Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zesnulým čínským diktátorem Mao Ce-tungem se objevují určité paralely. Upozornili na to čínští experti. Podle nich lze podobnost vidět v rozvrácení zavedených institucí, nedůvěře k intelektuálům nebo v kultu osobnosti, píše CNN.
Diktátor, který z Albánie vybudoval evropskou KLDR a jednu z nejuzavřenějších zemí světa. Před 40 lety zemřel Enver Hodža. Jeho čtyři dekády trvající vládu provázelo mnoho bizarních skutečností, které znějí takřka neuvěřitelně. Hodža byl zarytým komunistou, postupně se ale rozhádal se soudruhy z Jugoslávie, SSSR i z Číny. Během svého přesvědčení, že Albánie je poslední socialistickou zemí, nechal z panického strachu vystavět stovky tisíc „jaderných“ bunkrů. Kromě toho také stihl zakázat prodej aut. I když některá rozhodnutí „balkánského Stalina“ znějí až směšně, je třeba připomenout, že trest smrti hrozil v Albánii i dětem starším dvanácti let.
Americký prezident Joe Biden krátce po společném jednání v Kalifornii nazval čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga diktátorem. Informovaly o tom ve čtvrtek agentura Reuters a stanice CNN. Peking to označil za extrémně chybné tvrzení a nezodpovědnou politickou manipulaci. Podle vyjádření šéfa Bílého domu na platformě X státníci v jednáních „učinili pokrok“.
Za diktátora označil v úterý americký prezident Joe Biden svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga. Učinil tak podle agentury Reuters na setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. O den dříve Biden mluvil o tom, že vztahy obou mocností jsou na správné cestě.
Čínská populace se v loňském roce poprvé za posledních šest desetiletí zmenšila, ubylo asi 850 tisíc lidí. Informují o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na čínský národní statistický úřad. Úbytek v populaci zapříčinila historicky nízká porodnost a nejvyšší úmrtnost od roku 1974. Experti Organizace spojených národů (OSN) předvídají, že populace Číny se do roku 2050 zmenší o až 109 milionů lidí. Indie by se už letos měla stát nejlidnatější zemí světa, píší agentury.
Čínský prezident Si Ťin-pching se před deseti lety dostal k moci coby generální tajemník komunistické strany. V té době země vzhledem ke své rozloze a počtu obyvatel sice mocná byla, ale s jinými světovými hráči se nemohla měřit. Nyní je situace jiná. Si Ťin-pching Čínu na jedné straně pozvedl, na té druhé pokračuje v komunistické totalitě.
Od té doby, co šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan, znovu naplno vypuklo vojenské napětí mezi pevninskou Čínou a de facto nezávislým demokratickým ostrovem, jehož území si asijský gigant nárokuje. Co však nevraživost mezi Čínskou lidovou republikou a Tchaj-wanem – rovněž známým jako Čínská republika – způsobilo? Pro pochopení celého sporu je třeba se vrátit do 20. století. Dva nesmiřitelné rivaly navždy rozdělila občanská válka i vlivy okolních mocností.
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) řeší další politický projev na stupních vítězů na hrách v Tokiu. Od čínského týmu žádá vysvětlení, proč dvě zlaté medailistky z týmového sprintu v dráhové cyklistice Čung Tchien-š' a Pao Šan-ťü měly připnuté odznáčky s hlavou někdejšího komunistického vůdce Mao Ce-tunga.
I přesto, že byl Adolf Hitler zvolen předsedou Nacionálně socialistické dělnické strany Německa (NSDAP) už před sto lety, jeho osobnost a činy společností stále rezonují. Charismatu zdatného řečníka a idejím o budování nového národního společenství propadla i značná část jednoho z nejcivilizovanějších národů. To vše vedlo k druhé světové válce a úmrtí milionů lidí.
Na pekingském Náměstí nebeského klidu (Tchien-an-men) dnes začaly oslavy stého výročí založení Komunistické strany Číny. Nad náměstím prolétly stíhačky s vrtulníky, lidé sborově zpívali socialistické písně, informovaly agentury Reuters a DPA. Prezident Si Ťin-pching v projevu varoval cizí mocnosti před zasahováním do čínských záležitostí.
Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a odmítá uznat jeho samostatnost. Totéž ale platí ze strany Tchaj-wanu vůči komunistické Číně. Proč tento ostrov v jihovýchodní Asii sehrál tak důležitou roli v historii a dodnes budí diplomatické vášně?
Někteří odborníci předpokládají, že takzvané mokré trhy jsou místem, kde se nový typ koronaviru přenesl ze zvířete na člověka. Jak se však Čína vrací zpět k životu, k nelibosti mnohých se pozvolna znovu otvírají. Změní pandemie fungování těchto prodejních míst? A proč není možné, aby došlo k úplnému uzavření mokrých tržišť?
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
