Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zesnulým čínským diktátorem Mao Ce-tungem se objevují určité paralely. Upozornili na to čínští experti. Podle nich lze podobnost vidět v rozvrácení zavedených institucí, nedůvěře k intelektuálům nebo v kultu osobnosti, píše CNN.
Syn chudých zemědělců Ding Xueliang během dospívání v Číně horlivě vyznával revoluční ideály Mao Ce-tunga. V roce 1966, když mu bylo 13 let, se stal jedním z členů Rudých gard a připojil se k milionům lidí po celé Číně, kteří se účastnili kulturní revoluce – deset let trvajícího převratu, který odstartoval Mao, aby obnovil absolutní kontrolu nad vládnoucí komunistickou stranou s cílem zachovat komunistickou ideologii.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nový Trumpův příkaz radikálně sníží ceny léků pro Američany. EU naopak zaplatí více, pohrozil
O téměř 60 let později je Ding uznávaným odborníkem na čínskou politiku a přednáší o tragickém hnutí, které kdysi podporoval. Nikdy ho ale nenapadlo, že vzpomínky na jeho mládí jednou oživí americký prezident. V posledních měsících však začal vidět náznaky Maovy kulturní revoluce u Donalda Trumpa.
Analýza CNN sice podotýká, že existují hluboké rozdíly mezi smrtícím násilím a chaosem, které rozpoutal diktátor Mao Ce-tung, a pokusy amerického prezidenta Trumpa rozšířit výkonnou moc v rámci vyspělé demokracie, Ding ale upozorňuje na jisté spojitosti. „Není to totožné, ale existují paralely,“ řekl Ding. A není jediný – Trumpa s Maem srovnávají i další čínští vědci a komentátoři. Někteří odkazují na kulturní revoluci, jiní zdůrazňují Trumpovu zjevnou chuť po chaosu a rostoucí známky autoritářství a kultu osobnosti v jeho administrativě.
Od svého návratu do Bílého domu Trump totiž rozvrátil federální byrokracii – ruší agentury, provádí čistky mezi úředníky a snižuje počet pracovních míst ve státní správě. Zaútočil také na elitní univerzity kvůli „liberální indoktrinaci“ a pohrozil, že jim omezí federální financování. Slíbil také, že vrátí výrobu zpět do USA a „postaví americké dělníky na první místo“. Právě na tom lze podle Dinga vidět podobnosti s čínským diktátorem – oba nemají rádi intelektuály, nedůvěřují úřadům a snaží se oslovit hlavně dělníky.
Napodobování diktátora Maa
Během kulturní revoluce vyhlásily Maovy Rudé gardy válku „čtyřem starým“ – zvykům, kultuře, návykům a myšlenkám. Cílem bylo vymazat pozůstatky předkomunistické minulosti Číny. Kampaň vycházela z Maova přesvědčení „nejprve zničit, pak teprve vytvořit“ – myšlenky, že staré systémy, ideologie nebo instituce musí být zničeny, než mohou být na jejich místě vybudovány nové. „Kulturní revoluce mě obzvlášť nadchla, protože jsem se narodil do rodiny tří generací chudých zemědělců. V té době jsem cítil, že kulturní revoluce je pro nás nesmírně důležitá, byla úžasná,“ řekl Ding.
Jak se však Čína naučila, je mnohem snazší věci bořit než je budovat. Maovo hnutí zavřelo školy, ochromilo vládu, rozvrátilo hospodářství, zničilo náboženské a kulturní památky. Vše ustalo až po Maově smrti v roce 1976, přičemž podle historiků přišlo o život 500 tisíc až dva miliony lidí.
Mezi Maovými nejhorlivějšími obdivovateli nyní převládá pocit hrdosti, že americký prezident zřejmě postupuje podle příručky jejich nejvyššího vůdce. Jeden blogger přirovnal Trumpův únorový příspěvek na sociální síti X – „Kdo zachraňuje svou zemi, neporušuje žádný zákon“ – k Maovu ikonickému heslu: „Vzbouřit se je oprávněné“.
