O japonském městě Hirošima se po druhé světové válce říkávalo, že se do něj už život jen tak nevrátí. Po 76 letech od výbuchu americké atomové bomby ale na radioaktivním popelu stojí moderní prefekturní metropole s více než milionem obyvatel. Jak se nyní žije v Hirošimě, čím láká turisty a jak ji změnila pandemie koronaviru?
Hirošima si 6. srpna připomněla 76 let od okamžiku, kdy američtí letci koncem druhé světové války svrhli na město atomovou bombu, která bezprostředně po výbuchu zabila desítky tisíc lidí. Podle odhadů do konce roku 1945 zemřelo 140 tisíc obyvatel, mnozí z nich podlehli následkům zranění a radiace. Tři dny po Hirošimě svrhli Američané druhou jadernou bombu nad městem Nagasaki. Krátce poté Japonsko kapitulovalo.
Tam, kde po válce zůstaly jen ohořelé ruiny, nyní stojí moderní prefekturní město s čistými ulicemi, přátelskými obyvateli a plejádou turistických atrakcí. V samotném centru se nachází Atomový dóm, též známý jako Památník míru. Jde o torzo Hirošimského prefekturního paláce pro podporu průmyslu, za kterým stojí český architekt Jan Letzel.
Robustní železobetonová konstrukce budovy pomohla k tomu, aby jako jedna z mála staveb aspoň částečně přečkala výbuch atomové bomby i následnou tlakovou vlnu. Nyní slouží jako varování před ničivostí nukleárních zbraní i jako symbol naděje na svět bez jaderných bomb.
Město poseté pomníky
Kolem ikonické ruiny vznikl rozsáhlý park, kde si místní každý rok připomínají výročí tragického dne japonské historie. Zde se nachází řada různých soch, mírových zvonů a pomníků, tím hlavním je ale obloukovitý kenotaf s nápisem: „Odpočívejte v pokoji. Stejného omylu se už nedopustíme.“
Pod ním se nachází seznam všech známých obětí jaderné exploze. Naproti kenotafu se kromě klidného jezírka nachází plápolající věčný oheň. Ten má být uhašen až ve chvíli, kdy se svět zbaví všech nukleárních zbraní.
Asi nejdojemnější připomínkou tragédie je dle místních i turistů Dětský památník míru, který se nachází na druhé straně řeky ve stejném parkovém komplexu. Tvoří ji socha dívky, která nad hlavou drží velké zlaté origami – jednoduchého jeřába složeného z papíru, který pro Japonce představuje symbol zdraví a míru. Pomník se inspiroval příběhem mladé Sadako Sasakiové – ačkoliv v 11 letech přežila jaderný výbuch, v důsledku ozáření onemocněla leukémií.
Začala proto skládat jedno origami za druhým. Podle staré japonské legendy se totiž každému, kdo jich složí tisíc, splní jedno přání. Samo sebou si Sasakiová přála uzdravení, po dvou měsících stihla vyrobit přes 1 300 papírových jestřábů.
Nemoc ji ale nakonec dohnala a Sadako zemřela ve 12 letech. Do Hirošimy se následně začaly „slétávat“ origami z celého Japonska i různých koutů světa, mnohé z nich jsou uchovány právě ve vitrínách památníku na počest zesnulé dívky i všech dalších dětských obětí s podobným osudem.
Kulinářské centrum i s automatem na pizzu
Mírový park není jedinou atrakcí Hirošimy. Ačkoliv původní středověký hrad nepřežil druhou světovou válku, Japonci dokázali vybudovat téměř přesnou repliku. Kolem hlavní věže hirošimského hradu vznikl klidný park plný sakur, na jaře jde proto o velmi oblíbené místo pro srazy a pikniky. Nedaleko hradu se nachází také malá svatyně i zbytky bunkru, kde se místní za druhé světové války ukrývali před spojeneckými nálety.
Hirošima si zachovala také svou kulinářskou identitu. Nejslavnějším pokrmem je okonomijaki, které mnozí popisují jako japonskou variaci na slané palačinky nebo pizzu. Základem jsou smažené placky z nudlí, mouky a bílého zelí, které se pak plní dalšími různými ingrediencemi – třeba vepřovým či kuřecím masem, krevetami, ústřicemi nebo sýrem.
