Patologové v těle Diega Maradony, který zemřel 25. listopadu, nenašli stopy alkoholu či drog. Pitva ovšem ukázala, že legendární fotbalista měl vážné zdravotní problémy. Zdroj: Profimedia.cz
Je to téměř měsíc, co svět navždy opustil jeden z nejlepších fotbalistů všech dob Diego Maradona. Legendární Argentinec 25. listopadu ve věku 60 let zemřel na infarkt. Podle pitvy se na srdeční příhodě přímo nepodílel alkohol ani kokain, kterým někdejší hvězda Neapole či Barcelony holdovala během svého divokého života. V těle měl ale Maradona mix léků, které mohly sehrát fatální roli.
Podle britského deníku The Sun se jednalo především o několik druhů antipsychotik. Zaprvé pitva prokázala stopy látky zvané kvetiapin, která má napomáhat při léčbě deprese, schizofrenie nebo bipolární poruchy. Venlafaxin má zase člověka dostat ze stavu úzkosti, panické poruchy či sociální fobie. Maradona měl v těle i levetiracetam, lék snižující počet epileptických záchvatů, a také ranitidin, který se používá při poruše trávení. Ačkoliv zmíněné látky mohou způsobit poruchy srdečního rytmu, žádný přípravek zabraňující arytmii Maradona nebral.
Argentinská modla řádila během kariéry na hřišti i mimo něj. V bouřlivém životě pokračoval mistr světa z roku 1986 i poté, co s fotbalem skončil, a jeho tělo postupně neduhy ze všech večírků sčítalo. O mizerném zdravotním stavu svědčí toxikologická vyšetření. Ta říkají, že Maradona měl cirhózu jater, tubulární nekrózu, jež může vést k selhání ledvin, nebo poruchu myokardu. Maradonovo srdce mělo údajně vážit 503 gramů, což je dvojnásobek toho, co běžně váží u 60letého muže.
Jeden z argentinských doktorů, který si nepřál být jmenován, uvedl: „Jeho tělo se pohybovalo na hraně. Nebo spíše za ní.“
Každopádně vzorky krve a moči ukázaly, že Maradona si před smrtí nedopřál alkohol ani kokain, kterým dříve propadl.
Infarkt u Maradony způsobil na konci listopadu akutní plicní edém. Krátce po úmrtí se vyrojily spekulace, podle nichž se smrti „Zlatého chlapce“ dalo zabránit. Záchranná služba měla pro Maradonu přijet později, než mohla, zdravotní sestry údajně neplnily řádně své povinnosti a nařčení ze selhání čelil i osobní lékař autora „boží ruky“.
