Nebinární lidé na Islandu mohou mít občanský průkaz s genderem X.
Na Islandu je od počátku letošního ledna možné mít v občanském průkazu krom písmen F a M, značících ženské a mužské pohlaví, i písmeno X. To vyjadřuje, že se jedinec nehlásí k genderové dualitě. Island je považován za světovou jedničku v právech nebinárních osob.
Zákon legalizující třetí gender prošel islandským parlamentem už v létě 2019. Státní úřady však zároveň oznámily, že bude trvat alespoň 18 měsíců, než se mu přizpůsobí a registrace na oficiálních místech bude možná. Ostrovní stát, který má jen něco přes 360 tisíc obyvatel, v tomto patří mezi nejprogresivnější země. Tamní aktivisté přesto tvrdí, že na přijetí zákona čekali velmi dlouho.
„Vítáme tuto změnu, která byla již dlouho potřeba,“ řekl Daníel Arnarsson, šéf Národního registru queer osob. „Srdečně gratulujeme všem nebinárním osobám, které si nyní mohou zaregistrovat gender, po němž touží,“ dodal.
Část zákona apelovala také na to, aby se mohli Islanďané registrovat jako gender X v soukromých firmách a na pracovištích. Nová legislativa také uvádí, aby se tam, kde je to možné, nabízela krom muže, ženy a nebinární osoby také kolonka „jiné“ a možnost neodpovídat vůbec. Firmám pomáhala s přechodem aktivistická queer organizace.
Někteří členové nebinární komunity kritizují to, že se za změnu genderu musí platit. Částka činí devět tisíc islandských korun, v přepočtu asi 1 500 korun českých. Části aktivistů se zdá cena za nápravu genderu příliš vysoká. Zákon udává, že gender lze v oficiálních dokumentech změnit jen jedenkrát za život, rozhodnutí tak už nejde vzít zpět. Své sociální pohlaví mohou změnit i děti, avšak pouze se souhlasem rodičů.
Aktivisté se snažili do zákona prosadit také zákaz zbytných operací genitálií nezletilých dětí, to se jim však nepodařilo. Nucené operace genitálií trápí transsexuální občany v mnoha zemích světa včetně Česka. Ne všichni transsexuálové si je totiž přejí, aby však mohli úředně změnit své pohlaví, je ze zákona nutná sterilizace.
Mužská a ženská jména? Neexistují
Island je jednou z průkopnických zemí, co se týká práv a rovnosti nebinárních osob. Už od roku 2019 neexistují v databázi křestních jmen chlapecké a dívčí varianty. Rodiče mohou svým potomkům zvolit jakékoliv jméno bez ohledu na pohlaví. Stejně tak dospělí mají možnost své jméno během života změnit na jakékoliv jiné.
Na boj o jména upozornila už v roce 2013 slavná islandská zpěvačka Björk. Stát chtěl přejmenovat její tehdy patnáctiletou dceru Blaer s tím, že toto jméno je pouze chlapecké. Hudebnice však argumentovala dřívějším užíváním jména jako ženského a spor se státem vyhrála.
Zákon nyní umožňuje volit také neutrální příjmení. Ta jsou totiž v islandštině výrazně genderově zabarvená, ženy mají v příjmení příponu dóttir (dcera) a muži son (syn). Od předminulého roku je možné volit neutrální příponu – bur (dítě). Příjmení tedy může například místo Jónsdóttir či Jónsson znít Jónsbur. Island implementuje genderovou neutralitu také do školství, například v mateřských školách neexistují hračky pro dívky a pro chlapce, ale pouze neutrální hračky pro všechny děti.
Počet zemí uznávajících třetí gender roste
Ostrovní stát není první zemí, která umožnila mít občanské a řidičské průkazy s genderem X. Ve Spojených státech v roce 2019 oficiálně povolilo vydávat doklady pro nebinární osoby deset států, postupně se k nim přidalo dalších devět.
Nově zvolený americký prezident Joe Biden pak na svých webových stránkách uvádí, že by každý měl mít možnost uvést svůj skutečný gender. Nebinární lidé ze států, kde tento zákon zatím neplatí, doufají, že jej Biden zavede celoplošně.
Možnost genderu X, případně třetího pohlaví, je už dostupná také v Argentině, Austrálii, Dánsku, Nizozemsku, Německu, na Maltě, Novém Zélandu, v Pákistánu, Indii a Nepálu. Třetí gender naopak neprošel mezi britskými zákonodárci.
