Mezinárodní den korupce
Mezinárodní den boje proti korupci už 17 let připadá na 9. prosince. Česká vláda schválila v pořadí už čtvrtý akční plán boje s korupcí, kterým se zavázala k přijetí ambiciózních protikorupčních opatření na roky 2021 a 2022. Korupce je stále velké globální téma, jaké výzvy přinese následující období, přiblížil ve vysílaní pořadu Nový den na CNN Prima NEWS právník a ředitel české pobočky Transparency International (TI) Petr Leyer.
Podle Leyera vláda dosud neprosadila nic z přijatého akčního plánu proti korupci. Přesto je prý mnoho rozpracovaných věcí, které míří do Sněmovny. „Je ale otázka, zda se do konce volebního období stihnou přijmout. Z věcí, které se aktuálně rozběhly, můžeme pozitivně vnímat registr soudních rozhodnutí z nižších soudů. Ze zbylých bodů plánu ale není aktuálně účinný téměř žádný,“ uvedl ředitel TI.
V žebříčku vnímání korupce se Česká republika dělí o 44. místo s Kostarikou, Gruzií a Lotyšskem. Leyer prohlásil, že posuny po žebříčku nejsou zapříčiněny jednotlivými kauzami, ale dlouhodobou reakcí dané země vůči korupci: „Žebříček reaguje dlouhodobě na to, jak se ke korupci staví vláda, administrativa nebo i soukromé podniky. Jde o to, že vláda už dlouhodobě spíše selhává v systémových opatřeních – prosazování legislativy, nastavování robustnosti institucí a tak dále.“
I přes selhání vlády se boj s korupcí v České republice zlepšuje. „V některých oblastech se korupce u nás lepší, ale jsou to spíše individuální akce, kdy některé podniky, obce či kraje se samy snaží v rámci svých pravomocí něco dělat. Nicméně celkově stav České republiky spíše stagnuje,“ vysvětlil Leyer. Podle něj jsme v boji s korupcí ale lepší než například Slovensko.
„U V4, kde je kromě nás Maďarsko, Polsko a Slovensko, se dějí velké věci. Korupce tam nabývá větších rozměrů. Sahá do státní správy či soudnictví,“ uvedl ředitel a dodal, že například v Rakousku a Německu se také řeší korupční kauzy, ale systémově jich je daleko méně.
Oproti Slovensku má Česká republika náskok
Právě na Slovensku se nyní ve velkém zatýkají podnikatelé či soudní a policejní špičky, a to nejen v souvislosti s korupcí. Podle Leyera ale v nejbližší době něco podobného Českou republiku nečeká: „Sice policie odhaluje velké kauzy, například ve sportu, ale k tak vyhrocené situaci v zemi máme ještě relativně daleko. Pokud však bude korupční trend stoupat, tak může vzniknout podobné prostředí i u nás. Slovensko má velký problém v tom, že tam vzniklo mafiánské podhoubí, které prorůstalo do justice. Oproti nim ale máme ještě určité mezery a náskok.“
Korupce je velmi oblíbeným nástrojem dosahování vlastních zájmů napříč světem. Leyer uvedl, že je to tím, jak je univerzální. „Korupce má tu výhodu, že je univerzální, dá se aplikovat naprosto všude – ve sportu, soudnictví, administrativě či soukromém podnikání. Je skrytá, takže se s ní těžko bojuje,“ vysvětlil.
Příčin, proč je v tak velké míře praktikovaná, je podle něj několik. V každé zemi je však jiná. „V České republice to může být následkem například nízkých platů úředníků. Nicméně hlavním důvodem je, že postrádáme výrazné etické lídry, kteří by přenastavovali vnímání korupce a nastavili etické prostředí,“ míní Leyer a dodává, že pokud je Česká republika takové vůdčí osobnosti mít nebude, mohou přijít stovky opatření, ale lidé je stejně budou obcházet.
Česká republika podle Leyera nemá největší problém s malou korupcí, neboli uplácením na úřadech. Převážně se řeší ve větších zakázkách, dotacích a v poslední době i v uchvacování státu. „Jedná se politický vliv na legislativu, kdy si určité lobbistické a finanční skupiny přenastavují fungování státu ve vlastní prospěch,“ uzavřel.
