Islandu se osvědčil experiment, v jehož rámci byl několika tisícovkám zaměstnanců snížen počet pracovních hodin, ale mzda jim zůstala stejná. Výsledky dvou studií totiž ukázaly, že to nevedlo ke snížení produktivity či úrovně služeb. Zaměstnanci si pochvalovali menší stresovou zátěž a lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem. Informovaly o tom britská výzkumná společnost Autonomy a islandské sdružení pro udržitelnou demokracii (ALDA).
Dosažení kratší pracovní doby při zachování produktivity a úrovně služeb podle zprávy vyžadovalo přehodnocení způsobu plnění úkolů. To zahrnovalo zkrácení pracovních schůzek nebo jejich nahrazení e-maily, vyřazení nepotřebných úkolů a změnu v uspořádání směn.
Během experimentu v letech 2015 až 2019 byla pracovní doba snížena ze 40 na 35 hodin při zachování mzdy. Testu se zúčastnilo 2 500 zaměstnanců, tedy něco přes jedno procento pracovně aktivní populace Islandu. Výsledky experimentu ukázaly, že většině lidí vyhovuje pracovat zhruba 35 hodin týdně. Tedy o pět hodin méně, než je běžné.
Účastníci pokusu uvedli, že se jim „dramaticky zlepšila kvalita života“. Hlásili nižší riziko syndromu vyhoření a stresu, naopak se jim zlepšilo zdraví. To vše za zachování stejných platů.
Řada islandských podniků bude pravděpodobně do budoucna ochotna na kratší pracovní týden přistoupit. Na základě těchto testů islandské odbory vyjednaly snížení hodinového pracovního zapojení, 86 procent Islanďanů tak už čtyřdenní pracovní týden má nebo má možnost si ho v práci vyjednat.
Pětatřicetiletá finská premiérka Sanna Marinová v minulosti poznamenala, že by za zvážení stál plošný čtyřdenní pracovní týden. Její vláda se ale takovou změnou nezabývá.