Neberte nám stravenky, prosí firmy i zaměstnanci. Bez nich vám bude lépe, říká stát

Tři ze čtyř zaměstnanců a devadesát procent zaměstnavatelů považuje stravenky za atraktivní. Pro pracující to znamená zvýšení jejich kupní síly, firmy si mohou část z příspěvku na stravu odečíst z daňového základu. Ministerstvo financí ale přišlo s takzvaným stravenkovým paušálem, který smysl existence poukázek na jídlo výrazně snižuje. Jeho odpůrci dokonce hovoří o konci stravenek, zastánci naopak vítají větší svobodu volby pro zaměstnance.

Poslanecká sněmovna bude na právě probíhající schůzi ve druhém čtení hlasovat o daňovém balíčku. Jeho součástí je i stravenkový paušál, který by představoval alternativu vůči stávajícímu systému přispívání zaměstnavatelů svým zaměstnancům na stravu. Ten má nyní podobu papírových či elektronických stravenek, případně zaměstnanci mohou chodit na obědy do závodní jídelny, pokud ji zaměstnavatel nabízí. Stravenkový paušál by přidal organizacím další možnost, jak přispívat svým zaměstnancům na stravování.

Ministerstvo financí tento koncept hájí mimo jiné méně náročnou administrativou či rozšířením okruhu zaměstnanců, kteří budou moci tento benefit využívat. „Příspěvek na stravování tak budou moci využít i zaměstnanci, kteří na něj dnes nedosáhnou. Zaměstnavatelům i podnikatelům, kteří se rozhodnou na stravenkový paušál přejít, poklesne administrativa a odpadnou náklady na poplatky a provize, které jsou spojené se stravenkami,“ uvádí ministerstvo financí na svých webových stránkách. „Zaměstnavatel bude moci vyplatit peníze přímo zaměstnanci, aby se najedl, jak sám chce,“ zmínil další možnou výhodu stravenkového paušálu náměstek ministerstva financí Stanislav Kouba během semináře k danému tématu, který proběhl minulý týden na půdě Poslanecké sněmovny.

Neměňme to, co funguje

Jenže proti stravenkovému paušálu se zvedla poměrně velká vlna odporu, a to jak z řad zaměstnaneckých, tak zaměstnavatelských svazů. Odbory argumentují především tím, že přestávka na teplé jídlo je důležitá z hlediska zdraví zaměstnanců. „Ministryně Schillerová i premiér Babiš rizika zavedení stravovacího paušálu znají, ale nedbají na ně,“ řekl v Poslanecké sněmovně Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

V ohrožení by se mohlo ocitnout až 29 tisíc pracovních míst ve stravovacím sektoru

Pochopení pro tlak ministerstva financí na zavedení stravovacího paušálu nenachází ani Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky. „Nechápu, proč ministerstvo financí v této době s takovýmto zákonem přichází.“ uvedl Rafaj. Připomněl také, že podle 96 procent zaměstnavatelů dosavadní systém stravenek a závodního stravování funguje dobře a není třeba ho měnit. „Vláda experimentuje s celou zemí,“ varoval viceprezident Svazu dopravy a průmyslu. „Nikde v zahraničí stravovací paušál neexistuje. Maďarsko ho zavedlo a zase zrušilo. Belgie o něm nějakou dobu uvažovala, ale nezavedla ho,“ dodal.

Proti zavedení stravenkového paušálu se pochopitelně bouří také společnosti, které stravenky pro zaměstnance zajišťují. Podle Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) to bude mít řadu negativních dopadů, které se projeví na celém gastronomickém sektoru, a nastartuje další nezvratné změny v oblasti zaměstnaneckého stravování.

Stravenky prý zdražují potraviny

Řada nejrůznějších průzkumů ukazuje, že se sníží počty lidí, kteří v současné době díky stravenkám chodí pravidelně na oběd do restaurací. Jestliže se rozhodnou pro využití výplaty peněz na stravu v hotovosti, existuje vysoké riziko, že do těchto zařízení přestanou chodit. To následně povede ke zdražení poledních menu a riziku propouštění nebo dokonce zavírání hospod, restaurací nebo kantýn. V ohrožení by se mohlo ocitnout až 29 tisíc pracovních míst ve stravovacím sektoru.

S argumenty odpůrců stravenkového paušálu ale nesouhlasí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Stravenkový paušál by zvýšil míru spotřebitelské volby, což v konečném důsledku ekonomice jako celku svědčí. Každý člověk nejlépe ví, co s vlastními penězi udělat,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle něho stávající systém vede k vážným tržním deformacím a nespravedlnostem a k vyšším cenám jídla v restauracích, tak v obchodech, kde lze potraviny stravenkami platit. „Stravenkové firmy žijí z provizí, které jim restaurace a obchody platí. Ty nejčastěji činí pět až šest procent z ceny. Existence těchto poukazů tedy vytváří zbytečně pokřivující inflační tlak primárně v sektorech pohostinství a potravinářského maloobchodu,“ dodal.

Jenže právě ve skutečnosti, že firmy budou moci zaměstnancům vyplácet peníze určené na jídlo přímo na ruku, vidí zastánci stravenek další problém. Půjde tak o peníze navíc, které nepodlehnou žádnému zdanění. Podle návrhu ministerstva financí by šlo až o 1 500 korun měsíčně. A to se nelíbí například Vítu Samkovi. „Stát pedanticky sleduje využití spousty peněz, ale u takto důležité věci říká, že je mu to jedno. Nerozumím, proč vláda s návrhem přichází právě v takto složité době,“ uvedl na půdě Poslanecké sněmovny s tím, že státní rozpočet by kvůli stravenkovému paušálu mohl přijít až o 20 miliard korun.

Zda se ve válce o stravenky někam posuneme, by mělo být jasno tento nebo příští týden, kdy probíhá aktuální schůze Poslanecké sněmovny.