Krčméry: Covid je nejlehčí pandemie, jakou jsem zažil. Brzy ale může přijít ještě horší
Výběr redakce
Covid je nejlehčí pandemie, jakou jsem zažil, říká slovenský infektolog Vladimír Krčméry. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS dále uvedl, že další a horší epidemie mohou přijít, pokud se svět nepoučí.
Je to možná radikální názor, ale nebylo by do budoucna řešením zavést povinné očkování proti covidu?
Prof. MUDr. Vladimír Krčméry DrSc. (†62 let)
Slovenský infektolog a univerzitní pedagog, při pandemii koronaviru člen Ústředního krizového štábu Slovenska.
Byl považován za špičku v oboru tropických nemocí.
Vzdělání získal na Slovensku, v USA či ve Velké Británii. Posléze vyučoval po celém světě.
Podílel se na řadě humanitárních misí a projektů v zemích třetího světa.
Před časem bojoval s malárií, která mu způsobila vážné zdravotní problémy.
Zemřel v úterý 20. prosince 2022 ve svém domě v Bratislavě. Podle slovenských médií podlehl oboustrannému zápalu plic.
Jsou země, kde se k tomuto názoru dost blíží. Na Slovensku je taková atmosféra, že když mluvíte o povinném očkování či testování, okamžitě začne revoluce, opozice zkritizuje vládu a ta padne. Lidé vyjdou na ulici a bude ještě víc pacientů. Na každou demonstraci chodí většinou lidé, kteří jsou neočkovaní a nenosí roušky. Když na ní totiž máte roušku, nemůžete na nikoho pokřikovat. Roušky jsou na demonstracích v uvozovkách škodlivé, protože nemůžete projevit tu takzvanou demokratickou emoci. To je ta odvrácená stránka demokracie.
A jak tedy koná slovenská vláda?
Vláda se tomuto snaží zabránit, a proto se tématu vyhýbá jako čert kříži. Když se politiků zeptáte, zda jsou pro povinné očkování, a to i těch, kteří ještě před měsícem byli za očkování aspoň vybraných skupin, nyní vám řeknou: „To teď není téma.“
Jinde ve světě se k tomu však odhodlali.
Jsou země, kde ta atmosféra je jiná, například Austrálie nebo některé státy USA. Ty jsou ale daleko, a proto nemůžete uvést příklady dobré praxe. Kdyby byla taková situace v Česku nebo Rakousku, šlo by to použít i na Slovensku, protože část lidí se orientuje jen kvůli tomu, že to je v takových zemích. Je to naprosto nesmyslný způsob nahlížení na samozřejmé věci.
Čtěte také
A co povinné očkování jen pro někoho?
Samozřejmě jedno z řešení je povinné očkování pro vybrané skupiny. A jsou země, které na tom trvají a jdou dolů s čísly nakažených. To je například Itálie, některé španělské provincie, Francie či Dánsko. Myslím, že třeba u zdravotníků a domovů sociálních služeb by to mělo jít.
Často se ptám antivaxerů: „Vám by nevadilo, kdyby o vaši maminku pečoval zdravotník, který není naočkovaný? Tak vaše maminka za týden umře. Vám by nevadilo, kdyby vaše dítě učili učitelé, kteří jsou proti očkování? Tak se třída zavře, protože bude nakažená.“ Tady ale prostě logika nefunguje. Vidíte, že nestačí jen umět číst a vyznat se na internetu. Je potřeba i zdravý selský rozum. Vy jste to coby nelékař dokázal přesně popsat, ale my jako lékaři to neumíme prosadit.
Často se ptám antivaxerů: Vám by nevadilo, kdyby o vaši maminku pečoval zdravotník, který není naočkovaný? Tak vaše maminka za týden umře.
Co byste tedy dělal?
Vzal bych si dobrý příklad ze zemí, kde kritickou infrastrukturu zaočkovanou mají. Neříkám, že je třeba očkovat všechny. Máme osoby, které nejsou rizikové, například děti. Ale zaočkování kritické infrastruktury, rizikových skupin a možná i seniorů by mělo být. Mimochodem, máme domovy seniorů, kde vám je nepřijmou, protože nejsou očkovaní proti různým nemocem. Toto tu fungovalo dávno před covidem, domovy se chránily před chřipkou či pneumokokem. A nikdo ani nehlesl.
A teď?
