Španělsko se stalo první evropskou zemí, která svým zaměstnankyním poskytne placenou menstruační dovolenou. (Ilustrační foto) Zdroj: istock.com
Takzvané menstruační volno – kdy si ženy mohou nárokovat tři až pět dní dovolené každý měsíc v době periody – se zatím v Česku nechystá, ačkoliv by ho řada zaměstnankyň po vzoru Španělska uvítala. Političky oslovené CNN Prima NEWS se však obávají, že by podobný krok mohl nechtěně znevýhodnit ženy v zaměstnání. Náhradní variantou by však mohly být takzvané sick days, kterých by si ženy mohly vybírat více.
Čtyřiadvacetiletá Karolína, která pracuje v kosmetické firmě na oddělení marketingu, by menstruační volno ocenila. Už jenom proto, že patří k těm „vyvoleným“, které celé menstruační období protrpí. „Nejsem schopna normálně fungovat, takže je moje produktivita na bodě nula,“ přiznala redakci CNN Prima NEWS.
lidé, co odsuzují menstruační volno, očividně nikdy neměli menstruaci nebo menstruaci, při které nejsou ničeho schopní.
— anet (@anetsbadliar) February 20, 2023
já mám štěstí, mám ji krátkou a víceméně nebolestivou(jak kdy), ale mám kamarádky, které bez prášků na bolest nezvládnou projít dnem.
„U nás v práci sice můžeme čerpat takzvané sick days, ale máme nárok jen na tři dny v roce, takže při menstruaci je to vlastně k ničemu,“ konstatovala. „Jako zaměstnanec bych takové volno brala spíše jako home office. Klasicky bych pracovala, ale z pohodlí domova, v pohodlném pyžamu a termolahví na břiše,“ popsala.
ČTĚTE TAKÉ: Očkování proti covidu ovlivňuje menstruaci, potvrdila studie. Jaké jsou časté projevy?
Menstruační volno by využila také 25letá Karolína, která se živí jako obchodní zástupkyně ve společnosti Coca-Cola. „Během prvních dnů menstruace mám silné zažívací problémy – zvracím a mám extrémní až ochromující bolesti,“ přiznala. Podobně jako Karolína může i ona v práci čerpat benefit v podobě sick days. „Ale jelikož máme nárok jen na dva dny v roce, nepomůže to,“ řekla.
Téma menstruace v Česku je tabu
První evropskou zemí, která poskytne zaměstnankyním placenou menstruační dovolenou, se stalo koncem února Španělsko. Ženy, které si třídenní až pětidenní volno budou nárokovat, musí mít potvrzení od lékaře. Cílem zákona je prolomit tabu, které kolem menstruace panuje, uvedla tamní vláda. Menstruační volno však mnoha lidem připadá sporné, a to i ženám, píše The Washington Post.
„Normalizace menstruace by mohla podpořit rovnost mužů a žen,“ uvedla profesorka genderových a zaměstnaneckých vztahů na univerzitě v Sydney Marian Bairdová. „Odpůrci však mají obavy, že menstruační volno ještě posílí negativní genderové stereotypy. Může se stát, že to povede k větší diskriminaci žen ze strany zaměstnavatelů,“ doplnila.
Obavy z uzákonění menstruačního volna existují i v české společnosti. „Zaznívají názory, že by zaměstnavatelé mohli při pohovorech vybírat jako kandidáty muže, protože by ženy mohly být kvůli menstruaci potenciálně brány jako méně výkonné nebo perspektivní,“ řekla pro CNN Prima NEWS Marie Koval, historička a genderová expertka z neziskové organizace Gender Studies.
Česká a španělská společnost se podle ní podstatně liší. „Zatímco menstruační volno ve Španělsku jde ruku v ruce s celým balíčkem velmi pozitivních změn a progresivních opatření, jako třeba poskytnutí menstruačních potřeb zadarmo na veřejných místech, zjednodušení přístupu k potratům pro mladistvé nebo usnadnění úřední změny pohlaví, u nás se vede stále velmi opatrná debata. Téma menstruace je v Česku poměrně tabuizované,“ uvedla.
