Mořský život v ohrožení: Proti lovu kyanidem či dynamitem bojují i čeští ochranáři

Dvojici terénních zoologů ve spojení s neziskovou organizací Vesna Panglao Conservation se tam podařilo navázat spolupráci s národní námořní policií, se kterou v okolí ostrovů Bohol a Cebu podnikli několik úspěšných zátahů na menší rybáře využívající destruktivní techniky rybolovu, jako jsou jedy, výbušniny či vlečné sítě. Češi chtějí pomoci zlepšit přístup k ochraně biodiverzity na Filipínách, ale k větší zodpovědnosti vyzývají i turisty.

„Nejhorší vlečné sítě jsou ty, které jsou tažené po dně, protože kromě toho, že chytnou vše živé, zničí také velkou část mořského dna. Jelikož nejvíce ryb je u pobřeží, často jsou tak zničeny celé korálové útesy, které se vyvíjejí mnoho let a jsou domovem velkého množství dalších živočichů. U vlečných sítí jsou také velkým problémem vedlejší úlovky, které se do nich chytí a nejsou dále využívané. Do těchto sítí se chytne i spousta malých ryb, které díky malým okům v sítích nemají šanci utéct. Vedlejším úlovkem ale může být třeba i mořská želva nebo delfín,“ říká František Příbrský, koordinátor ochranářských projektů a terénní zoolog v Zoo Ostrava.

Deštné pralesy moře

Korálovým útesům se přezdívá „deštné pralesy moře“. Tuto přezdívku získaly nejen kvůli obrovskému množství druhů, které zde žijí, ale také kvůli své vysoké produktivitě. Ačkoli zabírají pouze 0,1 % oceánského dna, vytvářejí podmínky pro život nejméně 25 % všech známých mořských druhů. Na jednom útesu lze nalézt tisíce druhů. Například Velký bariérový útes obsahuje více než 400 druhů korálů, 1 500 druhů ryb, 4 000 druhů měkkýšů a šest z celkem sedmi druhů mořských želv.

Více než 800 milionů lidí na celém světě je přímo či nepřímo závislých na korálových útesech.

Co ničí mořský ekosystém na Filipínách

Celosvětově je každý rok ilegálně uloveno 11–⁠26 tun milionů ryb a vědci vypočítali, že při udržení tohoto trendu, dojde roku 2048 k vyhubení volně žijících mořských živočichů. Na Filipínách, kde hraje klíčovou roli komunitní rybolov malých rybářů, a dokonce převažuje nad rybolovem komerčním, to ale může být mnohem dříve. Filipíny totiž čelí největšímu populačnímu růstu z celé jihovýchodní Asie s průměrnou roční spotřebou 36 kilogramů ryb na jednoho obyvatele. Celosvětová průměrná spotřeba ryb přitom činí 22 kilogramů, což poukazuje na závislost Filipín na rybách. Filipíny se navíc řadí ke středně rozvinutým společnostem, které mohou mít větší negativní dopad na mořské ekosystémy než vyspělé i nevyspělé státy.

Nevyspělé společnosti často provozují tradiční, nízkoobjemový rybolov, který má méně negativní dopad na mořské prostředí a zdroje. Vysoce vyspělé společnosti naopak mají přístup k sofistikovanějším technologiím a řídicím postupům, které mohou snižovat dopad rybolovu na mořské ekosystémy.

„Rybolov na Filipínách není příliš regulovaný a obtížné prosazování předpisů ztěžuje zavádění udržitelných rybolovných postupů. Na souostroví jsou časté nezákonné a devastující praktiky, jako je lov dynamitem a kyanidem. Tyto postupy ničí celé korálové útesy, zabíjejí kompletní rybí populace, včetně necílových druhů živočichů, které nazýváme by-catch, tedy vedlejší úlovky,“ vysvětluje Tomáš Ouhel, poradce pro ochranu přírody a výzkum v Zoo Liberec.