Teď máme covid a najednou prý diskriminace. Lidskoprávní aktivisté na vás útočí, že omezujete základní lidská práva. Množí se žaloby na generální prokuraturu a Ústřední krizový štáb, je jich podaných asi 500. Na mě je podáno asi 30 žalob za genocidu. V takové nemocné společnosti toho nemůžete dosáhnout, ale pokud se budou množit příklady dobré praxe z jiných zemí Evropy a začne přibývat zemřelých kvůli tomu, že zdravotníci a lidé v domovech sociální služby nejsou zaočkovaní, v ten okamžik se toto jednoduché téma zase stane tématem dne. Ale nevěřím našim politikům, ti se chovají, jako bychom měli volby za dva týdny.
Čtěte také
Jak hodnotíte britský příklad, tedy téměř všechno rozvolnit a nechat zodpovědnost na občanech?
Když máte v zemi přes 80 či 90 procent zaočkovaných, je to jedna z cest. Má to i třeba Portugalsko či Island. Pokud máte méně, je riziko, že při promořování a vytváření kolektivní imunity vám zemře příliš mnoho seniorů. Velká Británie a Švédsko již touto cestou jednou šly a poté se tamní vlády omlouvaly, protože to neudělaly ve vhodné době. Samozřejmě musíte mít jistotu, že přijde nová varianta. Je lepší, když přijde do vysoce zaočkované společnosti.
Vaše ministerstvo zdravotnictví přednedávnem povolilo očkovat děti již od pěti let, ačkoliv třeba Evropská agentura pro léčivé přípravky k tomu své doporučení ještě nevydala. Jak na tohle nahlížíte?
Ministerstvo to povolilo a doporučilo u imunosupresovaných dětí. Máte syndromy, při kterých máte přirozenou absenci jakýchkoliv protilátek. Tam je to očkování vysoce problematické. A pak máte děti, které mají protilátkovou odpověď ne porušenou, ale mají jiné druhy imunity poškozené. Každopádně to není na volné plošné použití, ale je to zatím indikace čistě medicínská, skoro bych řekl preventivně-terapeutická. Na druhou stranu si myslím, že doba očkování dětí proti covidu se blíží.
Děti podstatně lépe zvládají vakcinaci a mají podstatně méně nežádoucích účinků.
Čím to?
Každý z nás má v sobě napíchaných aspoň deset vakcín již od dětství a třeba já mám k tomu dalších pět za dospělosti. Děti podstatně lépe zvládají vakcinaci a mají podstatně méně nežádoucích účinků. Neočekávám, že pokud se spustí plošná vakcinace, že by to způsobilo problémy. Spíš v tom vidím benefit, že naočkujeme skupiny, které jsou určitým rezervoárem infekce.
Proč vůbec děti kvůli covidu očkovat?
Celosvětově jsou děti ve školách skupinou, kterou v podstatě nemůžete zaočkovat, a proto jsou zdrojem zánosu viru do svých rodin. Pokud máte třígenerační rodiny, což je i na Slovensku, je tu smrtelné riziko. Až budeme mít oficiální souhlas k očkování dětí, myslím, že v příštím roce bude epidemie probíhat fenoménem tzv. tlející nemoci.
Jak vlastně COVID-19 hodnotíte?
Já covid vidím z medicínského hlediska a toho, co jsem sám prožil, jako nejlehčí epidemii. Trochu se vrátím o pár let zpět. První velkou epidemií naší generace, tedy nepočítaje španělskou chřipku před 100 lety, bylo HIV. I tehdy zavládla panika, ale dnes se o ní vůbec nediskutuje, protože máme skvělé léky. Američané mají dokonce nyní lék, který se stačí aplikovat jednou měsíčně přes injekci a vůbec nepřenášíte virus. V Kambodži, kde máme projekt na léčbu asi 100 dětí, které léčíme 20 let, přičemž zhruba 23 z nich už mají děti a ty jsou všechny HIV negativní. Přitom na začátku to u HIV vypadalo příšerně. Byla taková panika, že nemocné nechtěl nikdo ošetřovat, protože se nevědělo, jak se přenáší.
Čtěte také
Pak přišla ptačí chřipka, kdy první pacienti zemřeli, včetně toho, kdo ji objevil. Udělala se brutální karanténní opatření a pandemie skončila. Později se objevila epidemie Nipah, která se velice podobá prasečímu moru, pak nemoc šílených krav. I zde byla šílená panika, protože jde o nevyléčitelnou nemoc, ale inkubační doba je až 60 let, takže je tak dlouhá, že někteří pacienti se konce ani nedožijou. Britové udělali velmi bolestnou věc, a sice že porazili veškerý hovězí dobytek, což pro ně bylo národní bohatství. Udělali to a epidemie se zastavila. Přišel i SARS, MERS nebo virus Zika, u kterého hrozilo, že zruší olympiádu s paralympiádou. Mezitím máme i žlutou zimnici a ebolu, kde má Česká republika jedno prvenství, protože lék na ni, remdesivir, je vyvinutý právě v Česku. Využívá se i dnes při léčbě covidu. Není to na něj ideální lék, ale na ebolu je fantastický. A teď tu máme covid.
