn agentuře AP řekl, že otec umíral, nebyl způsobilý pro transplantaci lidského srdce, a neměl tak jinou možnost. „Je to buď zemřít, anebo podstoupit tuto transplantaci. Chci žít. Vím, že je to výstřel do tmy, ale je to moje poslední šance,“ uvedl Bennett den před operací podle prohlášení, které médiím poskytla nemocnice.
Rekordní počet transplantací
Média připomínají, že darovaných lidských orgánů vhodných k transplantacím je obrovský nedostatek, což vede vědce ke snaze zjistit, jak lze místo lidských použít zvířecí orgány. Loni se v USA uskutečnilo více než 3 800 transplantací srdce, což je rekordní počet, uvádí organizace UNOS dohlížející na americký transplantační systém.
„Pokud to bude fungovat, budou existovat nekonečné zásoby těchto orgánů pro trpící pacienty,“ řekl vědecký ředitel univerzitního programu transplantací zvířecích orgánů lidem Muhammad Mohiuddin. Předchozí pokusy o podobné přenosy selhávaly. Převážně proto, že těla pacientů zvířecí tkáň rychle odmítla. Kupříkladu v roce 1984 přežila po transplantaci opičího srdce holčička s vážnou srdeční chorobou Stephanie Fae Beauclairová jen 21 dní, připomněla AP.
Z prasečího srdce odstranili cukr
Tentokrát chirurgové z Marylandu použili srdce z prasete, které prošlo genetickou úpravou, aby z jeho buněk zmizel cukr, který je zodpovědný za bleskové odmítnutí orgánu lidským tělem. „Myslím, že to lze charakterizovat jako přelomovou událost,“ řekl David Klassen, hlavní lékař UNOS, o transplantaci v Marylandu. Klassen přesto varuje, že je to pouze první předběžný krok k prozkoumání, zda by tentokrát transplantace zvířecích orgánů mohly konečně fungovat.
Co víme o „fluroně“? Pacienta s chřipkou a covidem jsme měli i v ČR, tvrdí primář
Zatímco se svět soustředí na boj s pandemií koronaviru, s příchodem chladnějšího období se začínají vracet i sezonní nemoci. Jmenovitě jde o chřipku, kterou se může člověk nakazit souběžně s nemocí COVID-19. Taková kombinace ohrožuje především osoby s oslabenou imunitou. Rozpoznat dvě různé infekce od sebe je kvůli podobným symptomům obtížné, covid ale s sebou nese několik specifických příznaků.
Úřad dohlížející na experimenty s transplantací zvířecích orgánů povolil operaci na základě skutečnosti, že pacient ve stavu ohrožení života neměl jinou možnost.
Loni v září provedli vědci v New Yorku experiment, který naznačoval, že geneticky upravená prasata by mohla být příslibem pro transplantace. Lékaři dočasně připojili prasečí ledvinu k mrtvému lidskému tělu a sledovali, jak začíná fungovat.
Nic se nesmí uspěchat
Transplantace v Marylandu posouvá experiment na další úroveň, uvedl doktor Robert Montgomery, který vedl experiment s ledvinou. Operaci označil za pozoruhodný průlom. „Jako příjemce transplantovaného srdce, protože sám trpím genetickou srdeční poruchou, jsem nadšený z této zprávy a z naděje, kterou to dává mé rodině a dalším pacientům,“ prohlásil.
„Zásadní bude sdílet data získaná z této transplantace, než otevřeme možnost dalším pacientům,“ řekla výzkumnice Karen Maschkeová, která pomáhá vyvíjet etická a politická doporučení pro první klinické studie. „Uspěchat transplantace orgánů ze zvířete na člověka bez těchto informací by nebylo vhodné,“ dodala.
„Skutečně si uvědomuje velikost a důležitost toho, co se stalo,“ řekl David Bennett mladší o svém otci. „Nemohl žít, mohl vydržet den nebo pár dní. Nyní, v tuto chvíli, jsme v neznámu,“ dodal.
