Ministerstvo vnitra zatím k pátečnímu datu evidovalo 38 žádostí o náhradu škod. (llustrační foto: ČNB) Zdroj: ČNB
Na stát se obrací lidé i firmy s žádostmi o náhradu škody a ušlého zisku v souvislosti s vládními opatřeními proti šíření koronaviru. Těmi kabinet během nouzového stavu omezil ekonomiku. Ministerstvo vnitra zatím k pátečnímu datu evidovalo 38 žádostí v celkové hodnotě 281 milionů korun. Resort vedený Janem Hamáčkem pro CNN Prima NEWS uvedl, že je posoudí a postupně vyřídí. Jak o nich rozhodne, zatím není jasné.
„Ke dni 19. června 2020 eviduje ministerstvo vnitra 38 žádostí o náhradu škody, resp. o kompenzaci za ztráty vzniklé vládními omezeními v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. 27 žádostí je od právnických osob a 11 žádostí od fyzických osob,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Ondřej Krátoška za resort vnitra. „Celkem je požadována náhrada škody ve výši 57 579 110 korun a ušlý zisk ve výši 224 058 039 korun. Tedy celkem 281 637 149 korun,“ dodal.
Podat žádost o náhradu škody umožňuje krizový zákon. Žádat mohou fyzické i právnické osoby, kterým vznikla škoda v důsledku krizových opatření, tedy nikoliv kvůli samotné krizi. Žadatelé mají na odeslání formuláře omezený čas. Podle zákona totiž platí, že nárokovat náhradu škody je nutné do šesti měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděli. Žádost má obsahovat podrobné zdůvodnění a doporučuje se vést i evidence škod.
Výpočet ušlého zisku je velmi složitý
Co se týče žádostí o ušlý zisk, advokáti doporučují, aby žadatelé vykazovali jen takový zisk, který by měli během pandemie bez vládních opatření. „Žadatel musí prokázat, jak by na tom byl při existující pandemii, kdyby nezasáhla vláda. Nemůže stanovit zisk za stejné období v předešlých letech, když pandemie nebyla. Je to poměrně obtížné,“ řekl pro CNN Prima NEWS advokát Filip Melzer, který se náhradám škod dlouhodobě věnuje.
Aktivní by podle něj měly být profesní komory. „Je to tak obrovským způsobem náročné, že si myslím, že to dává prostor pro Hospodářskou komoru a různé svazy. Mohly by pomoci namodelovat ekonomickou situaci, kdyby vláda nezasáhla,“ dodal.
Mechanismus pro odškodňování se nechystá
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v nedávném vyjádření v pořadu CNN Prima NEWS Partie vyloučila, že by vláda v tomto ohledu připravovala nějaký mechanismus. Také ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v pátek pro CNN Prima NEWS potvrdil, že se tím vláda ještě nezabývala.
Opoziční Piráti jsou přesvědčeni, že odůvodněným žádostem by stát vyhovět měl. „Jinak hrozí soudní spory,“ uvedl pro CNN Prima NEWS předseda klubu Jakub Michálek.
Podobně mluví i předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). „Bylo by správné, aby se vláda místo rozdávání dárečků pokusila spočítat škody a v nějakém rozsahu skutečnou vzniklou škodu nahradila,“ řekl Benda.
Změna režimu snížila šance na náhradu škody
Vláda v dubnu vzbudila rozruch, když změnila režim, v němž vydávala krizová opatření proti šíření koronaviru. Zatímco nejdříve rozhodovala podle krizového zákona, 23. března přešla pod zákon o ochraně veřejného zdraví. Tato změna podle kritiků snížila šance získat náhradu škody. Vyjádřil se k tomu i Městský soud v Praze. Ten totiž v dubnu zrušil čtyři krizová opatření s tím, že jsou nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona.
