Dominik Mašek hraje nejvyšší fotbalovou soutěž za Mladou Boleslav. K tomu je vášnivým houbařem. Zdroj: ČTK
Často sedí u předpovědi počasí a sleduje, jestli má zrovna pršet. Ne však kvůli tomu, aby věděl, zda odehraje zápas v suchu. Fotbalista Mladé Boleslavi Dominik Mašek tráví velkou část volného času jinak než většina ostatních prvoligových hráčů. Je totiž vášnivým houbařem. „Opravdu super sezona, a to ještě není zdaleka u konce,“ říká pro CNN Prima NEWS rodák z Příbrami. A nemyslí tím fotbalové dění.
Kolem roku 2012 byl pasován do role jednoho z největších českých talentů. Jako teenager se vydal do německého Hamburku a mluvilo se v jeho případě o velké kariéře. Nakonec dnes 25letý Mašek zakotvil v nejvyšší tuzemské soutěži, ve které teď háji mladoboleslavské barvy. A v Česku si za poslední roky vybudoval k houbaření takřka závislost. Dokonce založil vlastní instagramovou stránku, na které sdílí své pestré úlovky z lesa. A pozor, u popisku fotografií nechybí latinské názvy hub.
Dalo by se tak říct, že první ligu nehraje pouze na fotbalových trávnících.
Označil byste se za houbaře fanatika?
Něco podobného. (úsměv) Možná bych řekl spíše nadšenec. Provází mě to už od dětství, kdy mě k houbaření přivedl táta s dědou. Rychle mě to chytlo. A teď v posledních letech jsem se naučil sbírat mnoho nových druhů, opravdu mě to baví. Vždy, když se po fotbale najde čas, jsem v lese.
Je to tedy pro vás nejlepší trávení volného času? Dost jiných mladých hráčů si raději sedne k playstationu…
Přesně tak. Někdo se uchýlí do obchodního centra na kafe nebo právě k playstationu. Na pročištění hlavy a zrelaxování je houbaření opravdu super. Navíc jak jsem řekl, mě to hrozně baví. Když můžete spojit relax a koníček, je to super.
Teď otázka s trochou nadsázky. Hattrick, nebo objevení místa v lese posetého křemenáči?
(smích) Samozřejmě bych si víc cenil toho fotbalového úspěchu. Je to moje povolání, věnuji se mu naplno. Houby jsou opravdu jen koníček a zábava, fotbal je pro mě na prvním místě.
Počasí si teď hlídám. Sleduji, kde se nachází kolik vody
Bilancujete občas – stejně jako u fotbalové sezony – jestli se vám povedla i ta houbařská?
Je pravda, že zrovna letošní sezona je vydařená, a to už od samotného jara. Jarní houby, například smrže, rostly, pak na to navázalo i léto. To nebylo jen u mě, co jsem tak viděl, tak všichni nosili skutečně pěkné úlovky hub. Opravdu super sezona, a to ještě není zdaleka u konce. V říjnu a listopadu rostou skvělé druhy, mělo by to pokračovat. Navíc má teď pršet, takže podmínky budou ideální.
Vám osobně začal poměrně dobře i nový fotbalový ročník. Dal jste dva góly.
Hlavní je, že jsme konečně vyhráli (Mladá Boleslav porazila v posledním kole Jablonec 2:0 a odlepila se z posledního místa tabulky, pozn. red.). Mně se povedlo ve dvou posledních zápasech vstřelit dva góly, ale opravdu nejdůležitější je, že jsme zlomili špatný úvod, kdy jsme měli tři porážky. Zlepšujeme se a jsem rád, že osobními výkony jsem dokázal týmu pomoct. Už jsme na dobré cestě a věřím, že to s námi půjde jen nahoru.
Předtím jste říkal, že má pršet. Sledujete tedy kvůli houbaření počasí více než běžný smrtelník?
Za poslední dva tři roky, kdy chodím na houby častěji, sleduji počasí opravdu hodně. Je důležité pozorovat, kde a jak má pršet. Nebo i mapovat to, kde rostou jaké stromy. Hledám si to dost a podle toho také vyrážím do lesa. Teď situaci monitoruji více než jindy, protože 14 dní nepršelo. (úsměv) Je sucho, ale mělo by se blýsknout na lepší časy, protože se ochladí. Houbám to pomůže. Dříve jsem předpovědi celkem ignoroval, ale to už je minulost. Sleduju třeba i to, kde leží více vody.
Nejlepší fleky byste si měli střežit
Kam nejčastěji vyrážíte houbařit? Máte nějaká místa u Mladé Boleslavi?
Pocházím z Příbrami, takže nejlépe mám nachozené lesy v této oblasti. Začínají tam Brdy. Ale i v Boleslavi jsem si našel pár místeček. Rozhodně ale kvůli tomu necestuji po celé republice. Mám své fleky, kterých je za ty roky spousta. Když chci vyrazit na křemenáče, vím, kam jít. Chci hřib, musím jinam. Každá houba potřebuje něco jiného.