Po usmažení všech vrstev přijde na řadu přeliv z japonské majonézy a tmavé sladkokyselé omáčky. Celá placka se na úplný závěr nejčastěji posypává nakrájenou jarní cibulkou, vločkami ze sušeného tuňáka či prášku z mořských řas. Variací je ale spousta, každá restaurace se snaží přijít s vlastní verzí populárního pokrmu.
Turisté nejčastěji míří do drobné hirošimské čtvrti zvané Okonomijakimura, což v překladu znamená „Vesnice okonomijaki“. Jak již název naznačuje, zde se nachází nemalé množství podniků, které se specializují výhradně na tyto japonské placky. Zákazníkům kromě okonomijaki servírují i dobrou podívanou, jelikož kuchaři vaří vše přímo před očima hostů.
Město se dostalo do středu pozornosti na sociálních sítích i díky automatu na pizzu. Funguje poměrně jednoduše – za v přepočtu 200 korun a 10 minut čekání vyleze z automatové trouby čerstvě upečená pizza, plastové příbory a ubrousky jsou pak k dispozici v malé přihrádce. V celém Japonsku funguje podobných automatů jen několik.
Velkou senzací sociálních sítí se stal hirošimský automat na pečenou pizzu. Zdroj: Viet Tran
Město je také protkané nespočtem vyhlídek a muzeí, které se věnují japonské i západní umělecké tvorbě, případně událostem, které následovaly po druhé světové válce. Prakticky všechny ale na dlouhou dobu musely zavřít kvůli pandemii koronaviru, nyní jsou opět otevřeny za přísných bezpečnostních podmínek. Výjimkou byly snad jen venkovní květinové výstavy.
V Hirošimě se každý rok koná venkovní výstava květinové tvorby. Zdroj: Viet Tran
Výročí poznamenal olympijský skandál i přešlap
Stejně jako vloni i letos poznamenala pietní akci pandemie koronaviru. Vzpomínkový ceremoniál byl proto o něco menší a chudší než za běžných okolností. Navíc se ve vzduchu vznášela nepříliš veselá atmosféra, protože Mezinárodní olympijský výbor (MOV) explicitně odmítl držet minutu ticha za oběti tragédie z druhé světové války i přes apel japonského města.
Obyvatelé Hirošimy se tak cítili poněkud podvedeni, protože ještě před zahájením olympijských her v Tokiu přijel na návštěvu do Parku míru i předseda MOV Thomas Bach. Položil tam věnec a držel minutu ticha za oběti exploze jaderné bomby, proto se očekávalo, že na podobné gesto dojde i v den výročí na stadionech. Už tak nalomená reputace olympiády se tak dočkala dalšího škraloupu.
Uklidnění ze strany MOV přišlo až po velké vlně kritiky. Výbor uvedl, že jedna část nedělního závěrečného ceremoniálu olympijských her bude věnována památce lidí, kteří přišli o život při tragických událostech, jako byla ta v Hirošimě. Nespokojenost s chováním MOV vyjádřili také hibakuša, což je označení pro lidi, kteří přežili atomový výbuch.
Starosta města Kazumi Macui vyzval světové státníky, aby opustili politiku jaderného odstrašení, a současně vládu své země, aby se „okamžitě“ připojila k úmluvě OSN zakazující jaderné zbraně, která vstoupila v platnost letos v lednu. Dosud ji ratifikovalo přes 50 zemí, avšak žádná ze současných jaderných mocností.
K nelibosti mnohých Japonců se i premiér Jošihide Suga stavěl k tématu velice opatrně. Ve svém proslovu uvedl, že je třeba „vytrvat v realistických iniciativách“, co se týče jaderného odzbrojování. Japonská veřejnoprávní televize NHK si navíc všimla, že předseda vlády omylem přeskočil jednu stránku svého proslovu a zamotal se, načež se ve vysílání na chvíli přestaly zobrazovat titulky. Suga se poté na následné tiskové konferenci omluvil.
