Vláda pokračuje ve zvyšování nejistoty. Firmy ani lidé nedostali dostatek času na to, aby se na uzavření podstatné části ekonomiky připravili. Hospodářství se může v posledním čtvrtletí propadnout stejně jako na jaře, o práci může přijít až 200 tisíc lidí. Jde o důsledek selhání a nečinnosti vlády v létě. Tak vidí ekonomové dopady lockdownu ohlášeného tuto středu.
Česká ekonomika vstupovala do jarní karantény v mnohem lepší kondici, než v jaké se nachází na prahu současného lockdownu. „V březnu jsme se ještě nacházeli ve fázi hospodářského růstu, teď už jsou tuzemské firmy i lidé unaveni. Navíc nevíme, jestli současný lockdown skutečně 3. listopadu skončí,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Podle Křečka budou dopady na české hospodářství horší než na jaře. Zatímco tehdy měly domácnosti i podniky alespoň nějaké finanční rezervy, nyní už jsou prakticky na suchu. Lidé i podnikatelský sektor budou navíc vystaveni nejistotě, jelikož nikdo v současné chvíli netuší, co nastane, až omezení skončí. „Zopakuje se euforie po skončení jarní karantény, kdy lidé vzali obchody útokem? Nevíme, jak dlouho budeme muset koronaviru čelit, než se například objeví účinná vakcína, která by situaci zklidnila,“ dodal Štěpán Křeček.
Proč to nejde jako v Irsku
Nejistotu jako klíčový faktor zmiňuje také rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Ta kritizuje vládu, že svými kroky dělá všechno pro to, aby nejistota narůstala, místo toho, aby se ji snažila snížit. „Omezení pohybu chápu jako potřebné. Jde ale o důsledek selhání vlády a její nečinnosti během léta, což vyústilo v její nepřipravenost,“ řekla Nerudová redakci CNN Prima NEWS. Předsedkyni Komise pro spravedlivé důchody se nelíbí, že podnikatelé nedostali ani 24 hodin na to, aby se na lockdown připravili. „Proč nelze připravit tabulku, jakou mají například v Irsku, kde je pět stupňů opatření a u každého je napsáno, za jakých podmínek nastane první, druhý, pátý stupeň?“ klade si řečnickou otázku.
Nerudová také u vlády postrádá dlouhodobý plán, aby bylo jasné, kam současnými opatřeními směřujeme. „Cílem přece nemůže být pouhé snížení reprodukčního čísla. Domácnosti i firmy musejí vědět, co nastane potom. Jestli čekáme na vakcínu nebo kam těmito opatřeními směřujeme. Zajímalo by mě také, odkud vláda vzala data o podílu lidí nedodržujících současná opatření,“ dodala Danuše Nerudová.
Schodek blíže k 500 miliardám
Její kolegyně z iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská je přesvědčena, že aktualizovaná protiepidemická opatření se na české ekonomice podepíší podobně jako na jaře. „V naší predikci počítáme s meziročním propadem hrubého domácího produktu v posledním čtvrtletí o deset procent. Celoroční pokles hospodářského výkonu nám vychází kolem 7,6 procenta,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank CNN Prima NEWS. Příští rok by české hospodářství mohlo vyrůst jen o jedno procento. Doposud se obecně počítalo s větším zvýšením hrubého domácího produktu v roce 2021.
Horská také věští další nárůst počtu lidí bez práce. Do konce letošního roku se nezaměstnanost zvýší o dalších 70 až 80 tisíc lidí. Že to nebude víc, za to vděčíme pouze programům Antivirus A a Antivirus B. „Celkem je druhým lockdownem postiženo kolem 200 tisíc pracovních míst. Letos se míra nezaměstnanosti udrží ještě pod pěti procenty, ke konci roku 2021 by to ale mohlo být už nejméně 6,6 procenta. Rozpočtový deficit se také vlivem aktuálních omezení přiblíží k 500 miliardám,“ dodala Helena Horská.
Využijme fungujících programů
Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila už vláda neměla na výběr a k lockdownu přistoupit musela. Navrátil si ale myslí, že měl přijít dříve. „Čím později byl zaveden, tím déle bude muset trvat a tím vyšší náklady s sebou ponese,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle něho česká ekonomika tři až čtyři týdny takového stavu zvládne, horší to však bude s tím, co přijde poté. „Nějaká lehčí forma lockdownu může klidně trvat do května,“ dodal.
Výhodou oproti jaru podle Navrátila je, že hranice zůstaly otevřené a že může proudit české zboží na zahraniční trhy. Důležité tedy je, že průmysl může i nadále fungovat. „Zavření služeb je ale pro ně velkou ranou. Postižení podnikatelé by měli dostat co nejdříve finanční podporu, nejen proto, aby přežili. Stát musí finančně motivovat nakažené, aby zůstali doma a nechodili do práce nemocní,“ myslí si David Navrátil. Případné zneužívání podpor totiž vyjde ekonomiku pořád levněji, než kdyby lidé pracovali nemocní a šířili nákazu dál. „Státní podpůrné programy jsou připravené ještě z jara, takže je lze plynule prodloužit a využívat,“ uzavřel hlavní ekonom České spořitelny.
