Letos covid udeří ještě dvakrát, říká infektolog. S očkováním vidí do budoucna tři scénáře

Jedna z nejviditelnějších tváří slovenského boje s pandemií koronaviru odhaduje, že v brzké budoucnosti přijdou ještě dvě vlny spjaté s onemocněním COVID-19. Očekává je v září a říjnu. „Důvodem je, že na světě je hodně oblastí a států, které jsou doslova líhní pro nové varianty. Ty vznikají v oblastech subtropického pásma a na místech, kde není buď žádné, nebo nízké očkování,“ vysvětlil v rozhovoru pro tvnoviny.sk Krčméry.

Kritická jsou podle něj i místa s vysokou hustotou obyvatel. „Takto se rozšířil původní wuchanská varianta z Číny, delta z Indie přes Velkou Británii až sem. Omikron zase přišel z Jižní Afriky, tedy z oblasti, kde je nejvyšší HIV pozitivita a populaci chybí imunita,“ pokračoval infektolog.

Nové varianty dle jeho mínění budou vznikat i nadále, pokud se celý svět dostatečně neproočkuje. „Pokud nedosáhneme proočkovanosti i na těchto místech a na celém světě nebude aspoň 70 až 80procentní, musíme počítat s tím, že budou vznikat další varianty,“ řekl slovenský odborník.

Jako by s koronavirem nebylo problémů už tak dost, Krčméry varuje i před dalšími hrozbami. „Počítám se zoonotickou chřipkou, která má původ u zvířat, tak jak jsme před lety měli prasečí nebo ptačí chřipku,“ uvedl Krčméry. Důvodem je podle něj globalizace, velká hustota populace, ale i pestřejší jídelníček. Řada lidí totiž do něj zařadila pokrmy, které dříve nejedli, zejména zvláštní druhy masa. „Ať už kvůli extravaganci nebo velké bídě a chudobě. Všechna tyto zvířata jsou zdrojem přenosu viru na lidi,“ popsal infektolog.

Vladimír Krčméry před časem poskytl i rozhovor pro CNN Prima NEWS.

Rozvolnění? Tancujeme na tenkém ledě

Řada zemí, včetně Česka, postupně rozvolňuje opatření, protože i když jsou covidová čísla stále vysoká, stav v nemocnicích zatím není takový, že by hrozilo jejich zahlcení. Krčméry motivaci rozvolňujících států vysvětluje tím, že hrozba kolapsu hospodářství a ekonomiky začíná dostávat přednost. „Tyto problémy převýšily riziko infekce. Osobně jsem zastáncem rovnováhy a uvolňování určitým tempem. Příliš velké otevírání, rychle a nárazově, může znamenat, že se přece jen přetíží nemocniční síť. Tancujeme tedy na tenkém ledě, ale snažíme se lidem poskytnout více svobody,“ varuje Krčméry v rozhovoru pro tvnoviny.sk.

Za velmi bezpečný krok pak považuje velmi ostře střežené státní hranice. Lidem radí strávit dovolenou raději ve své domovině. Na Slovensku je však stále silný odpor odmítačů opatření a očkování. Přesvědčit by je podle Krčméryho mohla nová proteinová vakcína. „Snažím se jim to vysvětlit na příkladu, že pokud jím hovězí 60 let, tak kontaktem se zvířecí DNA mi nenarostou další nohy ani ocas,“ dodal infektolog.

Postesknul si, že na Slovensku začíná být omikron vnímán jako nevinnná infekce, což vede k tomu, že lidé přestávají dodržovat opatření. „Pokud bude atmosféra taková, že se nic neděje, lidé se samozřejmě nebudou chtít očkovat. Bohužel tím neovlivní jen situaci u nás, ale celosvětově,“ vysvětlil Krčméry.

Tři scénáře očkování

Infektolog, který byl na Slovensku prvním očkovaným člověkem proti koronaviru, zatím nemá odpověď na to, zda tři dávky očkování budou do budoucna stačit. Vykreslil proto tři scénáře. „Prvním je takzvaný chřipkový, tedy každý rok jedna dávka,“ začíná Krčméry. Druhým scénářem jsou podle něj sprejové vakcíny, kterých by se lidé nebáli a mohly by se použít bez problémů i dvakrát do roka.

„Třetím scénářem je vakcína, jejíž účinnost bude trvat přes jeden rok, možná i déle,“ dodal slovenský odborník s tím, že hned čtyři farmaceutické firmy takové vakcíny testují. „Na definitivní odpověď budeme potřebovat půlrok až rok. Praxe nás učí, že na začátku se i ostatní vakcíny podávaly vícekrát,“ dodává infektolog.