He who saves his Country does not violate any Law.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) February 15, 2025
Trump si mezi čínskými nacionalisty vysloužil přezdívku „Chuan Jianguo“ neboli „Trump, budovatel národa“. Jde o posměšný náznak, že podkopáváním Ameriky posiluje Čínu. U některých čínských liberálů však Trumpovo rozšíření výkonné moci a útoky na svobodu tisku, akademickou nezávislost a právní stát během prvních 100 dnů jeho druhého funkčního období vyvolaly nedůvěru, frustraci a zklamání.
Na čínských sociálních sítích vyjadřovali uživatelé u příspěvku amerického velvyslanectví své pobouření a stěžovali si, že Amerika se již nepodobá ideálu, v nějž kdysi věřili. „Vždycky jsem si myslel, že USA jsou pro svět majákem, který stojí za spravedlností a férovostí. Jejich nedávné činy mě však naprosto zklamaly. Víra mnoha Číňanů v Ameriku byla zničena!“ stálo v komentáři u příspěvku velvyslanectví USA.
Jiní přímo odkazovali na Maa. „Plavba po moři závisí na kormidelníkovi,“ napsal jeden z nich, přičemž odkazoval na revoluční píseň oslavující čínského diktátora, která se stala populární hymnou kulturní revoluce. „Američané mají také svá vlastní slunce,“ napsal další a narážel tak na Maovu přezdívku „rudé slunce Číny“.
Kulturní revoluce v americkém stylu
Po necelém měsíci Trumpova druhého funkčního období byl profesor ústavního práva v Pekingu Zhang Qianfan znepokojen vznikem toho, co nazval „kulturní revolucí v americkém stylu“.
Mao si nebyl jistý svou autoritou, kterou narušil tříletý hladomor způsobený jeho katastrofální industrializační politikou. Byl také podezřívavý vůči establishmentu, který sám vybudoval, a tvrdil, že se do strany, vlády, armády a kulturní sféry vkradli „zástupci buržoazie“. Podobně Trump věří, že „hluboký stát“ mu jde po krku. A stejně jako Mao se obrátil na věrné mimo vládnoucí elitu, aby systém přetvořili a ohnuli podle jeho vůle, uvedl Zhang.
„Mao vypustil Rudé gardy, aby ‚rozbily‘ policii, prokuraturu a soudy, a loajální revolucionáři tak mohli převzít kontrolu nad státním aparátem. Trump naproti tomu přivedl do Bílého domu Elona Muska a šest manažerů ze Silicon Valley pod heslem odstranění korupce, plýtvání a neefektivity,“ popsal Zhang.
Zhang byl také znepokojen rostoucími náznaky kultu osobnosti ve Washingtonu. „Během Trumpova prezidentského inauguračního projevu všichni republikánští zákonodárci povstali a tleskali s takovým zápalem, že to konkurovalo Severní Koreji. To jsou hluboce znepokojivé obrázky. Lidé jsou v USA svědky nejrůznějšího patolízalství, které by dříve bylo nepředstavitelné,“ popsal Zhang. Trump dokonce koketoval s myšlenkou usilovat o neústavní třetí funkční období, když řekl, že „nežertuje“, a prohlásil, že „spousta lidí chce, aby to udělal“.
Mezi Maem a Trumpem jsou ale i zásadní odlišnosti. Na rozdíl od Maa Trump například nemobilizoval mládež po celé Americe, aby vytvořila celonárodní, samoorganizované politické hnutí. „Útok na americký Kapitol 6. ledna byl do jisté míry podobný, ale nerozjel se – nestalo se z něj celonárodní povstání v USA,“ popsal Ding.
Podle něj se oba vůdci také dramaticky liší ve svých globálních ambicích. „Zatímco Maova kulturní revoluce měla velký cíl, aby Čína nahradila Sovětský svaz a stala se jedinou vůdčí silou globální proletářské revoluce, Trumpovo hnutí takovou ambiciózní, internacionalistickou vizi postrádá. Místo toho Trump naprosto poškodil obraz, důvěryhodnost a vliv Ameriky v globálním táboře liberálních demokracií,“ řekl Ding.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hollywood je ničen, je to hrozba, varuje Trump. Uvalil stoprocentní cla na zahraniční filmy