Dodala, že by se ženy mohly obávat si o takové volno vůbec říci. „Bylo by proto na místě to podložit nějakými odbornými výzkumy potřebnosti. Ptát se žen, zda by o něj skutečně měly zájem. A následně po jeho zavedení udělat odborné analýzy, zda opatření funguje a má-li nějaký negativní dopad,“ zdůraznila.
Menstruační volno je nadbytečné
Kriticky na uzákonění menstruačního volna nahlížejí české poslankyně oslovené CNN Prima NEWS. „Za mě je takové volno nadbytečné. Pokud má žena bolestivou menstruaci, což může být příčinou řady onemocnění, měla by to řešit se svým gynekologem. Uzákonění volna tomu nepomůže,“ myslí si poslankyně SPD Karla Maříková. Podle ní by to navíc mohlo způsobovat problémy zejména na pracovištích s převážně ženským kolektivem. „Dokážu si představit třeba ohrožení provozu oddělení v nemocnici, kde velkou část zdravotnického personálu tvoří ženy,“ uvedla Maříková.
„Nejedná se o rovný přístup a zbytečně to vyvolává další rozdíly mezi muži a ženami. Věřím, že ženy, pro které je menstruace bolestivá, se dokážou zařídit jinak, stejně jako například u migrény. Myslím si, že toto uzákonění by mohlo být pro mnohé ženy až stigmatizující,“ řekla poslankyně Michaela Šebelová ze STAN.
Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) zdůraznila, že je třeba v prvé řadě nastavit správně a férově podmínky. „Jinak může podobný krok naopak nechtěně přispět k nárůstu bariér pro vstup žen na trh práce. Každý si zaslouží důstojné pracovní podmínky, mezi které bezesporu patří i možnost zůstat doma, pokud se člověk necítí dobře, natož když trpí bolestmi. To platí pro muže i ženy,“ sdělila Richterová.
V Česku se podle ministerstva práce a sociálních věcí zatím podobný zákon, jako mají ve Španělsku, nezvažuje. „Nicméně už teď existují dvě varianty, které lze využít,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Augusta. Jednou z nich jsou sick days, tedy krátkodobé placené zdravotní volno. Ty ovšem nenabízí každá firma a jejich počet je navíc značně omezen. Většinou jde o tři až pět dní do roka. „Je to zaměstnavatelský benefit, což způsobuje, že si každý zaměstnavatel může sám určit, kolik sick days svým zaměstnancům dá,“ vysvětlil Augusta.
Druhá varianta je neschopenka od lékaře. „Zaměstnavatel je pak povinen dát zaměstnankyni volno a proplatit ho,“ doplnil mluvčí.
Navýšení sick days jako řešení
Právě navýšení počtu sick days by mohlo podle poslance a člena sněmovního výboru pro zdravotnictví Josefa Fleka (STAN) situaci vyřešit. „Myslím si, že menstruační volno by mohlo být zavedeno zvýšením jejich počtu. Osobně si ale myslím, že toto téma je spíše otázkou firemní kultury, nikoliv předmětem zákonné regulace. Každý zaměstnavatel by o tom měl rozhodnout sám. Pokud do této tematiky zasáhneme legislativně, může to vyvolat strach zaměstnávat ženy. Nerad bych jim ztěžoval podmínky na trhu práce,“ vysvětlil.
S tím souhlasí také Koval. „V Česku by se určitě měl přehodnotit systém čerpání sick days a obecně uznatelného volna, který zpravidla nemyslí na situace, kdy má člověk náhlou indispozici. Sick days jsou stále, podobně jako home office, brány jako benefit a řeší se individuálně se zaměstnavatelem,“ řekla.
Dodala, že ačkoliv se opatření po vzoru Španělska v Česku zatím nechystá, mohli bychom se v mnohém inspirovat a přispět tak detabuizaci tématu. „Mohli bychom se inspirovat především ve snížení 21procentní daně na menstruační potřeby a v jejich poskytování zdarma ve veřejných zařízeních, zvláště ve školách. Menstruační potřeby by se měly stát naprosto samozřejmou součástí veřejných toalet stejně jako toaletní papír nebo mýdlo. To by mohlo významně přispět k destigmatizaci menstruace, genderové rovnosti a ke zmírnění menstruační chudoby,“ dodala expertka Koval.
