Lukašenko chytil svého úhlavního nepřítele. Kdo je Raman Pratasevič?

Šestadvacetiletý muž sedí ve vyšetřovací místnosti a hledí přímo do kamery. Je oblečen v černé mikině, na čele má zvláštní podlitinu a pronáší slova, která lahodí sluchu prezidentovi Běloruska Alexandru Lukašenkovi.

„Nyní pokračuji ve spolupráci s vyšetřovateli a přiznávám se k organizaci masových nepokojů v Minsku,“ tvrdí muž na videu, které šíří běloruská prorežimní média.

Jde o Ramana Prataseviče, opozičního aktivistu a novináře, kterého běloruská tajná služba KGB zatkla po vynuceném přistání letounu společnosti Ryanair v Minsku.

„Vyhrožování zatím studenou pájkou a ruka soudruha majora držící vidlici u zásuvky dělá divy,“ uvedl k videu můj známý běloruský opoziční aktivista, který si nepřál kvůli bezpečnosti uvést své jméno. Nevěří, že Pratasevič by pronesl své přiznání bez nátlaku.

Polapení Prataseviče je pro Lukašenka osobní satisfakcí za protesty po loňských zmanipulovaných volbách. Běloruský autoritář se k únosu odhodlal, i když tušil, že jeho režim bude vystaven západním sankcím. Proč si Lukašenko myslí, že to stálo za to?

Pratasevič až do minulé neděle nepatřil mezi prominentní představitele běloruského opozičního hnutí. Za svou krátkou aktivistickou kariéru si dokázal znepřátelit Alexandra Lukašenka víc, než jakýkoliv tradiční opoziční předák.

Pro Lukašenka je horší než Cichanouská

Na seznamu lidí zapojených do teroristických aktivit zveřejněném běloruskou KGB stojí dokonce výš než Lukašenkova oponentka a pravděpodobná vítězka loňských prezidentských voleb Svjatlana Cichanouská.

Pratasevič se k opozičnímu hnutí proti režimu Alexandra Lukašenka připojil ještě jako středoškolský student. Za účast na opozičních akcích byl posléze vyloučen z Běloruské státní univerzity, kde studoval žurnalistiku.

Jako novinář na volné noze začal přispívat do opozičních médií. Včetně informačního kanálu Nexta (neboli Nechta) založeného mladým běloruským aktivistou Sciapanem Pucilou. Spolupráce s tímto kanálem zásadním způsobem ovlivnila Pratasevičův život.

Kanál Nexta/Nechta využívá necenzurovaný prostor komunikátoru Telegram. V Bělorusku, ale i sousedním Rusku či na Ukrajině podobné kanály fungují jako alternativní zdroje informací nepodléhající tlaku státních orgánů.

Popularita kanálu začala prudce růst na jaře 2020, když před prezidentskými volbami Lukašenkův režim spustil další kolo represí proti opozici a Nexta/Nechta o nich informovala.

Kanál se pak stal klíčovým informačním zdrojem, který popisoval rozsáhlé volební manipulace ve prospěch Alexandra Lukašenka. Po vypuknutí protirežimních demonstrací už nejen shromažďoval zprávy o brutálních zásazích pořádkových jednotek proti mírným demonstracím, o mučení Lukašenkových oponentů, ale rovněž koordinoval protestní akce.

Hrozba 15 let vězení

Pucila v jednom z rozhovorů přiznal, že se kanál zabývá kontrapropagandou. Část běloruské opozice Nextu/Nechtu obviňovala, že šíří neověřené informace a snaží se radikalizovat protest po vzoru ukrajinského Majdanu.

Loni na podzim běloruské úřady obvinily Prataseviče z organizace masových nepokojů, hrubého porušení veřejného pořádku a podněcování k sociální nenávisti. Za to mu v zemi hrozí až 15 let vězení.

V tu dobu se už novinář nacházel v zahraničí. Zprvu v Polsku, kde požádal o politický azyl. Zkraje letošního roku dostal povolení k dlouhodobému pobytu v Litvě. Běloruský režim proto po opozičníkovi vyhlásil mezinárodní pátrání.

Osudná se mu stala návštěva řecké metropole, během níž doprovázel jako fotograf Svjatlanu Cichanouskou. Před odletem zpět do Vilniusu sdělil svým známým, že jej na letišti sledují agenti zřejmě běloruské tajné služby. Poté nastoupil do letadla, které běloruský režim přinutil s pomocí stíhačky přistát v Minsku.

Dá se předpokládat, že Lukašenko dychtil posadit novináře Prataseviče za mříže víc než prezidentskou kandidátku Cichanouskou. Běloruský autoritář se tím pomstil úhlavnímu nepříteli za to, že málem způsobil pád jeho režimu. Mstí se za šok, který Nexta/Nechta tatíčkovi běloruského národa protesty způsobila. Podle Lukašenka to mají být právě Pucila a Pratasevič, kteří naladili běloruskou veřejnost proti němu.

A zcela jednoznačně je to ukázka síly Lukašenkova režimu. Podle sovětského vzoru varuje politickou emigraci, že KGB dosáhne na každého nepřítele režimu, ať se ukrývá kdedoliv. A to i nehledě na cenu, kterou bude muset Minsk posléze zaplatit.

Lídři evropských států se na unijním summitu v Bruselu dohodli na nových sankcích proti Bělorusku. Jedním z opatření je výzva, aby se unijní přepravci vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru. Rovněž mají být znemožněny přelety a přistání běloruských aerolinek na území členských států EU.

Dnes je nebe nad Běloruskem až na pár letadel prázdné.