reklama

Hitler se stal před sto lety šéfem NSDAP. Zemřelo kvůli němu 21 milionů lidí

I přesto, že byl Adolf Hitler zvolen předsedou Nacionálně socialistické dělnické strany Německa (NSDAP) už před sto lety, jeho osobnost a činy společností stále rezonují. Charismatu zdatného řečníka a idejím o budování nového národního společenství propadla i značná část jednoho z nejcivilizovanějších národů. To vše vedlo k druhé světové válce a úmrtí milionů lidí.

reklama

V zemi zdecimované válkou zvolil rodák z rakouského Braunau na Innu jednoduchou metodu –⁠ pomocí zdánlivě otcovské péče přesvědčit občany, aby se vzdali své svobodné vůle ve prospěch boje za právo „nadřazené rasy“ a sociálních výhod.

Mentalitu nižších vrstev poznal dokonale, když se ještě před první světovou válkou všelijak protloukal bez prostředků a rodiny. Hitlerova matka totiž zemřela čtyři roky po otci, když budoucímu vůdci bylo 18 let. Reálné gymnázium nedokončil kvůli přihlášce na Akademii výtvarných umění, kam ho ale nevzali, a tak se živil jako dělník na stavbách a prodával své kresby.

Po vítězství revoluce v Rusku ještě zesílila jeho nenávist k marxismu a Židům a v roce 1919 vstoupil jako třicetiletý do Německé dělnické strany (DAP). Ta se o rok později přejmenovala na Nacionálně socialistickou dělnickou stranu Německa (NSDAP). Hitler se stal jejím předsedou na sjezdu, který se konal 29. července 1921.

Po neúspěšném pokusu o puč v listopadu 1923 byla strana zakázána a Hitler skončil ve vězení, kde si z pětiletého trestu odpykal jen rok a kde sepsal své dílo Mein Kampf (Můj boj). Už z této knihy, v níž formuloval program NSDAP, bylo možné vyčíst zrůdnost nacistické ideologie, která prosazuje stát řízený nejvyšším vůdcem a nadřazenost jedné rasy, oprávněné porobit si a likvidovat rasy ostatní. Jako další cíle vytyčil Hitler životní prostor a světovládu německého národa.

Volební procenta

V roce 1925 obnovil Hitler NSDAP, která zahájila hon na voliče líbivými hesly o sjednocení velkého národa a vymazání sociálních rozdílů. Fungovalo to. Zatímco v roce 1928 získala v parlamentních volbách jen asi dvě procenta hlasů, v září 1930, tedy po vypuknutí velké hospodářské krize, to bylo zhruba devětkrát tolik a v červenci 1932 se s necelými 38 procenty hlasů stala nejsilnější v parlamentu.

„Navzdory Hitlerovým nadějím NSDAP nikdy nedosáhla ve svobodných volbách výsledku, které by mu umožňovaly vládnout samostatně. V Německu existovaly strany a sociální skupiny, které protestovaly jak proti nacistickým cílům, tak proti brutálním metodám, které nacisté v politickém boji používali,“ uvádí Památník a Muzeum koncentračního tábora Osvětim.

Bohužel se ale ukázalo, že oponenti měli příliš malý vliv a demokratické elity byly rozdělené a dezorientované, aby zablokovaly Hitlerovu cestu k moci. Výsledkem bylo, že v návaznosti na poslední z řady kabinetních krizí se v lednu 1933 Hitler stal říšským kancléřem. Stalo se tak i díky konzervativcům, kteří věřili, že mu „vytvořili pouze určitý rámec“ a že tím Hitlera „zkrotili“.

Židé situaci podcenili

„Němečtí Židé tento vývoj neklidně sledovali, ale aniž propadli přehnanému pesimismu, jako mnoho zahraničních pozorovatelů považovali antisemitismus NSDAP za pouhý populistický volební slogan, jehož cílem bylo mobilizovat krajně pravicové voliče. Všeobecně se očekávalo, že po získání moci se Hitler jako politik bude soustředit na aktuální problémy státní správy a distancovat se od nesmyslných a kontraproduktivních předsudků. Brzy se však ukázalo, že nový kancléř bral antisemitismus až příliš vážně,“ dodal památník v Osvětimi.

Odpůrce ve straně zlikvidoval Hitler v červnu 1934 během „noci dlouhých nožů“ a jeho ministr osvěty a propagandy Joseph Goebbels zahájil fanatizování davů nacistickou ideologií. V září 1935 vyhlásil Hitler na sjezdu NSDAP v Norimberku zákony, na jejichž základě pod záminkou ochrany „německé cti a krve“ likvidoval každého, kdo nemohl prokázat „árijský původ“. Týkaly se právě zejména Židů, jichž v německých koncentračních táborech zahynulo na šest milionů.

