Žena za oknem s respirátorem (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Lidé se mohou domáhat omluvy od státu za mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví v době pandemie, která jako nezákonná zrušil Nejvyšší správní soud. Podmínkou je však to, že proti opatřením včas podali správní žalobu, a dali tak najevo, že pociťují zásah do svých práv. Plyne to z nového verdiktu Nejvyššího soudu (NS), který vyhověl dovolání muže z Jesenice u Prahy. Sporem o omluvu se musí znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 2, vyplývá z rozhodnutí zpřístupněného na úřední desce.
Muž se spolu s dalšími lidmi domáhal omluvy za nemajetkovou újmu způsobenou opatřeními vydanými ministerstvem v režimu pandemické pohotovosti v roce 2021. Opatření omezila možnost volného pohybu a provoz řady obchodů a služeb, stanovila také povinnost nosit roušku či respirátor. Nejvyšší správní soud je posléze označil za nezákonná.
MŮŽE VÁS ZAJÍMAT: Jak to bylo s covidem? Nové vyšetřování amerického Senátu ukazuje na příčiny pandemie
Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl s vysvětlením, že zrušené mimořádné opatření není nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Podle daného zákona stát většinou odškodňuje újmu způsobenou běžnými úředními rozhodnutími. Zamítavě se k nároku postavil i Městský soud v Praze.
S covidem ještě není hotovo, tvrdí Prymula. Naznačil, jak to bude s izolací pacientů
Úmrtnost na koronavirus se změnila, avšak není hotovo, zhodnotil aktuální situaci epidemiolog Roman Prymula. V pořadu 360° uvedl, že i do budoucna se bude onemocnění řešit, a to včetně změny pravidel izolace pacientů s covidem. Biochemik Zdeněk Hostomský dodal, že bychom se měli z pandemie poučit, a poukázal na zásadní přešlap vlády.
Podle NS však lze opatření obecné povahy považovat za rozhodnutí ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu, a to bez ohledu na to, pro jak rozsáhlé území bylo vydáno. Opatření obecné povahy je podle NS rozhodnutím v širším smyslu, které sice nesměřuje vůči jmenovitě určenému člověku, ale jeho předmětem je řešení určité konkrétní věci.
„Vedle toho NS nově dospěl k tomu, že za účastníka řízení je v daných poměrech potřeba považovat každého, kdo se proti mimořádnému opatření bránil žalobou před správním soudem, neboť tím jednak dal najevo, že se cítí být mimořádným opatřením zasažen na svých právech, a zároveň splnil zákonnou podmínku využití všech dostupných prostředků nápravy,“ řekl k novému rozhodnutí předseda senátu Pavel Simon.
Rozhodnutí NS a případný nárok na náhradu újmy se tak vztahuje jen na omezenou skupinu lidí, kteří v zákonem stanovené lhůtě, tedy do jednoho měsíce ode dne účinnosti mimořádného opatření, podali proti mimořádnému opatření žalobu podle pandemického zákona. Zároveň musí jít o mimořádné opatření, jehož nezákonnost posléze konstatoval Nejvyšší správní soud.
