Foto: Profimedia.cz
Měření teploty při vstupu na pracoviště je jedna z metod, jak chránit ostatní zaměstnance před případnou nákazou koronavirem.
Druhá vlna koronavirové pandemie se liší od té první, která Českou republiku zachvátila na jaře. A to nejen v počtu potvrzených případů nákazy nebo pacientů hospitalizovaných s nemocí COVID-19. Zatímco na jaře přišel stát s příslibem masivní podpory podnikatelů a firem zasažených plošnými protiepidemickými opatřeními, dnes se zatím o ničem takovém nehovoří. To má za následek, že někteří lidé i přes pozitivní test na koronavirus chodí do práce.
S nástupem druhé vlny koronavirové pandemie začala vláda přijímat nová protiepidemická opatření. Na rozdíl od jara nejsou plošná, uplatňovaná strategie jde tedy zatím cestou „tance“ namísto „kladiva“. Jenže ani tato selektivní opatření nejsou zcela bezbolestná. Jen v případě restaurací se očekává pokles tržeb asi o 30 procent a celá čtvrtina z nich se nemusí dočkat jara. To znamená ohrožení nezanedbatelného počtu živnostníků a zaměstnaneckých pracovních míst.
A zřejmě to je jedna z příčin, proč se objevují případy, kdy živnostníci pokračují ve své činnosti, přestože u nich test potvrdil chorobu COVID-19. Na redakci CNN Prima NEWS se už obrátilo několik firem, které s osobami samostatně výdělečně činnými spolupracují. Najímají si je na různé práce, které nechtějí řešit takzvaně in-house a raději volí dodavatelský přístup. Jenže nyní se ukazuje, že taková spolupráce může mít devastující následky.
„Několikrát se nám stalo, že k nám přišel člověk, s nímž dlouhodobě spolupracujeme, s příznaky respiračního onemocnění. Dokonce měl i zvýšenou teplotu. Později jsme se dozvěděli, že byl COVID-pozitivní,“ řekl CNN Prima NEWS zástupce společnosti, který si přál zůstat v anonymitě.
Až dvanáct let vězení
Na jednu stranu se dá pochopit, že živnostníci jsou v tomto ohledu v horším postavení než zaměstnanci. Na stranu druhou se dá předpokládat, že jde především o případy, kdy si živnostník neplatí nemocenské pojištění. Není totiž povinné. Když ale pak onemocní, může se ze dne na den ocitnout bez příjmů. Navíc v případě choroby COVID-19 se situace komplikuje ještě tím, že ve stavu nemocných lze uvíznout i na několik týdnů.
K tématu
Jenže tím, že podnikatel i přes svůj pozitivní koronavirový test chodí do práce, riskuje mnohem více než to, že se bude muset na nějaký čas uskromnit. „V případě, že byl u kohokoli proveden test na COVID-19 s pozitivním výsledkem, byla mu společně s tím sdělena také jeho povinnost po stanovenou dobu setrvat v izolaci. Pokud ale živnostník či kdokoli jiný tuto povinnost nerespektuje, dopouští se svým jednáním přestupku, za který mu hrozí pokuta, jež se může vyšplhat až do výše tří milionů korun,“ řekl CNN Prima NEWS Martin Murad, advokát právní kanceláře Rowan Legal, který se zaměřuje na pracovní právo.
Tím ale výčet možných sankcí nekončí. Onemocnění COVID-19 bylo totiž zařazeno na seznam nakažlivých chorob. Kromě pokuty tak člověku, který ignoruje povinnost izolace, může hrozit dokonce trestní stíhání pro trestný čin šíření nakažlivé nemoci v souladu s trestním zákoníkem. „V případě úmyslného šíření nakažlivé nemoci mu hrozí trest odnětí svobody, a to v krajním případě až na 12 let,“ dodal Murad.
Kontaktujte policii
Jak už bylo řečeno, stejná povinnost se vztahuje i na člověka, který pracuje v zaměstnaneckém poměru. Vůči němu má ale zaměstnavatel povinnosti, které s rizikem nákazy souvisejí. „Musí všemi dostupnými prostředky zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a dalších osob, které se zdržují na pracovišti, a zamezit tak ohrožení jejich zdraví,“ řekl Martin Murad s tím, že daná firma má jak zaměstnance, tak spolupracující osoby, tedy například i najímané živnostníky, informovat o zákazu vstupu nakažených do prostorů podniku včetně postihů, které za porušení zákonných povinností mohou přijít.
„Jestliže nakažený nic z toho nerespektuje, měl by zaměstnavatel neprodleně kontaktovat Policii České republiky,“ uzavřel Martin Murad. U zaměstnanců se nicméně takové jednání nepředpokládá, protože ti jsou nemocensky pojištěni. V případě onemocnění jim náleží za první dva týdny náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem ve výši 60 procent průměrného hodinového výdělku.
K tématu