Kluci ze zoo v akci

Terénní zoologové a ochránci ohrožených druhů zvířat Příbrský a Ouhel se svými týmy působí v Indonésii již více než šestnáct let. Loňský rok o sobě dali vědět hned několika úspěšnými zátahy v regionu, když pomohli s dopadením a zatčením Greeda, klíčového člena pašeráckého indonéského gangu, který obchodoval s luskouny, orangutany, gibony, outloni a dalšími ohroženými druhy. Na tento mezinárodní úspěch navázali chycením skupiny lovců kriticky ohrožených loskutáků niaských. Aktuálně se intenzivně věnují také problematice ilegálního rybolovu a ochraně biodiverzity na Filipínách.

„Pro zajištění dlouhodobého zdraví mořských ekosystémů je zásadní zavést udržitelné rybolovné postupy, provádět uzávěry vybraných oblastí, ty hlídat a prosazovat přísné předpisy. Tato opatření mohou přinést i potravinovou bezpečnost pobřežním komunitám na více než 7000 filipínských ostrovech, které jsou na rybolovu závislé,“ uvedl Příbrský.

Video zachycující spolupráci českých ochranářů a národní námořní policie PNP Maritime Group na Filipínách můžete zhlédnout zde.

„V oblasti ochrany přírody spolupracuje národní námořní policie Maritime Group Bohol již několik let s organizací Vesna Panglao Conservation a jsme rádi, že nyní máme možnost využívat také partnerství zoologů Příbrského a Ouhela. Čeští ochranáři nám pomáhají nastavit účinnou strategii ochrany mořské biodiverzity před ilegálními rybáři, ale účastní se i takzvaného simexu (simultačních cvičení) nebo nám zprostředkovávají trasovací vybavení, jako jsou drony a satelitní telefony, které efektivně monitorují aktivity v mořských vodách provincie Bohol,“ shrnul výčet aktivit PCPT Stephen C. Boniba, velitel námořní policie Maritime Group Bohol.

Nebuďme lhostejní

Dvojice ochranářů s jejich týmy chce zvýšit povědomí veřejnosti o zodpovědném turismu, neudržitelném rybolovu na Filipínách či klimatických problémech souostroví, které stojí za blížící se ekologickou katastrofou. Zároveň chce společnost nabádat ke zodpovědnému přístupu. Příbrský a Ouhel ve spolupráci s Vesna Panglao Conservation proto sestavili sadu rad a tipů pro všechny, kterým osud naší planety není lhostejný. Infografika s tipy je ke stažení zde.

Jak poznat udržitelný rybolov

„Existuje několik různých certifikací udržitelného rybolovu a mořských produktů. Mořské plody s těmito certifikáty jsou vždy lepší než ty bez nich. Bohužel je ale pravdou, že ani certifikát není stoprocentní zárukou udržitelnosti a lidé by spíše měli spotřebu mořských plodů celkově omezit. Vždy je lepší si dát rybu z lokálních zdrojů a místních sádek než tu dovezenou přes velký kus světa s nejasnou historií,“ radí Tomáš Ouhel.

Charitativní běh pro korály

Možnost pomoci filipínské biodiverzitě nabízí i Zoo Ostrava, která svůj každoroční charitativní běh www.behzooostrava.cz věnuje právě neziskové organizaci Vesna Panglao Conservation, jež se zaměřuje na ochranu a obnovu zničeného korálového útesu na Filipínách a edukaci tamějších komunit.

Běh je pro všechny bez ohledu na věk a výkonnost, bude se konat v pátek 28. srpna 2023 od 18 hodin v Zoo Ostrava. Běží se na tratích v nádherném přírodním areálu Zoo Ostrava, druhé největší zoo v České republice. Tratě jsou dlouhé 480 m, 3 km a 6 km. Letos nově vede část trasy botanickým parkem. Maximální počet přihlášených je 1000. Do 21. 8. 2023 (nebo do vyprodání kapacity běhu) se lze přihlásit on-line na tomto odkazu (osobně 25. 8. 2023 od 15 do 17:30 hodin). V rámci startovného získá každý účastník také odpolední vstup do Zoo Ostrava v den konání běhu, originální tričko či pamětní medaili.

Pokud vás problematika zajímá a zaujala vás práce zoologů, můžete zhlédnout video z přednášky, ve které popisují postupy a procesy jejich práce na potírání ilegálního lovu a obchodu s ohroženými druhy zvířat i hovoří o jejich dosavadních úspěšných zátazích.