Počet mrtvých v Česku loni prudce vzrostl. Víc než za druhé světové války
Výběr redakce
Nárůst počtu zemřelých za loňský rok byl v Česku zhruba patnáctiprocentní. Tak výrazná meziroční změna je v historii po roce 1950 zcela výjimečná, uvedl Český statistický úřad. Za posledních sto let byla srovnatelná jen v roce 1945, kdy končila druhá světová válka. Tehdy nárůst činil 14,5 procenta. Podle předběžných údajů loni zemřelo 129 100 lidí, což je téměř o 17 tisíc více než v roce 2019.
Důvody nárůstu úmrtnosti sice statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla epidemie nemoci COVID-19.
Statistici v úterý zveřejnili tabulku s počty úmrtí do konce 52. týdne, do konce roku v ní zbývají čtyři dny. Počet mrtvých do 27. prosince dosáhl 127 803. „Již nyní je z předběžných dat zřejmé, že počet zemřelých za rok 2020 bude převyšovat 112,4 tisíce mrtvých z roku 2019 o více než 16,7 tisíce osob a jedná se tak o patnáctiprocentní nárůst. Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Čtěte také
V tomto století se meziroční změny dosud pohybovaly od poklesu o 4 100 úmrtí v roce 2004 do nárůstu o 5 500 v roce 2015, tedy od čtyřprocentního poklesu do pětiprocentního nárůstu.
Po očištění dat od vlivu pokračujícího stárnutí obyvatel se podle ČSÚ ukazuje, že pokud by loni byla stejná úmrtnost jako v roce 2019, počet zemřelých by vzrostl pouze o dva tisíce. První odhad naděje dožití při narození pro rok 2020 ukazuje na 75,3 roku pro muže a 81,4 pro ženy. Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles o jeden rok u mužů a o 0,7 roku u žen. Nepříznivá epidemická situace se tak více projevila u mužů. „Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013, jde tedy o návrat o sedm let zpátky,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
Blatný sklidil kritiku
Nejvíce se umíralo v listopadu. Nárůst počtu úmrtí nejvýrazněji postihl věkovou kategorii od 75 do 84 let a častěji muže než ženy. Z regionů má největší relativní nárůst počtu zemřelých Zlínský kraj. Za listopad ČSÚ eviduje celkem 15 700 úmrtí, druhý byl říjen se 14 200 úmrtími a třetí prosinec se 14 tisíci mrtvými. Také data ministerstva zdravotnictví ukazují nejvyšší počet úmrtí s COVID-19 v listopadu, a to téměř pět tisíc. Druhý je prosinec s 3 344 mrtvými a třetí říjen s 2 917 úmrtími. Nyní je ale zřejmé, že druhý nejvyšší počet obětí s covidem má letošní leden se 4 610 mrtvými.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v minulosti řekl, že jen asi 30 procent z vykazovaných úmrtí s COVID-19 je skutečně jednoznačně spojených s koronavirem, za což sklidil kritiku opozice.
Čtěte také
Podle statistiků se počty úmrtí začaly pravidelně zvedat nad průměr předchozích pěti let v první polovině září. Týdenní počty zemřelých vrcholily na přelomu října a listopadu, kdy ve 44. a 45. týdnu přesahovaly 4 200 lidí, tedy dvojnásobek obvyklého počtu v této části roku. Následující týdny počty mírně klesaly, avšak zůstávaly nadprůměrné. Ještě v 50. týdnu byly o 40 procent vyšší, než je v tomto týdnu běžné, a po zbytek roku se dále již nesnižovaly.
Rekordní hodnoty loni zaznamenaly také statistiky denního počtu úmrtí. Zatímco v předcházejícím pětiletém období od roku 2015 do roku 2019 překročil hodnotu 450 pouze jedenkrát, v roce 2020 byl takto vysoký nepřetržitě od 18. října do 19. listopadu. Denní maximum 656 mrtvých padlo 2. listopadu.
Absolutní počet zemřelých meziročně vzrostl ve všech krajích. Nejvíce ve Zlínském kraji, kde loni převýšil počet z roku 2019 o téměř čtvrtinu. Za ním se umístily kraje Karlovarský a Olomoucký, naopak Plzeňský kraj a Praha vykázaly s 11 a 12 procenty nejmenší meziroční nárůst.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
