
Mladík podezřelý z plánování vražd v Plzni měl na seznamu tisíce jmen. Do vězení zřejmě nepůjde
Americký prezident Joe Biden krátce po společném jednání v Kalifornii nazval čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga diktátorem. Informovaly o tom ve čtvrtek agentura Reuters a stanice CNN. Peking to označil za extrémně chybné tvrzení a nezodpovědnou politickou manipulaci. Podle vyjádření šéfa Bílého domu na platformě X státníci v jednáních „učinili pokrok“.
Za diktátora označil v úterý americký prezident Joe Biden svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga. Učinil tak podle agentury Reuters na setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. O den dříve Biden mluvil o tom, že vztahy obou mocností jsou na správné cestě.
Čínská populace se v loňském roce poprvé za posledních šest desetiletí zmenšila, ubylo asi 850 tisíc lidí. Informují o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na čínský národní statistický úřad. Úbytek v populaci zapříčinila historicky nízká porodnost a nejvyšší úmrtnost od roku 1974. Experti Organizace spojených národů (OSN) předvídají, že populace Číny se do roku 2050 zmenší o až 109 milionů lidí. Indie by se už letos měla stát nejlidnatější zemí světa, píší agentury.
Čínský prezident Si Ťin-pching se před deseti lety dostal k moci coby generální tajemník komunistické strany. V té době země vzhledem ke své rozloze a počtu obyvatel sice mocná byla, ale s jinými světovými hráči se nemohla měřit. Nyní je situace jiná. Si Ťin-pching Čínu na jedné straně pozvedl, na té druhé pokračuje v komunistické totalitě.
Od té doby, co šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan, znovu naplno vypuklo vojenské napětí mezi pevninskou Čínou a de facto nezávislým demokratickým ostrovem, jehož území si asijský gigant nárokuje. Co však nevraživost mezi Čínskou lidovou republikou a Tchaj-wanem – rovněž známým jako Čínská republika – způsobilo? Pro pochopení celého sporu je třeba se vrátit do 20. století. Dva nesmiřitelné rivaly navždy rozdělila občanská válka i vlivy okolních mocností.
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) řeší další politický projev na stupních vítězů na hrách v Tokiu. Od čínského týmu žádá vysvětlení, proč dvě zlaté medailistky z týmového sprintu v dráhové cyklistice Čung Tchien-š' a Pao Šan-ťü měly připnuté odznáčky s hlavou někdejšího komunistického vůdce Mao Ce-tunga.
I přesto, že byl Adolf Hitler zvolen předsedou Nacionálně socialistické dělnické strany Německa (NSDAP) už před sto lety, jeho osobnost a činy společností stále rezonují. Charismatu zdatného řečníka a idejím o budování nového národního společenství propadla i značná část jednoho z nejcivilizovanějších národů. To vše vedlo k druhé světové válce a úmrtí milionů lidí.
Na pekingském Náměstí nebeského klidu (Tchien-an-men) dnes začaly oslavy stého výročí založení Komunistické strany Číny. Nad náměstím prolétly stíhačky s vrtulníky, lidé sborově zpívali socialistické písně, informovaly agentury Reuters a DPA. Prezident Si Ťin-pching v projevu varoval cizí mocnosti před zasahováním do čínských záležitostí.
Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a odmítá uznat jeho samostatnost. Totéž ale platí ze strany Tchaj-wanu vůči komunistické Číně. Proč tento ostrov v jihovýchodní Asii sehrál tak důležitou roli v historii a dodnes budí diplomatické vášně?
Někteří odborníci předpokládají, že takzvané mokré trhy jsou místem, kde se nový typ koronaviru přenesl ze zvířete na člověka. Jak se však Čína vrací zpět k životu, k nelibosti mnohých se pozvolna znovu otvírají. Změní pandemie fungování těchto prodejních míst? A proč není možné, aby došlo k úplnému uzavření mokrých tržišť?