Zní to jako cyklus.
Nic mimořádného se neděje. Vyjmenoval jsem epidemie, které jsme zažili a poradili jsme si s nimi, protože lidé akceptovali lékaře, vědu a dodržovali karantény. Pokud budou lidé brát něco, co je prokazatelně fungující, tedy karantény či vakcíny, nebudeme mít žádné další koronavirové epidemie, které by nám komplikovaly život. Pokud budeme mít slepou víru ve vše, co je na internetu, a zapomeneme, že internetová gramotnost a knihy se sice dají koupit, ale rozum ne, budeme se trápit dalších 20 let se čtvrtou, pátou, šestou či sedmou epidemií.
Pokud budeme mít slepou víru ve vše, co je na internetu, a zapomeneme, že internetová gramotnost a knihy se sice dají koupit, ale rozum ne, budeme se trápit dalších 20 let se čtvrtou, pátou, šestou či sedmou epidemií.
Je nějaké pomyslné světlo na konci tunelu?
Dobrá zpráva je, že farmaceutický průmysl nespí. Například ebola úplně zmizela, což je fantastická zpráva. Mimochodem, za dva roky eboly se vyvinuly tři vakcíny. Takže námitky lidí, že jsou vakcíny nyní vyrobeny příliš rychle a nevěří jim, to vůbec neplatí, protože neví, jak se likviduje ebola, či nebyli v epicentru žluté zimnice. A těm, kteří v něm byli, nevěří.
Zmínil jste různé pandemie, které jsme zažili v posledních několika málo letech a desetiletích. Přijde tedy podle vás v blízké budoucnosti po covidu nějaká nová?
Očekávám, že ano, ale je to celkem normální. Za posledních 100 let jsme měli zhruba 10- až 15leté období v Evropě, kdy žádné epidemie nebyly, ale pak zase přišly. Je třeba se připravit na to, kdy se nedá všechno plánovat a předvídat. Je to proto, že máme epidemie. Ty máme i proto, že je velká nerovnováha v ochraně životního prostředí. Víme, že covid má zdroj z netopýrů či hadů. I SARS a pravděpodobně HIV byly původně zoonózy (infekce přenositelné mezi zvířaty, pozn. red.). Ziku přenášeli komáři. Francouzi říkají „Za vším hledej ženu“, my „Za vším hledej zvíře“.
Čtěte také
Jak tomu zabránit?
Budou další epidemie, a to i koronavirové, pokud se nepoučíme. Tedy pokud neeliminujeme z našeho životního stylu to, co tyto strašlivé epidemie přineslo. U HIV to byl patologický způsob sexuální revoluce, pokud to tak lze říci. Při ebole to byl patologický způsob společenských náboženských setkání. U Ziky to bylo zemědělství a likvidace brazilského pralesa a při SARS to byla konzumace masa, které nepatří mezi běžný lidský jídelníček. Přitom ve Wu-chanu právě covidu předcházela velká hostina, kterou zorganizovala tamní komunistická strana pro své členy. Bylo tam 50 tisíc lidí. A pro ně se musely zlikvidovat tisíce netopýrů, hadů a jiných zvířat, aby měli tyto kulinářské orgie. A tak to začalo. Víme pak, že v Itálii či Rakousku se epicentry staly sportovní události lyžařů a skialpinistů, případně mistrovství Evropy v biatlonu.
Tady mluvíme ještě o událostech v roce 2020.
Ano. A k tomu tu je ještě nekritické cestování letadlem. Víte, Čína nemá s Evropou hranice. Na odlehčení – někteří politologové říkají, že jen zatím. Všechno je to tedy importováno. Kdyby v minulosti Sierra Leone a Libérie okamžitě nezastavily leteckou dopravu, máme tady ebolu. Takže lidstvo musí změnit svůj životní styl, filozofii a říct si, že kulinářské, sportovní a cestovatelské aktivity jen odsud posud. Když tohle dodržíme, další epidemie nepřijdou. Pokud se nepoučíme, za rok se tu zase sejdeme a můžeme diskutovat o čtvrté koronavirové pandemii.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