Držíte vaše oblíbená místečka jako správný houbař v tajnosti?
To je samozřejmost. (úsměv) Každý houbař by si měl svá top místa střežit. Ale pokud chce někdo poradit, kam by přibližně měl vyrazit, poradím. A nejlepší kamarády nebo rodinu beru i na oblíbená místa. Zaprvé vím, že tam nikoho nevezmou, zadruhé mám jistotu, že tam sám daný člověk nebude jezdit a vyrazíme na toto místo pouze spolu. Každopádně nejlepší fleky byste si měli hlídat, toho jsem zastánce. Jinak by tam pak mohl vyrazit každý.
Podle Instragramu se zdá, že množství hub, které nasbíráte, snad ani není zpracovatelné. Využijete sám všechno, co v lese najdete?
Většinou to je tak, že z první várky, co nasbírám, si něco nasuším a namrazím. Ale naprostou většinu, řeknu tak 90 %, rozdám mezi kamarády a rodinu. Letos jsem dokonce vezl pár košíků do kabiny. Celkem se to chytlo. Mám radost, že tím mohu udělat radost někomu jinému.
Co vlastně říkají spoluhráči na váš koníček? Stává se terčem vtipných narážek?
To už ani ne, oni mě znají, takže už delší dobu vědí, že na houby chodím. Spíš mě potěšilo, že někteří třeba chtěli vyrazit se mnou. Případně se o to aspoň zajímali, protože to zahlédli na Instagramu. Berou to hlavně jako takové příjemné překvapení, že fotbalista může mít takový koníček.
Neplánujete iniciovat nějaký hromadný houbařský teambuilding?
O tom jsem se nebavili ani jsem takovou úvahu neměl. (úsměv) De facto by to bylo i proti jakémusi houbařskému kodexu, pokud bychom takto hromadně vyrazili. Spíš jen tak individuálně. Když někdo chce, vezmu ho s sebou.
Z osobního archivu se stala populární stránka
Co vás vedlo k založení instagramové stránky s názvem czech_mushrooms?
Pro mě to napřed byl jen takový nápad, pomocí kterého jsem si vytvořil něco jako album. Třeba i proto, abych věděl, v jakém období a na jakých místech jsem jednotlivé druhy hub nacházel. Ve finále se to docela chytlo a mám tam přes 4 000 sledujících. Je to spíše sranda. Bylo to i proto, abych fotky zpětně nemusel dohledávat v telefonu. Vedle ostatních fotek by se to ztratilo. Takže je to takový archiv.
Sbíráte nyní všechny houby? Každý zná hřiby, křemenáče, ale například s holubinkami je to horší…
Jsem rád, že to můžu mít tak rozmanité, neustále poznávat nové druhy a ochutnávat je. Samozřejmě, hřiby a křemenáče sbírám, ale mám rád právě i holubinky, různé druhy ryzců, penízovky nebo čirůvky. Proto mě vždycky baví, když objevím něco nového a můžu sledovat, jaké typické znaky daná houba má. Každý rád sbírá hřiby a fotky s nimi sbírají nejvíce lajků. (smích) Ale jsou lidé, které zajímá i poznávání nového. To je důvod, proč na moji stránku občas dávám různé kvízy.
Máte svoji oblíbenou houbu?
Vzhledově to bude křemenáč osikový, který je opravdu krásný. A co se týká chuti, mezi nejlepší houby patří třeba ryzec borový nebo kačenka česká – tedy méně známé druhy, které spousta lidí vůbec nesbírá. I holubinky jsou vynikající. U nich si stačí lehce kousnout, a pokud není chuť palčivá, víte, že je jedlá. Spíš jde o to, abyste si byl jistý, že je to holubinka.
Nestalo se vám v začátcích, že byste se omylem přehmátl a dal do košíku houbu, která tak úplně jedlá nebyla?
Musím to zaklepat, ale zatím se mi nic takového nestalo. Když si nejsem jistý, co je to za druh, houbu nesbírám. Pořád je mnoho typů, které neznám. V takovém případě si houbu pořádně prohlédnu a potom se podívám do atlasu, co by to tak mohlo být. Ale konzumovat ji při nejistotě bych určitě nedoporučoval.
Co všechno zvládnete z hub ukuchtit?
Já úplně výborný kuchař nejsem, takže se pouštím maximálně do smaženice a řízků. Ale když donesu houby třeba k mamce s babičkou, tak ony udělají speciální omáčku nebo kulajdu z lišek. Těch hub je ale někdy opravdu tolik, že už se pak musí sušit, případně namrazit. A když je jich ještě víc, rozdávám je.
