Medardova kápě – čtyřicet dní kape: Meteorologové očekávají deštivé počasí
Svatý Medard, který připadá na 8. června, letos přinese podle meteorologů déšť nebo přeháňky a podle pranostiky by mělo pršet dalších 40 dní. Zda se tak stane, se ale neví. Podle údajů z meteorologických stanic v uplynulých 19 letech pršelo více než 30 dnů v tomto čtyřicetidenním období například na Churáňově, Lysé hoře, v Peci pod Sněžkou, Českých Budějovicích, Plzni nebo Liberci. Churáňov téměř splnil pranostiku v roce 2019, kdy měl po Medardovi 35 deštivých dnů.
V roce 2009 překonaly třicetidenní deštivé období vedle Churáňova stanice České Budějovice, Pec pod Sněžkou, Plzeň a Liberec. Pec pod Sněžkou spolu s Lysou horou měla takto dlouhé deštivé období i v roce 2004. „U stanice Praha-Karlov bylo maximálních 24 dní s deštěm dosaženo ve třech letech, kdy jednou na Medarda pršelo a dvakrát nikoliv,“ doplnili meteorologové.
Nejvyšší úhrn srážek z vybraných stanic mimo horské oblasti meteorologové zaznamenali ve čtyřicetidenním období po Medardovi od roku 2000 v Českých Budějovicích. V roce 2009 tam v daném období spadlo téměř 282 milimetrů srážek a pršelo i na Medarda.
Východ země zasáhl v neděli déšť i kroupy. Ačkoli byly prudké, trvaly pouhé minuty
Zvýšenou výstrahu před prudkými bouřkami a povodňovým nebezpečím vydali v neděli meteorologové pro Olomoucký kraj a některé okresy Jihomoravského a Moravskoslezského kraje a Vysočiny. A předpověď se začala naplňovat právě v neděli odpoledne.
Předpověď na pondělní svátek svatého Medarda hlásí zataženo až oblačno, na většině území ČR déšť nebo přeháňky, na východě ojediněle i bouřky. Večer by mělo oblačnosti i srážek ubývat. „Nejvyšší denní teploty by mohly vyšplhat až na 26 stupňů. Do příštího týdne se však mají denní maxima pohybovat slabě nad 20 stupňů Celsia. Po západu slunce se pak může ochladit na devět stupňů,“ doplnil meteorolog Jan Šrámek.
Podle meteorologa Miloše Dvořáka je spojování 8. června s počasím ovlivněno tím, že je na vrcholu takzvaná medardovská cirkulace. Na jaře a počátku léta se nad prohřívající se pevninou snižuje tlak vzduchu, naopak nad chladnějším oceánem se zvyšuje a tato nerovnováha se vyrovnává vpády chladnějšího a vlhčího vzduchu od moře, vysvětlil Dvořák.
Pro medardovské deště jsou tedy rozhodující tlakové a teplotní podmínky nad Atlantickým oceánem a evropským subkontinentem. „Čtyřicítka v překladu o Medardově kápi obrazně naznačuje, že se deštivé počasí může někdy protáhnout v případě velkých teplotních kontrastů mezi oceánem a evropským vnitrozemím až do července a v opačném případě bývá evropský letní takzvaný monzun méně výrazný a kratší. Nebo může také chybět,“ doplnil Dvořák.
Vedle známé pranostiky, že Medardova kápě čtyřicet dní kape, se k 8. červnu ale váže i pranostika o tom, že když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst, nebo přísloví, že po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