Své velmocenské ambice začal Hitler realizovat připojením Sárska (1935), Rakouska (1938) a českého pohraničí (1938) k Německu a zřízením protektorátu Čechy a Morava (1939). Přepadením Polska v září 1939 zahájil druhou světovou válku, která se stala nejkrvavějším konfliktem v dějinách lidstva. Odhady obětí se pohybují kolem 60 milionů.

Třetí nejhorší vrah světa

30. dubna 1945 spáchal Hitler sebevraždu v berlínském bunkru společně se svou manželkou Evou Braunovou. Jejich těla byla na Hitlerův příkaz vynesena před bunkr, polita benzínem a spálena.

Podle amerického historika Rudolpha Rummela je Hitler s téměř 21 miliony obětí na třetím místě v žebříčků největších masových vrahů 20. století. Předstihli jej jen dva komunističtí diktátoři – sovětský Josif Stalin, jenž má dle Rummela na svědomí 42,7 milionu obětí, a čínský Mao Ce-tung, za jehož panování zahynulo 37,8 milionu lidí.

Tagy:

Hlavní zprávy

Šlachta: ODS si vodí Rakušana jak slepého koně. Pustil se i do Topolánka s Kalouskem
K věci

Šlachta: ODS si vodí Rakušana jak slepého koně. Pustil se i do Topolánka s Kalouskem

Chtějí zpolitizovat policejní složky. To je podle šéfa Přísahy a někdejšího elitního policisty Roberta Šlachty motivace vládní koalice pro výměnu policejního prezidenta. Tím se má stát po odchodu Jana Švejdara na konci března jeho náměstek Martin Vondrášek. Je to podle Šlachty přání ODS, která si ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vodí jako slepého koně, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS. Šlachta zkritizoval také expremiéra Topolánka či exministra financí Kalouska (TOP 09).

Někteří poslanci TOP 09 a ODS dostali falešné SMS, že mají nastoupit do karantény
Sněmovna

Někteří poslanci TOP 09 a ODS dostali falešné SMS, že mají nastoupit do karantény

Několik poslanců koaličních stran ODS a TOP 09 v pátek obdrželo falešnou SMS zprávu o povinné karanténě kvůli kontaktu s osobou pozitivně testovanou na koronavirus. Uvedla to ODS v tiskové zprávě. Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že jde o evidentní podvod. Zváží další právní aspekty takové činnosti a podle toho učiní právní kroky, úřad také podá trestní oznámení.

Sledujte ŽIVĚ Partii: Vypukla válka ve Sněmovně? Střetnou se Pekarová a Vondráček

Vládní strany si jdou s opozicí tvrdě po krku prakticky od první schůze nové Sněmovny. Hnutí ANO a SPD se nelíbí plánovaná novela pandemického zákona, obě uskupení by také chtěla větší zastoupení ve vedení dolní komory Parlamentu. Pětikoalice zase viní opozici z toho, že jí zbytečně hází klacky pod nohy. I o tomto tématu budou diskutovat v nedělní Partii šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec Radek Vondráček (ANO). V druhé části se pak uskuteční velká debata čtyř politiků na téma krize na Ukrajině. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.

Čeští skokané na lyžích odletí na olympijské hry bez hlavního trenéra Bajce. Má covid

Čeští skokané na lyžích se musejí minimálně v začátku olympijských her, které startují 4. února, obejít bez hlavního trenéra Vajsi Bajce, který má stále pozitivní testy na koronavirus. Do jeho pozice se posune asistent, jedenačtyřicetiletý Jan Matura, který ukončil aktivní kariéru v květnu 2017 a reprezentoval ještě s Romanem Koudelkou, nejstarším a nejúspěšnějším skokanem současného kádru.

V Pittsburghu se zřítil most krátce před návštěvou Bidena. Ten měl mluvit o údržbě silnic

V americké městě Pittsburgh se v pátek zřítil silniční most, a to jen pár hodin před návštěvou Joea Bidena. Prezident má ve městě hovořit mimo jiné o balíku investic do infrastruktury, který zahrnuje finance na údržbu silnic a mostů. Podle šéfa městských hasičů Darryla Jonese utrpělo deset lidí zranění, z nichž tři byli odvezeni do nemocnice. Nikdo však není v ohrožení života.

reklama

Domácí zpravodajství

Přijímací zkoušky 2022 PŘEHLEDNĚ: Kdy podat přihlášky a na co se připravit

Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.

Rekordní nárůst počtu nakažených ve školách. PCR testy odhalily oproti minulému týdnu dvojnásobek

Po pondělním testování ve školách se podle ministerstva zdravotnictví potvrdilo PCR metodou 16 627 případů nákazy koronavirem. Je to víc než dvojnásobek proti minulému týdnu. Mezi žáky odhalily PCR testy 15 178 nakažených a mezi pedagogy 1 449. Růst je podle úřadu důsledkem naprosté dominance nové koronavirové varianty omikron, jejíž podíl na všech nových nákazách už podle Státního zdravotního ústavu činí víc než 98 procent. Metoda PCR potvrdila výsledky zhruba 59 % pozitivních antigenních testů.

reklama