Piráti chtějí řešit nedostatek míst v mateřských školách a dětských skupinách po vzoru Německa a Rakouska. „Jednou z možností je takzvané sousedské hlídání po vzoru Tagesmutter,“ řekla CNN Prima NEWS místopředsedkyně strany Olga Richterová. Sousedské hlídání by ale podle ní mělo být regulované státem. V praxi by tak jeden rodič na rodičovské mohl hlídat za úplatu i děti sousedů. Musel by ale splnit státem stanovené podmínky. Někteří odborníci jsou k pirátskému nápadu skeptičtí a „státní dohled“ přirovnávají dokonce ke komunistickým praktikám.
Míst v mateřských školkách je v některých regionech nedostatek. Poslanci se navíc v těchto dnech dohadují i o dalším osudu dětských skupin, které jsou financovány z fondů EU. Tyto zdroje ale brzy „vyschnou“.
„Hrozí, že zaniknou místa v dětských skupinách. To jsou zařízení, kde mohou být i děti do tří let a zároveň v nich bývají menší kolektivy než v mateřských školách. Služby dětských skupin využívají dnes rodiče 16 tisíc dětí. 16 tisíc míst, která musíme udržet, je tak ohroženo,“ řekla poslankyně Pirátů Olga Richterová v květnu, když koalice Pirátů a Starostů startovala kampaň před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny.
Pro fungování dětských skupin neplatí tak přísná pravidla jako třeba pro jesle, novela zákona by proto měla podmínky fungování sjednotit. Podle části opozice jde ale o faktickou likvidaci dětských skupin, které by nově byly pouze pro děti od půl roku zhruba do tří let věku. Současné dětské skupiny by musely podle předlohy splnit přísnější požadavky do konce srpna 2024.
Krcálky, kde jsou děti nahňácané
Na podmínky v dětských skupinách upozorňuje i předsedkyně výboru Asociace předškolní výchovy Hana Splavcová. Nikdo se podle ní tímto problémem zatím nezabývá. „I to nejmenší, co udávají hygienické požadavky, se dětským skupinám podařilo utlumit tím, že se pro malé dětské skupiny do 12 dětí vytvořila speciální vyhláška. Toho také často zřizovatelé využívají a místo jedné velké dětské skupiny (do 24 dětí) otevřou dvě malé. Nemohu říct, zrušte dětské skupiny, ale je potřeba je ukočírovat tak, aby měly nějakou úroveň. Nehledí se na prospěch dětí,“ míní.
Vláda loni v červenci rozhodla, že se v Česku znovu rozšíří jesle, se kterými by od září 2024 měly právě dětské skupiny zcela splynout. „Chápu, že se do skupin daly peníze a mnoho lidské energie, ale lidé by měli být soudní a stát by měl chtít kvalitu. Prošla jsem desítky dětských skupin a některé byly kvalitní a všichni věděli, co mají dělat. A pak člověk vidí dva krcálky, kde je „nahňácaných“ dvacet dětí a starají se o ně lidé bez vzdělání. Ti jednají intuitivně a argumentují tím, že vzdělání nemají ani matky,“ vysvětluje Splavcová některá úskalí.
Dětskou skupinu si může zřídit člověk se základním vzděláním a se zkouškou Národní soustavy kvalifikací. „Zkouška je jednorázová, někdy k ní není ani kurz. Požadavky na výchovu jednoho dítěte to splní. Pokud má ale mít tento člověk zodpovědnost za rozvoj dvaceti dětí, přijde mi to přehnané,“ doplnila.
Problém je také s kontrolou. Zatímco mateřské školky má na starost školská inspekce, dětské skupiny ministerstvo práce, respektive inspektorát práce. Tito lidé nemají podle Splavcové logicky kompetence k tomu, aby poznali, zda je o děti dobře postaráno.
Sousedská výpomoc regulovaná státem
Piráti proměnu dětských skupin na jesle označili ve sněmovně za „socialistický nesmysl“ a na nedostatek míst v mateřských školách mají vlastní recept – sousedské hlídání. Placené a s jasnými pravidly. „Funguje to v řadě okolních zemí. Důležité je, že pomoc je regulovaná. Maminka, která chce zůstat doma s dítětem, si zařídí potřebný kurz a ke svému dítěti si za přiměřenou úplatu přibere třeba na dopoledne několik dětí z okolí. Stát nebo obec jen musí zkontrolovat, že má doma odpovídající podmínky, a absolvuje také další vzdělávání, především kurz první pomoci,“ vysvětluje poslankyně Richterová.
Tato cesta ale podle Splavcové není jako dlouhodobé řešení vhodná. „Není to pro každodenní docházku dětí. Slouží k tomu, když matka potřebuje jít někam, kam nemůže vzít dítě, a nemá pro něj hlídání. Tato služba je vlastně náhradou babičky, dříve se rodiče obraceli na prarodiče,“ konstatuje s tím, že jde o jiný typ služby, než nabízejí mateřské školy. Sousedské hlídaní tak podle ní není řešením pro ty rodiče, kteří chodí do práce a potřebují hlídání pravidelně.
Jinak se jí ale nápad líbí. „V Rakousku to tak funguje. Rodiče se obrátí na úřad a měli by mít větší jistotu, že je člověk osvědčený. Pokud by byl problém, určitě to nahlásí. To vidím jako dobrou cestu, ovšem ne jako prioritu,“ dodává šéfka asociace.
Piráti jsou si limitů návrhu vědomi. „Samozřejmě se nemůže jednat o hlavní formu péče o děti, tou jsou státem, respektive obcemi zřizované školky a jesle. Jedná se však o zajímavou a velmi flexibilní alternativu pro rodiče i děti,“ poukazuje Richterová na to, že v Rakousku funguje přes dva tisíce „Tageseltern“, které mají ročně v péči přes 10 tisíc dětí.
Expert: Jako za komunismu
K nápadu je skeptický hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. „Pokud si sousedé nebo kdokoli jiný chtějí vzájemně s dětmi pomoci, přece se umí sami domluvit. Není třeba, aby do toho jakkoli vstupoval stát. Pokud budeme neustále snímat odpovědnost za své životy ze sebe sama a předávat ji politikům, pak se jednoho dne nedivme, že už jsme zcela přišli o svobodu a o našich životech rozhoduje někdo zcela jiný – jako za komunismu,“ reagoval pro CNN Prima NEWS.
Vytváření registrů podle něj zbytečně spolkne nemalé množství veřejných peněz a otevírá prostor korupci. „Pandemie ukázala, že stát selhává na mnoho způsobů. Měli bychom mu tedy pravomoci spíše ubírat než mu svěřovat nové,“ doplnil Kovanda.
